1913: Potkali se Adolf a Josif spolu s Leninem a Masarykem?

A jak tušite, na taku knižku musite mět bezpečne prostředi. To se neda psat ve společnosti, kaj Krnačova s Engelsovu a Šapirem běhaju s polonahyma po ulicach, kaj Pelikan vyhrožuje dvanacti rokama za schvalovani atentatu, Ťok slibuje stotisicove pokuty a Babiš chysta likvidaci hospod a zdraženi piva.

Na to potřebujete klid a bezpeči ukrajinske společnosti.

Moja čtvrta knižka jako obvykle neni pro žadne hlupe lidi, přestože přiběh je jednoduchy. Štyry navzajem cizi chlopi se v lednu roku 1913 nahodně sejdu ve videňske kavarně, popiju cosik koňaku, pak si malem daju po držce a rozejdu se, aby na tuto malichernu přihodu pod dojmem Velke valky zapomněli. Taky banalni přiběh.

Banalni do te doby, než zjistite, že ti chlopi se jmenuju Hitler, Stalin, Uljanov a Masaryk…

To je zas jakysik Větvuv ulet, pomysleli si všeci, kerym sem řekl, o čem pišu a smali se mi. Ale jak zjišťovali vic a vic informaci, smich je začal přechazat.

Bo v lednu roku 1913 všeci ve Vidni nejenomže prokazatelně byli, ale dokonce spali nedaleko od sebe a chodili do stejnych kavaren. Stalin s Leninem přijeli z Krakova, bo měli v planu psat knižku o rakuske narodnostni otazce. Ubytovali se u sudruha Žida jmenem Bronštajn a ten jim doporučil svoju oblibenu kavarnu Central. Shodou okolnosti pravě tu samu kavarnu Central, keru ve svoji knižce Mein Kampf označil mlady maliř Adolf za svoje oblibene misto. A pravě tady jednoho večera pozval na kafe poslanca Řišskeho sněmu, kereho rad posluchal z balkona pro hosty…

Furt se smějete?

Smich vas začne přechazat, až zjistite, že koncentraky, plynove komory a etnycke čistky byly zname dluho před prvni valku. Naraz vam přijde realne, že mlademu, dvaadvacetiletemu synkovi Adolfovi povida o konečnem řešeni jeho o deset roku starši spolustolovnik se jmenem Koba. A zatimco prvni je furt idealistyckym maliřem, druhy už ma za sebu par desitek mrtvych…

Jake nahody zpusobi, že nakonec za oběma z nich zustanu desitky milijonu mrtvych?

Mlady maliř v žertu slibuje poslanci Řišske rady Masarykovi, že kdyby se stal vladcem sjednocene Řiše spojujici všechny Němce, tak bude respektovat okolni narody a humanysta Masaryk vyhrožuje Leninovi, že ho zastřeli, pokud se pokusi zrealizovat svoje zrudne bolševicke myšlenky.

Smich vas přejde, až zjistite, že fakta do sebe zapadaju s neuvěřitelnu logiku. Možete o tym polemizovat, ale argumenty vam začnu brzo dochazat…

Mimochodem, Lenin byl opravdu postřelen atentatnicu, kera byla financovana z tajnych zdroju pozdějšiho prvniho prezidenta ČSR Masaryka. A teprve měsic po smrti tohoto muže se konečně nacistický vůdce Hitler odhodlava k akci, svolava svoje generaly a šokovanym špičkam Wehrmachtu rozkazuje připravit plany utoku proti Československu:„Došel jsem k nezměnitelnému rozhodnutí rozbít Československo vojenským zákrokem. Rozpracujte útok pod krycím názvem Fall Grün tak, aby byl připraven do roka a do dne, nejpozději k 1. říjnu 1938.“

Ještě furt se usmívate, nebo vas už smích přešel?

Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Café Central, Wien

PS: Knižka ma 260 stran, všeci z ni měli strach, tuž zme ju vydali samizdatem jako zamlada. V knihkupectvich ju nenajdete, pokud ju chcete, možete si o ňu napsat na mail: ladik.vetva@gmail.com