9.5.2014
Kategorie: Politika

Zvítězili jsme na fašismem nebo jsme jej nenápadně implantovali do našich životů?

Sdílejte článek:

OD: PAVOL ANGYAL 09|05|2014

8. května oficiálně slavíme „Den vítězství nad fašismem“. Fašismus byla jedna odporná, nevýslovně kolektivistická ideologie, která likvidovala svobodu, lidská práva a lidské životy, takže by bylo hezké, kdybychom měli co slavit. Mé neodbytné kritické uvažování mi vždy vnutí nepříjemné otázky. Tak například: Opravdu jsme zvítězili? Nezvítězili jsme jen nad některými fašisty, zatímco jiní dále vzkvétají?

 

 

Čím se vyznačuje fašismus? Diktaturou, absencí respektu k právu jednotlivce rozhodovat o svém životě a k právu na majetek, cenzurou, manipulací jazyka, propagandou, indoktrinaci dětí, posuzováním člověka podle jeho rasy a původu, v ekonomice je to korporativistickou ekonomikou se státním tiskem FIAT peněz, militarizace ekonomiky a určování cen.

 

A tak další kritická otázka: Co z toho nemáme dnes?

 

Diktatura?

 

Jistě! Od přijetí Lisabonské smlouvy nastala v Evropě reálná diktatura. Evropská unie tvoří drtivou většinu legislativy a systém přijímání této legislativy dokazuje nulový vliv konkrétního občana na zákony, které jsou pro něj závazné. Poslanci Evropského parlamentu nemají legislativní iniciativu, takže jsou z nich jen hlasovací stroje, které hlasují, dokud konečně neschválí, co jim nikým nezvolení komisaři (jaká náhoda, že výraz komisař se používal v Sovětském svazu), protože i samotný Evropský parlament se tak strašně podobá Nejvyššímu sovětu, tedy loutkový parlament, bez reálných pravomocí, který jen schvaluje, což je předem rozhodnuto lidmi, kteří drží reálnou moc. Jediný rozdíl je v tom, že poslanec EP ještě může říci „ne“, aniž by ho zastřelili. Zatím.

 

Právo člověka rozhodovat o svém životě?

 

Kde bychom ho vzali? Objem legislativy, který závazně rozhoduje o našem životě je tak obrovský, ty velehory papíru, které ovlivňují naše životy na každém kroku (což můžu jíst, jak mohu podnikat, jakou smlouvu musím uzavřít, co smím, co nesmím), že se o svobodě nedá mluvit ani omylem. Demokracie je diktatura většiny, ale jak vidno podle předchozího odstavce, tam tu máme spíše diktaturu menšiny oligarchů.

 

Právo na majetek?

 

Nebuďme směšní, že o tom vůbec budeme diskutovat, stačí se podívat, co se stalo vkladatelům v kyperských bankách a stane se to v každém jednom státě a to hned po vypuknutí příchozího hospodářského kolapsu.

 

Cenzura?

 

Zatím není zákonem stanovena, ale je explicitně vymáhána přes licenční řízení a přes soudní rozhodnutí u nezávislých médií a u státních médií je to obyčejná autocenzura vymáhána personální politikou. A pokud někdo namítne, že soudní moc je nezávislá, tak tento argument můžeme smést ze stolu tvrzením, že pokud by to i tak bylo, tak samotné zákony, podle kterých rozhodují, jsou vytvářeny diktaturou.

 

Manipulace jazyka?

 

Pokud má člověk jistotu, že jedná správně z morálního hlediska, tak k vyjádření své činnosti používá přesné výrazy. Jestli mě v lese napadne medvěd a mám pušku, tak klidně řeknu, že jsem medvěda zastřelil, protože tento akt není v rozporu s morálkou. Když někoho na ulici uvidím, že jezdí na nezpochybnitelně mém kole (na zakázku a pod.), které mi před týdnem ukradli, tak si ho jednoduše vezmu a řeknu, že jsem ho sebral, vzal a nebudu používat mlžící výrazy.

 

Pokud je však činnost v rozporu s morálkou, tak se na pojmenování činnosti používá eufemismus, nebo jiný výraz zjemňující důsledky činnosti. Proto nacisté nemluvili vraždění nebo zabíjení, ale místo toho použili výraz eliminace nebo likvidace, aby to znělo méně osobně. Takže pokud se koná nemorálně, tak se deformuje jazyk a pak tu máme výrazy jako veřejný, což je v podstatě státní propaganda za peníze lidí, veřejné zakázky namísto tunelování, veřejný sektor namísto státní byrokracie, sociální pojišťovna namísto státní pyramidový podvod a podobně … Orwell asi neměl dost fantazie oproti eurobyrokratům.

 

Propaganda?

 

Ve smyslu předchozího odstavce se to dnes nazývá „Marketing veřejného sektoru“ a to si nedělám legraci, toto se skutečně vyučovalo i na FM UK jako samostatný předmět. A podívejte se kolik televizní reklamy na EU se nám valí z televize. Oni se nás dokonce snaží přesvědčit, že většina vynálezů byla provedena státem. Opět 1984.

 

Indoktrinace dětí?

 

Nejlepším terčem pro implantaci doktrín a ideologií je dětská duše. Dětský mozek je uzpůsoben k tomu, aby přijímal informace od autority bez kritického uvažování (nechytej ten hrnec, je horký). Co je vypálené hluboko do dětské mysli, to tam zůstane asi až do konce života. Velmi dobře toto vědí všichni šamani. A tak diktatura vědomě vkládá do dětských mozků zavádějící informace o ideologii vlastní důležitosti a nespochybniteľnosti, diktatura určuje, co a jak se děti se učí a jak je sama dětem prezentována. Zkuste se zeptat lidí, kteří prošli indoktrinaci státního školského systému, jak by si představili svět bez státu, tak vám všichni okamžitě prohlásí, že by to byl chaos a násilí, ale cokoliv jiného si pomalu ze školy nepamatuje. A tvrdit, že na to přišel logickou úvahou? Zkuste od něj jinou logickou úvahu a zjistíte, že žádná logika není, jen odstranění kritického myšlení, kreativity a přirozeného odporu.

 

Posuzování člověka podle rasy a původu?

 

To máme i dnes, přestože zcela z opačné strany. Podnikatel je nucen ovlivňovat své rozhodování podle rasy, pohlaví a janevímčehoještě ve smyslu zákona a tato kritéria musí sledovat, jinak bude postižen. Je to úplně to samé, jako žlutá hvězda jen z opačné strany. A pokud někdo posuzuje člověka ne jako individualitu, ale jako příslušníka nějaké skupiny, je podle mě naprosto stejný rasista a nacionalista jak byly nacisté.

 

Korporativistická ekonomika?

 

To je přesně pojem, kterým se nejlépe popisuje současná ekonomika. Provázanost politických špiček na korporace, zajišťování zvolení financemi korporací a následné pořízení státních zakázek pro kamarády z korporací, zajištění legislativy pro korporace, která omezí nebo úplně zamezí jejich konkurenci (zejména ze strany malých firem), dotace a jiné výhody pro spřátelené korporace, je přesně to, co nejlépe vystihuje dnešní ekonomiku. Pokud bych popisoval fašistické ekonomiky Itálie či Německa, použil bych přesně tytéž výrazy. Je to proto, že současná exekutiva se řídí v duchu klasické školy ekonomie, jinak nazývané i mainstreamový ekonomiky, jejímž zakladatelem byl Johh Maynard Keynes. Málokdo však ví, že mezi válkami byl tento pán obdivovatelem fašistických ekonomik a jeho teorie navádějí právě na takový typ ekonomiky.

 

Státem tištěná FIAT jména?

 

Ale jistě. Pokud má někdo pocit, že platí penězi a peníze dostává za svou práci a námahu, tak se velice mýlí. To nejsou peníze, to je měna. Měna stanovena zákonem s možností státu vytisknout libovolné množství peněz bez ohledu na to, jak to postihne obyvatele. A to postihne. Každá jedna FIAT měna v historii skončila na hodnotě své vnitřní hodnoty a tou je nula. A přesně tak skončí i naše FIAT jména dříve nebo později. Podle mě asi dříve než později. Všechny ukazatele již naznačují, že konec je blízko a nejen u nás v Evropě, ale také v USA, Japonsku, Číně a po celém světě. Poprvé v historii má celý svět FIAT měny, které centrální banky tisknou jako šílené a vytvářejí megainflaci, která vypukne po první černé labuti. Otázkou je už jen to, co bude, kde to bude a kdy to bude. Zda to bude, je již zodpovězena otázka.

 

 

Militarizace ekonomiky?

 

V Evropě to ještě není takové vypouklé jako v USA, Rusku nebo Číně ale vojensko-průmyslový komplex vysává státní peníze a nepřináší nic použitelného pro obyvatelstvo, které jej financuje daňovou loupeží. A pokud přinese něco dobrého, tak pouze jako vedlejší produkt, jehož cena je vysoce přeplacena.

 

Určování cen?

 

Naše ekonomika je na více než 50% cenově regulována aniž bychom si to uvědomovali. Každá jedna transakce se skládá ze dvou součástí, a to produkt proti penězům, přičemž peníze v plném rozsahu regulované centrální bankou, jednak co se týče objemu peněz v oběhu, tak v otázce určení ceny peněz (úrokové míry). A to se můžeme bavit o regulované ceně práce, o ceně energií, bydlení, hypoték, alkoholu, cigaret a množství dalších produktů, jejichž ceny jsou z větší části regulovány.

 

Tak co? Porazili jsme fašismus, nebo jsme ho implantovali přímo do našeho života? Jediné, co z fašismu chybí je vraždění obyvatelstva, ale kdoví kam stát dojde po rozpadu finančního systému, když nebude mít peníze na vojáky a policisty. Stát si jako monopolní organizace k použití násilí na svém území uzurpoval monopol na zbraně a tak jediní lidé, co reálně budou mít zbraně, budou vojáci a policisté, kteří žádné peníze nedostanou (maximálně bezcennou měnu). A pak se dozvíme, že anarchie je špatná. Přestože všechno zlo způsobil stát.

 

Fašismus stále žije a podle mě dnes není důvod oslavovat, ale ohlédnout se a zamyslet se.

 

ZDROJ: menejstatu.sk

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2016: *****

Jaroslav Smrčina 300,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Zdeněk Kučera 303,- Kč, Zora Magyarová 474,73 Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Petr Kocfelda 500,- Kč

***** Celkem za měsíc: 2 943,73 Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (13 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
5 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.