29.4.2014
Kategorie: Společnost

Ze života společenské smetánky

Sdílejte článek:

OD: TOMÁŠ PECINA 29|04|2014

Námět na seriál ze současnosti, dietlovského půdorysu. Jmenovat by se mohl Úřad.

 

 

V prvním díle nazvaném Návrat poznáváme hlavního hrdinu, bývalého estebáka Karla, který tráví roky před pensí neradostně: žije s manželkou a dvěma dospělými dětmi v malém městě, o jeho kvalifikaci nikdo nestojí, práce ve státní správě je mu kvůli lustračnímu zákonu uzavřena, a proto se živí příležitostnými brigádami a záskoky jako ochranka v supermarketech; v soukromí se přitom pomalu upíjí k smrti. Rozpadá se i jeho rodina: děti se k němu raději nehlásí, manželka před měsícem podala žalobu o rozvod. Ale přichází zvrat. Parlament v r. 2001 schvaluje exekuční řád, ve kterém podmínka negativní lustrace jakoby nedopatřením chybí, a to je pro Karla velká životní chance. Jediný problém představuje Karlovo vzdělání, které kdysi získal na Vysoké škole SNB. To je pro úřad exekutora málo. Naštěstí má Karel ještě pár dobrých známých; závěrečné titulky se prolínají do záběru na jeho otlučeného favorita, kterak míjí ceduli s nápisem Plzeň, a poté na hlouček čerstvě promovaných studentů, vycházejících z universitní auly.

 

Druhý díl se jmenuje Exekutor. Uplynul nějaký čas a novopečeného doktora obojího práva Karla vidíme v jeho nové, luxusní kanceláři, a poznáváme i jeho spolupracovníky, mladičkou sekretářku Marcelku, účetní paní Věru a dva exekutorské pacholky – chci říct koncipienty –, chlapce rovněž z dobrých estebáckých nebo nomenklaturních rodin. Přicházejí první případy. Karel je svědomitý a k dlužníkům nemilosrdný, proto rychle získává věhlas a spolu s klientelou oprávněných roste i stav jeho konta. Na konci dílu, který by měl být spíše edukativněji zaměřen, vidíme Karla nasedat do nového passatu. Nesměřuje však do starého bytu v předměstském činžáku, ale do rodinné vilky, kterou u kolegy, jak se dozvídáme, za pakatel vydražil a již nyní s manželkou, jež si rozvod mezitím rozmyslela, obývají.

 

Ve třetím dílu, nazvaném Dražba, se divák blíže seznamuje s praktickým způsobem fungování soukromých exekucí. Zápletka by mohla být o tom, jak se povinný, který kvůli nezaplacené pokutě dopravnímu podniku přišel o automobil, domáhá informací o tom, kde a kdy bude jeho vůz dražen. Samozřejmě se nic nedozví, exekuční dražby přece probíhají tajně a úřední deska, kde mají být oznamovány, se aktualisuje vždy až následující den po jejich konání. Když se dlužník dozví, že jeho rok starý superb byl vydražen za dvacet tisíc korun, rozhodne se vzít právo do vlastních rukou. Na Karla si však jen tak někdo nepřijde, a tak díl končí záběrem na dlužníka, kterého od soudu odvážejí vězeňskou ponorkou. Útok na veřejného činitele není maličkost.

 

Čtvrtý díl se jmenuje Soudce. Karel má problémy, při jedné mobiliární exekuci nechal vystěhovat byt, ve kterém povinný roky nebydlel, přestože tam byl přihlášen k trvalému pobytu. Po více než roce se dlužníkovi rodiče domohli kladného rozhodnutí o excindační žalobě a nyní od Karla požadují náhradu škody a újmy na dobré pověsti. Naštěstí dostává případ starý, zkušený soudce, a tak Karel odchází od soudu jako vítěz: estebáci a komunisté si přece vždycky pomáhali. Tento díl by mohl obsahovat i několik episodních scenek z exekucí: jak Karel nechává zabavit pokladničku dlužníkovy desetileté dcerky, jak starým manželům poté, co jim obstavil důchod, při mobiliární exekuci odváží poslední cennost, která jim zůstala, milovaného stájového pinče, jak falšuje cesty na druhý konec republiky, aby narostly náklady exekuce a s oprávněným se nemusel dělit o její výtěžek, jak vyrábí antedatované exekutorské zápisy, prostě serie milých genrových scenek, aby si divák udělal obrázek o každodenním dění na exekutorském úřadě.

 

 

Další díl bych nazval Znalec. Poznáváme v něm Karlova dávného kolegu Vítka, který se stal znalcem v oboru odhadu cen nemovitostí, což byla v 90. letech kariera snad ještě skvělejší než dnes ta exekutorská. Vítek patří stejně jako Karel k nové společenské elitě, i on bydlí ve vile a do své přepychově zařízené kanceláře jezdí sedmičkovým bavorákem. Není pro něj problémem odhadnout byt, který na trhu stojí tři miliony, na necelých dvě stě tisíc, nebo, je-li občas potřeba, například kvůli majetkovému vkladu do eseročka, udělat z polorozbořené kůlny zahradní altán s vodotryskem za půldruhého mega. S Karlem si rozumějí: nad sklenkou si rádi zavzpomínají na dávno zašlé bohatýrské doby, kdy byli prostými vyšetřovateli Státní bezpečnosti a trávili dny vyslýcháním několika posledních disidentů, kteří v jejich okrese ještě zbyli. Bezstarostné mládí: dnes, stěžují si přátelé, aby se člověk strachoval o každou neoprávněnou exekuci nebo cinknutý znalecký posudek. Ještě, že je exekutorská komora tak chápavá a žádná komora znalců neexistuje.

 

Poslední, šestý díl, nazvaný Operace, bude nejdramatičtější. Na Karla, cestou domů po náročnému dni v úřadě, kdosi z křoví vystřelí. Ukáže se, že útočníkem je manželka jednoho z povinných, kterou Karel před měsícem obral kvůli dluhu z manželova podnikání o veškeré jmění. Nepomohlo, že manželé byli již tři roky v rozvodovém řízení, Karel ví, jaká má exekutor práva, a umí jich bezezbytku využít. Teď ale leží, postřelený a krvácející, na chodníku před svou kanceláří. Přežije? Další záběr je na příjem v nemocnici. Karlův stav je kritický, ztratil mnoho krve a musí být ihned operován. Naštěstí je při vědomí, avšak když spatří tvář svého operatera, uvědomí si, že toho člověka už někde viděl. Ano, je to on, ten, kterému před časem prodal kvůli třiceti tisícům dluhu dům. Dlužník měl arci štěstí: domek se vydražil za cenu, která stačila jak na úhradu dluhu, tak na náklady exekuce, a dokonce z výtěžku dostal povinný více než pět tisíc přeplatku. Dramatické záběry na operační sál – jak to asi dopadne? Ale dopadlo to dobře, Karel se zotaví, jen se rozhodne dál neriskovat a odchází do pense: za vše, co ve svém životě pro společnost vykonal, si trochu toho klidu zaslouží!

 

ZDROJ: Tomáš Pecina

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2016: *****

Jaroslav Smrčina 300,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Zdeněk Kučera 303,- Kč, Zora Magyarová 474,73 Kč, Jan Procházka 500,- Kč

***** Celkem za měsíc: 2 243,73 Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (12 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
2 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.