ZIDVTIP
11.2.2018
Kategorie: Humor

Židovský humor

Sdílejte článek:

TOMÁŠ VODVÁŘKA

„Nauč se smát, aniž bys plakal“ říká jedno přísloví. Rovněž se říká, že židovský humor chápou nejlépe Židé a Češi. Smyslem židovského humoru není jen pobavit a zpříjemnit posezení ve společnosti. Je rovněž reakcí, jak proměnit zoufalství v naději, pozorovat okolní svět se zdravou skepsí a odstupem a otupit ostří skutečnosti důvtipnou slovní hříčkou.

V tohle blogu chci své milé čtenáře potěšit několika mými oblíbenými vtipy z tohoto prostředí.

Katolický duchovní spolu s evangelickým pastorem a rabínem jsou pozvání na audienci k papeži.
Papež říká katolíkovi:“Vy, coby příslušník naší církve, mi můžete políbit ruku.“
Pak se obrátí na pastora: “ Vy koneckonců jste také křesťan. Dovoluji vám políbit mi nohu.“
Pak se obrátí na rabína a říká:“ A vás, jako příslušníka vyvoleného národa….!
Rabbi couvne:“ To jsem si mohl myslet! Vždyť už jdu.“

Rabbi Goldstein má se Sárou dvě krásné dcery, ale stále touží po synovi. Až konečně Sára počne a za 9 měsíců volají rabbimu z porodnice:
„Rebe, máte syna!“
Rabbi celý rozradostněný běží do porodnice, najde tam Sáru se synem, ale ten je – jak to říct – no prostě ošklivý.
Rabbi na něj kouká, vzpomene si na své dvě krásné dcery doma, znova se na něj kouká a pak udeří na Sáru:
„Sára, že tys mi byla nevěrná?“
Sára se choulí na posteli: „Tentokrát ne…“

Obama po své smrti požádá Hospodina, aby se mohl na chvilku vrátit na zem. Je mu to dovoleno, a tak vejde do baru v Brooklynu, posadí se za barpult a nechá si nalít panáka.
„Tak jak to teď vypadá s USA?“ ptá se barmana
„OK, všechno je naše a v pohodě“, odpoví barman
„Jak naše?“ nechápe Obama, „Co Irán? Saudové?
„Jak říkám“ barman na to, „všechno je naše a OK“
„No to je skvělé“ ,jásá Obama, to se mi líbí“
Dopije a povídá barmanovi:
„Co jsem dlužen?“
„Deset šekelů“…..

Sedí pan Birnbaum ve vlaku a vypráví židovské vtipy, v nichž vystupuje pan Kohn. Jeden z cestujících to už nemůže vydržet a povídá:“ To neznáte jiné anekdoty, než ty s panem Kohnem?“
„Ale samozřejmě“, dí pan Birnbaum. „Paní Kohnová přijde do jiného stavu….“
„Zase je v tom ten Kohn“, zaúpí cestující.
„Tentokrát ne“, vece Birnbaum.

Američtí rabíni – okolo 50 ctihodných mužů – se nalodí ve Spojených státech a plaví se do Jaffy. Mladému stewardovi slíbí, že pokud se bude o ně pečlivě starat, obdrží tučné spropitné.
Mladík dělá co může, rabíni jsou evidentně spokojeni, ale stále bez jakékoli finanční odezvy. Poslední večer před připlutím do Jaffy je obsluhuje u večeře, stále nic.
Loď zakotví v Jaffě a rabíni pomalu schází po můstku na pevninu, každý mu pokyne, avšak stále nic.
Až poslední rabín se u mladíka zastaví a předá mu tučnou obálku.
Mladý steward poděkuje a říká svému příteli.
„Nevím, jestli Židé Ježíše Krista zabili. Ale vím určitě, že ho museli strašně mučit“.

Jde Kohn s Roubíčkem po Mariahilfestrasse a náhle pan Kohn povídá:
„Kouknou Roubíček, proti nám jdou dvě dcery bankéře Rotschilda. Dvě nejbohatší nevěsty ve Vídni“.
Roubíček chvíli mlčí a pak vece:“ Hospodin je spravedlivý“.

Pan Bloch cestuje dálkovým rychlíkem a zjistí, že má ve spacím voze horní lůžko.
„Když musím ležet nahoře, nikdy se pořádně nevyspím“, stěžuje si spolucestujícímu.
„Mně to nevadí, říká ochotně druhý spolunocležník, můžeme si lůžka vyměnit.“
Pan Bloch to vděčně akceptuje a otevře kufřík, aby se převlékl a umyl.
„Ale ne, zaběduje, moje žena mi zapomněla přibalit mýdlo“.
„Půjčte si moje“, klidně řekne spolucestující
Bloch se umyje, prohledá znovu kufřík a řekne:“A zubní kartáček byste neměl?“
„No promiňte, zarazí se soused, přece vám nebudu půjčovat svůj zubní kartáček!“
Bloch zvedne hlavu a řekne s jemnou výčitkou v hlase: „Pán je antisemita?“

Dva Židé dojdou ke Genezaretskému jezeru a chtějí se přeplavit na druhou stranu. Na břehu stojí křesťanský rybář, který je ochoten Židy převézt. Chce za to od každého 100 šekelů.
Židy cena pohorší:
„Zbláznili se? Co je to za drahotu?“
„Ale co chcete, pánové?“ chlácholí je rybář. „Tady jste přece na jezeře, přes které přešel pěšky náš Pan Ježíš.“
Jeden ze Židů:“No, to není divu. Při těch cenách!“

Potká pan Birnbaum pana Eichlera.
„Nemohli by mi, pane Eichler, půjčit dva – tři tisíce?“
„Rád bych, pane Birnbaum, ale nemám u sebe peníze“
„A co doma?“
„Děkuji, všichni zdrávi.“

Žid vyjde z budovy rozhlasu.
„Co jsi tam dělal?“ ptá se jeho známý.
„J-j-já se tam u-u-ucházel o místo hla-hla-hlasatele“.
„A? Dostals ho?“
„N-ne, j-j-jsou to všechno a-a-antisemiti !“

Pan Blau narazí na terase jedné kavárny v Bad Ischl na svého přítele Birnbauma.
„Bydlím u Červenýho vola“ povídá Birnbaum.
„Ale prosím jich“, odpoví Blau, „vždyť majitel je známý nácek.“
Birnbaum spěchá do hotelu a zruší ubytování.
„Ale pane Birnbaum“, říká hostinský, „nebyl jste snad spokojen?“
„Spokojenej jsem byl“, připouští Birnbaum,“ ale řekli mi, že jsou nácek“.
Hostinský na to pohoršeně:“ Cože? Já, v letní sezóně, a nácek?“

Protestanský kostel malého amerického městečka zchátral a je třeba postavit nový. Výběrčí peněz na nový kostel zabloudí i do krámu Žida Herschelmanna. Ten se rozpačitě škrábe na hlavě. Ti lidé, kteří vybírají na kostel, jsou všichni jeho zákazníci a tak si nemůže dovolit jen tak je odmítnout. Na druhou stranu jak může on – ortodoxní Žid – věnovat peníze na stavbu nového kostela? 
Vtom dostane nápad:“ To asi musíte nejdřív strhnout starý kostel?“
„Samozřejmě.“
„To taky určitě stojí fůru peněz.“
„Ano, tři sta dolarů.“
„Tak tady je maj!“

Pan Kohn je se svou ženou v Paříži.Večer chtějí spolu zajít do Moulin rouge. Trvá celou věčnost, než je paní Kohnová hotová s oblékáním.
Kohn mezitím sejde do hotelové haly a čeká. Jak tam sedí, zahlédne jednu Pařížanku scházet po schodech – šarmantní, dráždivá, krásně vystrojená. Oči mu přecházejí. Pařížanka projde těsně kolem pana Kohna a zašeptá:“Tisíc franků“. Kohn hbitě učiní protinávrh:“Pět set“.
Pařížanka pokrčí rameny a vyjde ven…
Večer sedí Kohn s manželkou v Moulin Rouge. Program již začal, když se prodírá nějaká dáma na prázdné místo po Kohnově levici. Je to ta šarmantní žena z hotelového vestibulu.
Posadí se, pozná Kohna, nakloní se, aby viděla, kdo sedí po jeho pravici a pak mu triumfálně pošeptá:“Tady sám vidíš, cos dostal za svých mizerných pět set franků“.

Ve Vídni.
Pan Grun a pan Blau sedí v kavárně.Dovnitř vejde velmi atraktivní dáma.
Grun povídá:“ Viděj tu zlatou brož, tak tu má ode mně“.
Blau na to:“ Podívaj na ten zlatý náhrdelník. Tak ten má ode mně.“
Pan Levy od vedlejšího stolu se k nim nakloní a vece: „Břídilové. Podívaj se na ty černý kruhy, co má pod očima. Ty má ode mně.“

Americký Žid chce jako turista do Izraele. Jeho přítel mu radí , co všechno si má prohlédnout:
„A jistojistě musíš ke Zdi nářků. Tam Židé pláčou.“
Američan dorazí do Jeruzaléma. Zapomněl ale, jak se zeď jmenuje. Zastaví taxi a poručí:
„Zavezte mne tam, kde Židé pláčou“
A taxi ho po chvíli vyklopí před finančním úřadem.

Skončila druhá světová válka. V kavárně ve Vídni si pan Birnbaum přeje „Volkischer Beobachter“. Číšník mu sdělí, že noviny už neexistují. To se opakuje každý den. Po několika dnech se číšník ptá: „Proč se každý den ptaj po těch novinách, když jim každý den povídám, že už nevychází?“
Pan Birnbaum odpoví:“Právě proto, abych to znovu a znovu slyšel“.
(Na vysvětlenou: šlo o nacistický plátek)

Přijde Mojše za rabbim a povídá: „Rabbi, chci se oženit a má nastávající je dcerou velkostatkáře Katze“
Rabbi na to: „ožeň se Mojše…!
Mojše: „Ale ona je hrozně ošklivá“
Rabbi:“ V tom případě si ji neber“
Mojše:“ Ale dostane věno jeden milión“
Rabbi:“ Pak se s ní ožeň…
Mojše:“ Kulhá a je hloupá…
Rabbi:“Tak tu si neber“
Mojše:“ Ale otec mě udělá spolumajitelem firmy
Rabbi:“ Tak si jí vezmi..
Mojše:“ Ale ona je hrbatá……
Rabbi se zamyslí a pak řekne: Víš co, Mojše, nech se pokřtít.
Mojše::“A to mi nějak pomůže?
Rabbi:“ To ne. ale ať se s tebou trápí farář.

Nápis na synagoze: „Vstoupíš – li dovnitř s nepokrytou hlavou, je to stejné, jakoby si zcizoložil“. Pod to někdo připsal:“Zkusil jsem oboje a nedá se to srovnat“.

On to tak není úplně vtip, ale je to cosi, co je skvělou charakteristikou. Jednoho dne si Hospodin uvědomil, že má lidského pokolení plné zuby a rozhodl se seslat na lidi potopu. Ale tentokrát bez Noemovy archy, žádné holubice s ratolestí, jen samá voda, kam oko pohlédne.
A tak přizval nejvyšší duchovní všech tři monoteistických náboženství a oznámil jim, že mají tři dny na to, aby se připravili na potopu, po níž nezůstane žádná pevnina.
Křesťanský kněz přijde ke svým ovečkám a nabádá je: „Zhřešili jsme a přichází trest. Modleme se, konejme dobré skutky a dostaneme se do ráje“.
Imám se vrátí ke své obci a prohlásí:“Žili jsme správně a správně jsme věřili v Alláha, přijměme nyní mučednickou smrt a na onom světě budeme odměněni“.
Konečně rabín předstoupí před své souvěrce a praví:“Židé, máme tři dny na to, abychom se naučili žít pod vodou“.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc únor 2018: *****

Jiří Linhart 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Ernest Wachtl 30,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč , Jana Školutová 100,- Kč, Miloš Zbránek 500,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Miroslav Meder 400,- Kč, Yvona Škurková 100,- Kč, Zdeněk Drozen 500,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, ing. Jindřich Mácha 300,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Vladimír Konečný 500,- Kč, Karel Smetana 1010,- Kč, Rudolf Roedlind 1000,- Kč

***** Celkem za měsíc: 7 256,00 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§

Vážení čtenáři,
možná jste zaregistrovali u článků, příspěvky v diskuzi od Redakce s nabídkou koupě vlastní ikony za 990 Kč. Nic není zadarmo a provozovaní takového webu jako je server Pravýprostor.cz už vůbec ne. Provoz je čím dál dražší a příjmy, které se generují z reklam na provoz bohužel nestačí. My tak musíme dotovat jeho provoz z vlastních zdrojů. Nejsme totiž spojení s žádnou politickou stranou ani oligarchem. Touto cestou bysme Vám tedy chtěli nabídnout, abyste spojili příjemné s užitečným. A tím je podpora serveru na jeden rok za 990 Kč. Spolu s touto podporou nezávislé novinařiny a absolutně svobodného pohledu na svět dostanete také vlastní účet na serveru Pravýprostor a v diskuzi se u Vašich příspěvků odlišíte nejen názorem, ale také vlastní ikonou. Nabídka vlastní ikony je možná symbolická věc, která ale velmi pomůže s provozováním a financováním webu.
Za 990 Kč tedy dostanete možnost zvolit si vlastní ikonu u Vašich diskuzních příspěvků a odlišit se tak od ostatních diskutujících na 1 rok. Jestliže o tuto službu máte zájem, objednávejte prosím na e-mailu: redakce@pravyprostor.cz
Vaše redakce
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (23 votes, average: 4,74 out of 5)
Loading...
47 komentářů
    • Helena Novotná
        • Helena Novotná
  1. Helena Novotná
  2. Helena Novotná
      • Helena Novotná
    • Helena Novotná
        • Helena Novotná
  3. Helena Novotná
  4. Helena Novotná

Napsat komentář: židovský nevtip Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.