IMG19064138
19.4.2016
Kategorie: Ekonomika

Žijeme v daňovém pekle?

Sdílejte článek:

JOSEF TĚTEK 19|04|2016

Česká republika je daňovým peklem, protože svým občanům bere přes polovinu hodnoty, kterou vytvoří.

Podstata daně

Co je vlastně daň? Na první zamyšlení se zdá odpověď být zřejmá: podíváme-li se na výplatní pásku zaměstnance, vidíme řádek „daň“, ta činí 15 procent ze „superhrubé“ mzdy a okolo 20 procent z hrubé mzdy. Ano, právě jsme zopakovali právní pojetí daně.

Jaká je ale podstata daně? Je to platba, kterou za hrozby postihu platíme státu či státní instituci. Zároveň při platbě daně nejde ani tak o to, kdo konkrétně daň zasílá na účet finančního úřadu, ale co je zdrojem základu, ze kterého je daň počítána. Vezměme si kupříkladu letošní změnu v plátci daně při převodu nemovitosti: bude snad jejím následkem, že kupující připlatí k předešlé kupní ceně nemovitosti ještě částku daně, zatímco prodávajícímu najednou zůstane na účtu prodejní cena v původní výši? To je velmi nepravděpodobné. Důsledkem spíše bude obecný pokles nabídkových cen, aby čistá tržní cena nemovitosti zůstala na stejné výši. Předpokládaný dopad na nabídkové ceny a výši daně (která bude v důsledku nižší) naleznete v tabulce.

Daň platí Hrubá cena (Kč) Výše daně (Kč) Čistá cena (Kč)
Prodávající

5 200 000

208 000

4 992 000

Kupující

4 992 000

199 680

4 992 000

S obdobným předpokladem koneckonců počítá i samo Ministerstvo financí. Poučení je jasné: nejde o formálního plátce daně, nýbrž o majetek (či příjem), ze kterého je daň odváděna. V tržním prostředí je přitom pravděpodobné, že daní jsou rovnoměrně poškozeny obě strany (následkem konkurenčních nabídek a možnosti vyjednávat o kupní ceně). V případě, že by byla daň z nabytí nemovitosti zrušena, patrně bychom pozorovali ustálení tržních cen v průsečíku předešlých hrubých a čistých cen (tedy v případě uvedené nemovitosti okolo úrovně 5,1 milionu korun). 

Trik s „pojištěním“

Nyní se vraťme k analýze výplatní pásky. Co je vlastně „superhrubá mzda“? Přece nic jiného než produkt vytvořený zaměstnancem, respektive finanční ohodnocení tohoto produktu, jehož výše vzešla z dohody smluvních stran. Ničím jiným být ani nemůže – pokud by zaměstnanec dlouhodobě vytvářel produkt o nižší hodnotě, než je superhrubá mzda, vytvářel by svému zaměstnavateli ztrátu; takový vztah by neměl dlouhého trvání.

Při výpočtu celkového zdanění produktu vytvořeného zaměstnancem je tudíž nutné počítat nikoli od hrubé mzdy, nýbrž už od superhrubé. A stejně jako v případě daně při prodeji/nákupu nemovitosti se nenechme zmást tím, kdo formálně daň odvádí.

Dále je třeba položit si otázku, jestli do celkového zdanění započítat zdravotní a sociální pojištění. Jedná se o „platby, kterou za hrozby postihu platíme státu či státní instituci“? Ano, vskutku se jedná o platby, které se musí ze zákona strhávat ze superhrubé nebo hrubé mzdy a ve většině případů putují na účet státních pojišťoven a státního úřadu. Můžete nyní namítnout, že za pojištění přece máme nárok na předem definované služby; neplatí ovšem to samé i u daní? Není snad typickým argumentem pro nutnost zdanění výstavba silnic, zajištění spravedlnosti a poskytování veřejných statků? Toto „pojištění“ je tudíž eufemismem pro další daň. Dokonce i výpočet jejich výše je založen na stejném principu procentní srážky z produktu zaměstnance.

Platíme jak v pekle

Odečteme-li od supehrubé mzdy všechny daně, dostáváme se k čisté mzdě zaměstnance, se kterou teprve může volně disponovat. Tady ale zdanění nekončí. Na řadu přichází DPH a spotřební daně. V tabulce níže uvádím modelový příklad zaměstnance s průměrnou hrubou mzdou ve výši 27 000 Kč (odpovídající superhrubé ve výši 36 200 Kč), který vydá něco přes polovinu čisté mzdy za spotřebu a benzin. Uvažuji přitom jedince, který vydá pouze 1300 Kč měsíčně za „lehký“ alkohol a pár cigaret.

Položka Částka (Kč)  Daň (Kč) % ze superhrubé mzdy
Superhrubá mzda

36 200

  <
Zdravotní a sociální pojištění, část odváděná zaměstnavatelem

 

– 9 180 

– 25,4 %

Zdravotní a sociální pojištění, část odváděná zaměstnancem

 

– 2 970 

– 8,2 %

Daň z příjmu po slevě

 

– 3 360 

– 9,3 %

Čistá mzda

20 690

 

57,2 %

Výdaje na spotřebu

10 345

   
 -z toho DPH (=15 %) / 90 % výdajů

 

– 1 397 

– 3,9 %

 -z toho DPH + spotřební daň (=30 %) / 10 % výdajů

 

-310 

– 0,9 %

Výdaje na benzin (50 l)

   1 400

   
 -z toho daně (DPH + spotřební)

 

-883 

– 2,4 %

Celková daň  

– 18 100 

-50,0 %

Jak je vidět, na padesát procent daně z produktu zaměstnance se dostaneme velmi lehce. Neuvažujeme přitom zdanění úroků, daň z nemovitosti, ekologické daně při nákupu pohonných hmot, energií či paměťových médií. S růstem příjmu dochází vlivem pevné slevy na poplatníka k mírnému růstu procentuální daně (nemluvě o „solidární dani“ při překročení určité příjmové hranice). Pokud by modelový jedinec utrácel více na spotřebu, je výsledné procento rovněž vyšší.

Uvedené nicméně neznamená, že v případě výraznějšího snížení daně z příjmu a povinných odvodů získá zaměstnanec plnou výši úspory na svůj účet. Stejně jako v případě výše uvedené daně při prodeji/nákupu nemovitosti, i v tomto případě by se o případnou úsporu podělili zaměstnanec se svým zaměstnavatelem. Krátkodobým důsledkem kupříkladu nižších odvodů by tím pádem byla nižší superhrubá mzda a vyšší čistá mzda; dlouhodobým pak větší množství prostředků pro firemní investice, růst produktivity a další růst mezd (tentokrát již z titulu růstu produktu, ne pouze daňové úspory).

Zajisté v českých krajích existují zaměstnanci, kteří spadají pod hranici padesáti procent celkové daně (například při započtení slevy na dítě). Stejně tak i živnostníci (obzvláště s šikovným daňovým poradcem) mohou čelit menšímu celkovému zdanění.

Cílem článku však nebylo dokázat, že všem českým občanům sebere stát přes polovinu jejich produktu. Cílem bylo ukázat, že takové zdanění je v dnešních podmínkách velmi reálné a Česká republika tak vskutku je daňovým peklem.

ZDROJ: Josef Tětek

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc listopad 2017: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Roman Foff 1000,- Kč, Jan Šedý 50,- Kč, Jiří Fridrich 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Jiří Záhumenský 50,- Kč, Tomáš Foldyna 998,40 Kč, David Bezděk 150,- Kč

***** Celkem za měsíc: 3 048,40 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (14 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
21 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.