HOTEL_2323685b
18.5.2017
Kategorie: Multikulturní soužití

Ze zápisků recepčního: Když na hotel přijedou divokrajní cizinci

Sdílejte článek:

NMD

Milou partou byli i zaměstnanci sítě hotelů, ve které jsem dělal. Menežment z nich byl vždy  posraný, protože si mysleli, že to chodí na pobyty jen menežéri či větší ryby a přitom si své vouchery využívali řadoví zaměstnanci, jako jsem byl já. Jejich požadavky však byly vždy přehnané a zakončené hrozbou, že mě natřou mému vedení.

Takovým stylem fungoval i tmavý mladík, který dělal recepčního ve Vídni v síťovém hotelu jako já a přijel na víkend s rodinkou. Pokud řeknu rodinu, nemyslím tím ženu a dvě tři děti. Jeho rodina obsahovala čtyři prarodiče, ženu, její sestru s mužem a třemi dětmi a jeho čtyři děti. Co myslíte, kolik pokojů rezervovali? Jeden neee, to by už byl hardcore, ale dva, to je pro tento počet tak akorát. Kapacita pokojů jsou čtyři lidé a to se na standartce už tlačili. Oni však za korporátní cenu 30 eur s  snídaní objednali pokoje dva, ať nežerou. Přistýlky nechtěli, protože to je 15 euro za kus a to je drahé, tak spali na zemi a na jedné manželské posteli. Samozřejmě, když jsem jim řekl, že ale to je proti pravidlům, klasická hláška z jeho strany, že jinde to tak funguje a že ať nevymýšlím, protože mi dá špatný feedback. Tak ok, spěte jako potkani, mě to zajímat nemusí. Stravování v restauraci vypadalo jako z orientálních filmů. Rukama v tlupě po zemi, po židlích, po stole, ale strava všude kolem nich. Zážitek vidět. Ale nebudu to raději popisovat, protože mě vyhlásíte za rasistu.

Cizokrajné návštěvy nás ujistily o tom, že jak se říká, jiný kraj jiný mrav, má opravdu hluboké poselství. Indická pánská návštěva našeho hotelu, ubytována u nás tři týdny, až po dvou zjistila, jak se používá sprcha. Našim pokojským bylo velmi podivné, že jim každý den mění zcela nepoužité a čisté ručníky. Jednou vešla pokojská měnit vybavení koupelny tehdy, když tam hosté byli. Nedalo jí a lámanou angličtinou se zeptala, že jestli používají své ručníky. Že nemusí, že tyto jsou zdarma. Oni ji ujistili, že je nepoužívají z toho důvodu, že nevědí, jak se zde dá umýt. Tak že se jen voní. Ukázala jim, co je to sprcha, jak se sprcha zapíná a jak se používá. Za tento výklad její dali náležitou odměnu v podobě třiceti eur a konečně se po dvou týdnech ospršili.

Druhou zajímavostí bylo používání toalety obyvatel jedné z asijských zemí, Irán, Irák, ale nevím přesně. Sportovci, zápasníci, byly u nás ubytováni a vždy paní pokojské našli hovno vedle toalety, nebo na jejím okraji a tak jim to nedalo a vlídně mateřsky se jich jednou zeptaly, že jak se to vlastně děje. Ochotný chlapec jim tedy ukázal, jak používá toaletu. Představte si, že se postavil na mísu, prdel do prostoru, chytil se vyčnívající části splachovače a vypustil “produkt”. To, kde skončil, ho už nezajímalo, tak jako ani použití toaletního papíru. Paní uklízečka je tedy naučila, jak se toaleta používá a byli jí za to velmi vděční.

S hovnem v pokoji se pojí i historka o divokém páru, který se jednou za čas objevil v našem hotelu. Většinou když muž vyhrál v tipování zápasů. Na recepci  se dostavili vždy podnapilí. Muž zaplatil a žena se vždy zeptala na údržbáře. Proč? Byla totiž zvyklá, že po dobrém sexu se pohádali, chlap ji vyfackoval a ona se zamkla na hajzlíku. Pak se tvářila, že se neumí dostat ven, muž volal technika a technik ji vysvobodil. Potom sexovali dále. Bez technika. Jednou se však stalo, že technika nepotřebovali. Ráno, když předávali pokoj a pokojská ho šla uklidit, zjistila, že na plachtách peřinách i polštářích je roztahané hovno . Asi si řekli, že dnes si udělají velkou prasečí a tak posrali postel. Tehdy jsem osobu pokojské velmi litoval. 

Tímto článkem se samozřejmě nechci dotknout těch, kteří se v něm najdou. Jsem rád že se najdou a popřemýšlejí nad tím, jaká sranda s nimi může být a ani o tom nevědí. Práce na recepci vám možná zvedne sem-tam tlak, ale je to i hloubková sonda do charakterů a chování našinců či cizinců a vřele doporučuji vyzkoušet si to každému, kdo se rád a z chuti vykecává na účet jiných.

ZDROJ

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červen 2017: *****

Jakub Malinovský 55,55 Kč, Jiří Linhart 300,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Vladimír Havlíček 2000,- Kč, Mariana Prokešová 111,00 Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Yvona Škurková 100,- Kč, Magdaléna Machová 100,- Kč, Evženie Bláhová 200,- Kč, Jiří Hejnal 300,- Kč, Milena Radonová 300,- Kč, Vladislav Vydra 500,- Kč, Pavel Sejrek 200,- Kč, Margita Ščevlíková 200,- Kč, Růžena Valdesová 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vít Fortelka 1111,- Kč, Petr Měkyna 100,- Kč, Tomáš Foldyna 768,12 Kč, Roman Martinek 100,- Kč, Jiří Fridrich 50,- Kč, Miroslav Meder 400,- Kč

***** Celkem za měsíc: 7 995,67 Kč *****

Děkujeme!


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (32 votes, average: 4,69 out of 5)
Loading...
loading...
21 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.