28.6.2013
Kategorie: Historie

Zločiny ve znamení srpu a kladiva

Sdílejte článek:

DUŠAN MAKOVSKÝ 28/06/2013

Komunistická ideologie je postavená na zotročování lidských bytostí, na jejich přetváření v nemyslící stroje, na brutalitě vůči skutečným i domnělým oponentům a na likvidaci jakékoliv svobodné vůle. Lidský život, stejně jako v jakékoliv jiné totalitní ideologii, má minimální cenu. Lidská bytost se stává užitkovým zvířetem, které buď žije poslušným životem otroka, nebo je utlačována, pronásledována, šikanována a likvidována.

 

 

Celosvětově má komunistický režim na svědomí minimálně sto milionů mrtvých. Řádil nejen v Sovětském svazu, ale i v Číně, Kambodži, Vietnamu, mnoha evropských zemích…

 

Často se počet obětí komunistického teroru v tehdejším Československu bagatelizuje a srovnává se s jinými zeměmi. Mnozí alibisticky tvrdí, že několik stovek popravených není nic, v porovnání s řáděním v okolních zemích. Má to snad znamenat, že československý komunista byl lidumil?

 

Politické procesy a popravy

 

Nejznámějšími obětmi komunistů jsou aktéři politických procesů, probíhajících po únorovém převratu. V naprosté většině uměle vykonstruované monstrprocesy, kdy názoroví oponenti a nepohodlní občané byli souzeni za smyšlené činy. Komunistický režim se při nich zbavoval elit, přirozených morálních autorit a všech, kteří mohli jakkoliv, byť třeba jen svou existencí a vlastními názory, apelovat na svědomí a myšlení občanů. Výsledkem soudních procesů, při kterých zfanatizovaná veřejnost lačnila po krvi, byly stovky poprav. Často šlo o vlastence, kteří se nesklonili ani před nacistickým režimem, ale komunistický režim je donutil padnout na kolena. Nebyla jim dopřána rychlá smrt, byli zavražděni tím nejbrutálnějším způsobem, pomalým uškrcením na šibenici.

 

Komunistická policejní a soudní mašinerie se poučila od nacistů a v mnohém její postupy zdokonalila. Dokázala z procesu likvidace odstranit poslední zdání lidskosti a práva a ke svým obětem se chovala s až absurdním cynismem a zvířecí brutalitou. Na šibenici skončili předúnoroví politici, vojáci domácí i zahraniční armády, podnikatelé, bývalí odbojáři, ale i obyčejní lidé, kteří se někomu prostě jen znelíbili. I některé komunisty, stojící na počátku politických procesů dohnaly pověstné boží mlýny. Ti také skončili v rukou kata, s oprátkou na krku. Počet osob, které skončili na komunistickém popravišti, se odhaduje na 250. Přesné číslo zřejmě nebude nikdy známo. Těla mnohých z nich skončila v hromadném hrobě na hřbitově v pražských Ďáblicích. V tom samém hrobě, do kterého vyváželi těla zavražděných vlastenců nacisté.

 

 

Pracovní lágry a věznice

 

Kdo unikl oprátce, nebo mu byl změněn trest smrti, skončil buď ve vězení, nebo v pracovním táboře. Doživotí bylo poměrně častým trestem, nijak vzácné nebyly tresty v řádu desítek let. Díky bezbřehému cynismu komunistické justice nastala situace, kdy generál Kutlvašr, velitel Pražského povstání vynášel latríny společně s generálem Touissantem, velitelem okupačních jednotek v Praze. Naprosté ponížení bylo jedním průvodních jevů komunistické spravedlnosti. 

 

Pobytu v těžkých žalářích nebyly ušetřeny ani těhotné ženy, či matky s dětmi. Vinou prakticky nulové zdravotní péče mnohým z těchto žen děti zemřely. Jejich tělíčka, jako nepohodlný odpad, byla vyvážena do hromadného hrobu v Ďáblicích, kde byly zahrnuty odpadem a odsouzeny k zapomnění. Mnohé z matek se nikdy nedozvěděly, kde jsou jejich děti pochovány.Mnozí odsouzení trávili výkon trestu v lágrech, kde vykonávali otrockou práci na stavbách, v hutích či v dolech. V těchto lágrech, ne nepodobných nacistickým koncentračním táborům, byla vyžadována absolutní poslušnost, byly odepírány základní lidské potřeby a sebemenší prohřešek byl brutálně trestán. V táborech byli vězni vydáni na milost a nemilost často násilnickým náturám dozorců.
Díky minimální zdravotní péči, absenci ochranných pomůcek a prevence a stále se zvyšujícím pracovním normám byly tisíce otroků komunistického státu, pracujících v uranových dolech, vystaveno radioaktivnímu záření. Nikdo nezná přesné počty vězňů, kteří během výkonu trestu a po propuštění podlehli nemoci z ozáření. Stejně tak nejdou vyčíslit počty doživotně zmrzačených.

 

Šikana, zničené rodiny

 

Zlovůle komunistického režimu se nezastavila ani před rodinnými příslušníky obětí a uvězněných. Celé rodiny byly šikanovány úředníky a komunistickou policií. Členové takových rodin byli propouštěni ze zaměstnání a museli vykonávat pouze podřadné práce, děti byly
vyhazovány ze škol, veřejně zesměšňovány, okolí se jich stranilo, lidé se báli s nimi byť jen promluvit, aby na ně nepadlo nějaké podezření.

 

Počty takto pronásledovaných členů rodin jdou do statisíců. Často si celá rodina nesla stigma třídního nepřítele i po několik generací.

 

I přes snahu mnohých dnešních komunistů a jejich příznivců bagatelizovat počty obětí a stavět tehdejší komunistickou justici jako lepší a spravedlivější v porovnání s ostatními zeměmi, je nutné konstatovat, že počet obětí komunismu se nezastavil u počtu několika stovek, ale přímou obětí jejich zlovůle byly statisíce občanů Československa.

 

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2016: *****

Jaroslav Smrčina 300,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Zdeněk Kučera 303,- Kč, Zora Magyarová 474,73 Kč, Jan Procházka 500,- Kč

***** Celkem za měsíc: 2 243,73 Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (1 votes, average: 4,00 out of 5)
Loading...
3 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.