ODS si řeší své malé problémy a okolo zuří dějiny. Všechno se mění a stojíme na hraně. Jestli se neobjeví někdo, kdo přetaví obrovské znechucení lidí do něčeho pozitivního, máme se na co těšit. Ano, bojím se populistů, vedle kterých je ministr financí Babiš jen neškodným blábolilem. Pořád si říkám – vždyť to chytří lidé musí vidět! Musí cítit, že je třeba se postavit proti tomu rozhazování a nespravedlnosti a ukázat lidem nové směry. Dát jim naději a víru v sebe sama. Udělat z ovcí zase občany. Věřím, že by to šlo. Možná pomalu, ale šlo by to. Ale nikoho takového nevidím a pomalu si na to zvykám. Čeká nás zmar a samé problémy. Lidi se budou radikalizovat a někde to bouchne… Opravdu musíme spadnout ještě hlouběji? Copak si ty opravdové elity neuvědomují, že vyškrabat se nahoru bude těžší a těžší?

Vidím okolo sebe nárust fanatismu a neochotu poslouchat druhé a to nikdy a nikde nevedlo k ničemu dobrému. A tak si na to zvykám. Nevím, co s tím. Ráda bych přiložila ruku k dílu, ale nemám kde. Jen si trapně píšu ty svoje výkřiky na facebooku nebo na blogu. Vidím, jak se z lidí čím dál víc stávají ovce, pro které je pohodlné myslet tendenčně. Tak strašně moc se škatulkuje a to já opravdu hluboce nesnáším. Život přece není černobílý a neměnný. Staré pravdy a opory už dávno nefungují. Ale mnozí na nich lpí a brání tak rozvoji.

Copak se nenajde pár odpovědných a moudrých lidí, kteří se spojí a v zájmu ostatních dají lidem naději a program a vizi? Až takové uvidím, přidám se k nim a budu s nimi pracovat až do roztrhání těla. Ale zatím si zvykám na to, že asi ještě potřebujeme padnout hlouběji…