rektor-brev_0
16.3.2016
Kategorie: Multikulturní soužití

Zoufalé švédské děti se bojí chodit do školy plné nových imigrantských spolužáků

RED/MATTIAS ALBINSSON 16|03|2016

Některé švédské školy se díky imigraci stávají konečně místy, kde nejde o pouhé biflování údajů, ale o to, jak se naučit radostnému soužití s nejrůznějšími kulturami. Trochu problém je, že švédské děti soužití například s malými Afghánci dost bolí a často se vracejí domů s různými pohmožděninami.

Rodiče se od školy dozvěděli, že musí mít pochopení pro cizokrajné děti, jistě traumatizované těžkým životem. Rodiče to chápou, ale nevědí jak to vysvětlit svým ratolestem a jak je pak mají nutit chodit do školy, do které se bojí.

Stále více rodičů tak neposílá své děti do školy ve městě Kristianstad, neboť mají strach, že budou napadeny a  zneužívány nově příchozími imigrantskými žáky. Místní švédské děti, které jsou bity, okopávány, dušeny či trpí jinou ponižujícího zacházení – to je každodenní obrázek života na střední škole v Kristianstad. Škola získala velký počet nových studentů při azylovém chaosu a má dvě přípravné třídy pro nově příchozí přistěhovalce. A právě nově příchozí děti přistěhovalců vytvářejí problémy.

„Moje děti jsou doma od minulé středy, protože se necítily v bezpečí a já jsem je nechtěla tam nutit chodit,“ říká Malin, matka dvou chlapců. Ředitel a učitelé vyzvali švédské děti , aby „odešly“, pokud se dostanou do konfliktu s novými uprchlickými dětmi. Recept, který samozřejmě nefunguje.

„Když naše děti odejdou, jsou pronásledováni gangem imigrantů, který po nich křičí sprostá slova, které se rychle naučil i v našem obtížném jazyku,“ říká Malin a dodává: „Když jeden z kluků řekl, že chce hrát fotbal, vrhli se na něj dva přistěhovalci a kluk skončil, než přišli a zasáhli dospělí, zbitý a zalitý krví.“

Malin není jediný rodič, který nechal své děti zůstat doma, protože ve škole nemají pocit bezpečí. Madeleine je jiná matka, která má také dva chlapce, kteří jsou v první a druhé třídě. Zůstávají doma, protože se také bojí jít do školy. „Mé děti byly doma v pátek, protože ve čtvrtek je ve škole cizinci bili a škrtili,“ říká Medeleine. „Můj malý chlapec, kterému je sedm let, měl velké bolesti kolem žaludku a na nohou měl modřiny.

Malin i Madeleine je jasné, že nechtějí ve škole hon na čarodějnice, a že jediná věc, kterou chtějí je, aby bylo všechno zase v pořádku. Ale nejsou zdaleka jediní, kteří mají tyto problémy. Vedení školy se setkalo s rodiči zatím ze sedmi rodin a o problémech s násilným chováním dětí přistěhovalců vedlo dialog. Zpočátku však dokonce ředitelka odmítala mluvit s rodiči postižených žáků, až po přibývajících incidentech se uvolila ke schůzce. Zde jí Madeleine předala zoufalý dopis, který její dva synové ze strachu napsali.

Ředitelka jim na setkání sdělila, že je třeba mít pochopení pro ty, co opustí válku, co prošli uprchlickými tábory a mají dramatické životní zážitky. Když se jí matky zeptaly, jak vysvětlit svým dětem, že je v pořádku, aby se staly obětí škrcení nebo biti, nebo vulgárních nadávek celých gangů, protože jim musí být líto dětí uprchlých z války, odpověď nedostaly. „Nechápu, jak mohu toto vysvětlit svým dětem?“ znovu se ptá Madeleine.

Na scůzce s rodiči bylo také řečeno, že mezi 90 a 95 procent studentů ve škole jsou nyní děti cizího původu. „Naše děti se staly menšinou a vedení řeklo, že to je důvod, proč se stala situace tak chaotickou,“ říká Malin a pokračuje: „Existují kulturní rozdíly a jazykové obtíže, děti si nemohou vzájemně porozumět, pak přichází na řadu pěsti.“

Madeleine neví, co má dělat dál. Má nechat svoje děti doma ze školy, nebo je tam poslat přes hrozbu dalšího násilí. Začala hledat novou školu pro své chlapce, ale to je obtížné, protože všechny školy jsou přeplněné. Vedení školy jí však vyhrožuje: Musíte posílat své děti do školy! Když je budete držet doma, půjde o porušení zákona!

Zoufalá situace, zoufalé mámy, zoufalé švédské děti. Multikulturalismus v praxi. Dočkají se něčeho podobného i naše děti v České republice?

ZDROJ: friatider.se

Sdílejte článek!
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2016: *****

ing. Jaroslav Brožík 1000,- Kč, Tomáš Gratias 500,- Kč, Josef Tuček 500,- Kč, Jarmila Hloušková 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, ing. Jan Hink 1000,- Kč, Adam Sip 500,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Ivana Kaclová 200,- Kč, Neznámý dárce 400,- Kč, František Václavík 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Ivana Petrová 100,- Kč, Eduard Sojka 500,- Kč, Neznámý dárce 1000,- Kč, Miloš Zbránek 1000,- Kč, Petr Blaha 500,- Kč, Hana Vítková 1000,- Kč, Roman Foff 1000,- Kč, Václav Jezovic 300,- Kč, Jiří Václavík 8X,- Kč, Miloslav Pecka 200,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Martin Adámek 10,- Kč, Miroslav Krajčovič 100,- Kč, Hana Kněžová 100,- Kč, Monika Landkašová 300,- Kč, Blahomír Skoupý 200,- Kč

***** Celkem za měsíc: 13 298,- Kč *****


Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (34 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
309 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.