20.2.2015
Kategorie: Ekonomika

Za třetinový mozek třetinový plat

Sdílejte článek:

MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ 20|02|2015

Není to tak dávno, co se předseda Českomoravské komory odborových svazů Josef Středula nechal slyšet na téma financování zdravotnictví. Nelíbí se mu. Zhruba přetlumočeno: Prý pokud někdo platí třetinu toho, co ostatní, bylo by „normální a logické“, když by pak dostal jenom třetinu sádry nebo třetinu srdeční chlopně. Toť narážka na živnostníky, z nichž valná část platí pojistné na zdravotní pojištění jen 1.797 korun měsíčně, tedy v minimální možné výši.

Ponechme stranou zjevnou nadsázku se srdeční chlopní. Jde o princip. Ten patrně jako nadsázka míněn není. Což je dost šílené, protože tahle logika má hned několik zádrhelů.

Tak zaprvé: Tvrzení mezi řádky, že živnostníci platí třetinové odvody než zaměstnanci, je – jemně řečeno – podivné. V tom lepším případě jde o hloupost, v tom horším případě o pokus o manipulaci. Realita je taková, že dnes všichni zaměstnanci odvádí do systému 13,5 %. Takže ten, kdo má například plat 10 000, odvádí jen 1.350 Kč, tedy ještě méně než živnostníci.

Zadruhé tak docela korektní není dokonce ani tvrzení, že zaměstnanec s platem 10 000 odvádí 1.350 Kč. Ve skutečnosti totiž odvádí ještě méně, konkrétně 4,5 %. Zbytek za zaměstnance platí zaměstnavatel a zaměstnanec to dokonce ani nevidí na své výplatní pásce! Naproti tomu za živnostníky nikdo neplatí nic.

Zatřetí jednou už máme zdravotnictví státní a tudíž postavené na solidárnosti. A z toho plyne, že se nemůžeme na odvody do systému dívat zásluhovou optikou. Nemůžeme si myslet, že čím víc platím, tím větší nárok mám. To platí ve zdravotnictví soukromém, které si každý může koupit, má-li na to. Pokud solidární systém někomu nevyhovuje a má dost peněz, může si koupit základní, stříbrnou, zlatou nebo nevím jakou kartu na soukromé klinice, a podle toho, kolik si zaplatil, může požadovat služby. Ale vyžadovat tenhle zásluhový princip ve státním zdravotnictví by znamenalo, že kojence a důchodci necháme třeba zemřít, protože nemají příjmy žádné – to zjevně asi nebude to pravé ořechové.

zivnostcas

Začtvrté takový živnostník téměř „nestůně“. Jednoduše nemá čas jít k doktorovi. Tak třeba pan zelinář, ke kterému chodím pravidelně nakupovat. Ten by se hned zeptal pana odboráře, kdo za něj doveze do krámu zboží a bude prodávat, když bude u doktora. Když měl nedávno zlomená dvě žebra, pracoval úplně stejně jako kdy dřív, protože nechtěl přijít o živnost. Nešlo o to, že by byl tak hladový po penězích; šlo o to, že si nemohl dovolit ztratit zákazníky, musel poplatit nájem, který mu běžel pořád, ať byl či nebyl nemocný, a musel zaplatit své zaměstnance za pultem. (Pokud snad šlo panu Středulovi o spravedlnost, nebylo by nakonec spravedlivé, aby ti, kteří nestůňou, dostávali peníze ze systému zpět, když k doktorovi nechodí a zdravotnictví téměř nevyužívají?)

A tak ať to beru z kterékoliv strany, zdá se mi, že páně Středulovo vyjádření je něco jako pokus o nový „třídní boj“: Vykopeme hluboké příkopy a budeme tvrdit, že za všechny problémy mohou ti z druhé strany příkopu – tedy živnostníci. To ovšem není nic nového. Vzpomínáte? Už jednou jiný politik přirovnal živnostníky k parazitům. Koneckonců pan Středula se živí od roku 1989 jako profesionální odborář, tomu už říkám nějaká politická praxe.

Ve skutečnosti problém peněz ve zdravotnictví není v tom, že by jich bylo málo, ačkoliv se tvrdí opak. Je jich relativně dost. Ale tyto peníze jsou chybně alokovány. Problém je v nehospodárnosti zdravotnictví. Prostě nepoužívají se tam, kde by byly užitečné (a kde pak skutečně chybí), ale směřují do kapes investorů, kteří si zdravotnictví zvolili za výdělečný byznys. Mimochodem, jedním z nejbohatších článků celého systému jsou farmaceutické firmy. Zde, v těchto tocích peněz, je zakopán pes nefunkčního zdravotnictví.

Vychází mi z toho jen jediné. Dlouhodobě se u nás vytváří prostředí, v němž se automaticky předpokládá, že živnostníci kradou a okrádají ostatní, zejména zaměstnance. A podle toho se k nim stát taky chová. A přitom živnostníci jsou lidé, kteří nefňukají a od nikoho – zejména od státu – nic nečekají a nechtějí. Chtějí jen jedno. Aby jim stát už konečně dal pokoj, aby měli čas se živit.

ZDROJ: Markéta Šichtařová

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2017: *****

Jitka Dvořáková 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Tomáš Foldyna 786,84 Kč, Roman Foff 1000,- Kč, Yweta Halberstadt 123,45 Kč, Magdalena Machová 100,- Kč, Žaneta Manoušková 250,- Kč, Štefan Horák 300,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Radoslav Richtář 1000,- Kč, Jaroslav Hanyáš 1000,- Kč, Jiří Fridrich 50,- Kč, Marie Tichá 500,- Kč, Zdeněk Šebelle 100,- Kč, Jiří Hrabák 100,- Kč, Vít Fortelka 5555,- Kč, Hana Lošťáková 258,28 Kč, Pavlína Vlková 200,- Kč

***** Celkem za měsíc: 12 373,57 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (17 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
8 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.