toy-cash-register-942365_960_720
10.2.2016
Kategorie: Ekonomika

Země, které nás předběhly v EET nezvýšily výběr DPH, ale nezaměstnanost

Sdílejte článek:

PETR HOLUB 10|02|2016

Zavedení on-line pokladen přineslo slovinskému ministru financí Dušanu Mramorovi smůlu. Od druhého ledna 2016 by sice měli všichni podnikatelé na pokladnách účtovat, daňoví úředníci ale musí tolerovat, že si tři čtvrtiny obchodníků ještě nestihly potřebné přístroje pořídit. Dva týdny a dva dny po zavedení pokladen musel navíc Mramor rezignovat.

Odpůrci pokladen totiž upozorňovali, že tažení proti daňovým podvodům může těžko řídit člověk, který ve funkci děkana na univerzitě podvodně inkasoval 45 tisíc eur. Dostal je za to, že údajně držel pohotovost, kdyby ve škole někdo onemocněl.

Slovinsko je jednou ze zemí, které se připojily k takřka celoevropskému tažení proti daňovým podvodům. S těmi se mají definitivně vypořádat elektronické pokladny, v Česku známé pod zkratkou EET. Protože Slovinci zavedli bulharský a chorvatský model pokladen on-line napojených na finanční úřady, může jejich země posloužit jako pokusná laboratoř pro Česko, které se rozhodlo pro úplně stejný model. Zákon nutný k jeho prosazení dospěl dnes ke svému schválení PS ČR.

Kam zmizely kadeřnice

Také ve Slovinsku je zavádění pokladen událostí prvního řádu. Finanční ředitelství Slovinské republiky nešetří informacemi o tom, jak všechno dobře pokračuje. Zvláště prý je populární účtenková loterie, která má motivovat zákazníky, aby požadovali potvrzení o nákupech. Probíhá pod heslem „Vklopi razum, zahtevaj račun“ (Vezmi rozum do hrsti, žádej účtenku).

Mimořádný úspěch měla ovšem také televizní show komika Denise Avdiće, který předváděl, jak se vymlouvají přední politici, když je finanční úředníci přistihnou s nákupem bez účtenky.

Novináři obcházejí obchody, aby zjistili, kde už se připojili na nový systém a výsledky jsou zatím rozporné. U benzínové pumpy OMV poblíž Koperu museli reportéři deníku Primorske novice čekat čtyři minuty, než finanční úřad povolil obsluze pumpy vydat účet.

V samotném Koperu přerušila místní kadeřnice provoz, protože měl přijít počítačový odborník, aby zaměstnankyně naučil s pokladnami zacházet. „Je to pro nás katastrofa,“ prohlásila kadeřnice a připomněla, že se počet členů Slovinského sdružení kadeřníků snížil z obav před zavedením pokladen z 2700 podniků v roce 2014 na současných třináct set. Méně vadí pokladny v prodejně ryb, kde dokážou účtovat i mokrýma rukama. Na tabletech chráněných vodotěsným plastem totiž markují speciálními pery.

Také v kavárně v Nové Gorici nikdo neprotestuje, zdržení je prý minimální. Ze tří prodejců sýrů chodí ale na místní trh jenom jeden. Není to ovšem z toho důvodu, že se už naučil používat pokladny, které si kvůli požadavkům státu pořídil koncem roku.

Zjistil, že se stejně nedokáže propojit s finančním úřadem a tak účtuje na starém přístroji. Majitel parfumerie si stěžuje, že si musel koupit novou pokladnu za 500 eur, přitom vedl vždy poctivé účetnictví a stát tedy od něho víc nevybere. „Jenom bude ždímat z malých lidí peníze, aby je pak utratil za účtenkovou loterii a nové daňové úředníky,“ postěžoval si živnostník.

Nezačal to Milanović, ale Borisov

Přes komplikace, ke kterým dochází při každém zaváděním elektronických pokladen, se jejich ideál šíří. Registrační pokladny se státní licencí jsou tradičním nástrojem finančních správ, například v Itálii fungují už od roku 1985. S jejich elektronizací přišli nejdříve v Bulharsku a ve Švédsku, když chtěli v období finanční krize zachraňovat státní rozpočet.

Vznikly tak ovšem dva rozdílné modely. Bulharský premiér Bojko Borisov zavedl v roce 2010 on-line pokladny u čerpacích stanic a napojil je na finanční úřady. O dva roky rozšířil stejnou povinnost na všechny podnikatele, kteří přijímají peníze v hotovosti. V roce 2013 ho následoval levicový chorvatský premiér Zoran Milanović a letos tedy stejně levicový Miro Cerar ve Slovinsku.

Švédský premiér Fredrik Reinfeldt se spokojil s tím, že nařídil zavést elektronické pokladny s fiskální pamětí. Záznamy v pokladnách jsou pouze chráněny speciálním kódem proti dalším zásahům, než přijde na kontrolu finanční úředník. Tento příklad následovala v roce 2014 vláda v Portugalsku a letos rakouská koalice pod vedením sociálních demokratů.

Speciálními případy jsou dvě země Visegrádu a Belgie. Slovenský levicový premiér Robert Fico začal zavádět pokladny s fiskální pamětí už v roce 2009, teď však mění plán. Od loňska rozšířil povinnost registračních pokladen na všechny obory podnikání a zároveň doporučil, ať používají balkánský on-line systém.

Jeho pravicový maďarský kolega Viktor Orbán zkoušel od začátku on-line model, nakonec však připustil mírnější verzi, kdy s vyúčtováním není třeba čekat na reakci finančního úřadu. Záznamy o obchodech stačí úřadům poslat během dne v jedné nebo několika dávkách.

Belgická levicová vláda se spokojila s tím, že on-line pokladny zavedla v restauracích, které vydávají obědy i večeře. Služby veřejného stravování mají totiž nižší sazbu DPH a finanční úředníci chtějí ohlídat, aby hospodští stejnou slevu na dani neuplatňovali třeba u nápojů.

Bez důkazu, že fungují

V žádné ze zmíněných zemí se zatím nepodařilo doložit, že nový nástroj proti daňovým únikům skutečně zabral. Výběr DPH kopíruje podle Eurostatu ekonomický růst či pád a vliv elektronických pokladen na tom nic nemění. Na rozdíl třeba od zvýšení sazby DPH, která umožnila zlepšit výběr daně i při ekonomickém propadu v Portugalsku roku 2011 a v Maďarsku o rok později.

Výjimkou z pravidla může být Bulharsko, kde se v roce 2012 po zavedení pokladen zvýšil výběr DPH o 12 procent při mizivém ekonomickém růstu. Bulharská čísla jsou ovšem nejméně důvěryhodná, při výběru daní jsou tam v tamních statistikách běžné ještě větší výkyvy. Jeden z možných výkladů nabídla nezisková organizace Freedom House, podle níž byly elektronické pokladny do značné míry efektivní. Bohužel do té míry, že zastavily ekonomické oživení.

Slovákům se podařilo výběr DPH zvýšit v roce 2013 nečekaně o devět procent a příznivci elektronických pokladen to připsali zavedení účtenkové loterie. Experti ministerstva financí ovšem později upozornili, že důležitější byla jiná okolnost.  Finanční úřady zahájily víc kontrol, které navíc déle trvaly. Na jejich účtech tedy zůstalo víc peněz, než kdyby skončily včas.

Prokazatelný je negativní vliv pokladen na pracovní trh. Dva roky od zavedení pokladen klesl v Chorvatsku počet živnostníků o 28 procent. V Bulharsku během tříletého zavádění o 18 procent a v Portugalsku v prvním roce o 10 procent. Vesměs platí, že podnikatele se zaměstnanci reforma tolik nezasáhla, protože většina z nich už nějaký systém měla na kontrolu svých pracovníků.

Účtenky pro politiky

Naopak se už dávno před pádem ministra financí Mramora zjistilo, že zavedení pokladen přináší určitá politická rizika. Borisov, Reinfeldt, Fico a portugalský předseda vlády Passos Coelho prohráli následující volby. Na druhé straně se Borisov a Fico dokázali do čela státu později vrátit. Ostatní premiéři zatím svou oblibu po zavedení pokladen ve volbách neměřili.

Belgický premiér Elio di Rupo odpovědný za pokladny v hostincích stihl prohrát volby ještě před jejich zavedením. Jeho nástupce Charles Michel pak záhy hostinským slíbil, že jim při potížích s pokladnami pomůže snížením sociálních odvodů za zaměstnance.

V Rakousku mohou pokladny způsobit politický převrat. Dlouholetá velká koalice sociálních demokratů a lidovců se začala otřásat, když si regionální lidovečtí politici začali na příliš přísné pokladny stěžovat. Hornorakouští lidovci se dokonce po dlouhé době opět spojili s radikálně pravicovou FPÖ při společném protestu proti pokladnám, tedy proti plánu, který podporují lidovečtí ministři. Tím se pro lidovce otevřela cesta z velké koalice na spolkové úrovni k budoucí spolupráci s radikály.

Slovinský premiér Cerar se v prosinci, měsíc před zavedením pokladen propadl v žebříčku popularity deníku Delo ze čtvrtého na desáté místo. Může to však mít souvislost s jinými událostmi, například s uprchlickou krizí.

ZDROJ: Petr Holub, hlidacipes.org

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červenec 2016: *****

Jana Dvořáková 100,- Kč, Karel Pohner 1000,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Eva Nemecká 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Magdalena Machová 100,- Kč, Karel Váňa 1000,- Kč, Miroslav Puchner 200,- Kč, Martin Neumann 200,- Kč, Neznámý dárce (ČP) 300,- Kč, Ivana Petrová 200,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Jana Páleníčková 100,- Kč, Zdenek Marciniszyn 1500,- Kč, Ivana Kaclová 200,- Kč, Neznámý dárce (ČP) 500,- Kč, Ivana Vrbková 500,- Kč, TOP-CZ 500,- Kč, Jaromír Ohnutek 200,- Kč, Jan Kunor 2000,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Roman Foff 1000,- Kč

***** Celkem za měsíc: 12 000,- Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (21 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
153 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.