27.8.2013
Kategorie: Společnost

Vyřeší společenskou krizi volby nebo už jen nová revoluce?

Sdílejte článek:

OD: LIBOR WITASSEK 27|08|2013

V říjnu 1989 již v Moskvě správně tušili, že se v Československu blíží revoluční změny a zasazovali se o to, aby vše proběhlo nenásilnou formou. Revoluce nepřišla sama od sebe, před ní proběhla celá řada tvrdě potlačených demonstrací, Svíčková demonstrace v Bratislavě v roce 1988, série demonstrací v lednu 1989 jako připomínka Jana Palacha, či srpnové demonstrace v Praze, nakonec režim padl po onom magickém datu v listopadu 1989. Nacházíme se opět v době nutné pro hlubokou celospolečenskou změnu.

 

 

Proběhly opakované masivní demonstrace a s politickými partajemi to ani nehlo. Volební programy opět jen ukazují, že partaje zcela ztratily smysl pro realitu. V roce 1989 jsme se na čas zbavili nadvlády jedné strany, komunistické mašinerie, která již zkusila ovládat společnost jako stroj a dodnes si myslí, že ji lze jako stroj ovládat. Sametovou revolucí jsme se zbavili na čas komunistické ideologie, ale nezbavili jsme se bohužel komunistického myšlení, tj. „my politici vám dáme vizi a vy hloupí občané budete dělat, co vám my (všeho) schopní politici řekneme“. A pokud to nevíte, tak si na to koupíme průzkumy veřejného mínění s předem daným výsledkem, abyste nemuseli volat přítele na telefonu.

 

Přirozený vývoj společenských systémů probíhá po tisíce let v neustále opakujících se 3 fázích, fáze tvorby, růstu a destrukce. Všechny tři fáze jsou potřebné, aby se zajistila dlouhodobá udržitelnost systému, tedy i fáze destrukce, zbavit se nefunkčních článků a částí systémů. Krize jsou tak především ozdravným procesem.

 

Transformace po roce 1989 se nepovedla. Můžeme nesouhlasit, můžeme si nalhávat cokoliv jiného, ale je to nezvratitelný fakt, který lze podložit stovkami důkazů. Především nepřinesla zásadní změnu celospolečenského systému, místo jedné partaje jich tu máme víc, rozdíl v rozdělování a užívání moci je minimální. Bohužel nepřinesla ani zásadní změnu myšlení. Ve fázi tvorby zde vznikly politické strany, jejichž uvažování se nijak zásadně neliší od uvažování komunistické partaje. Myšlení na bázi získat moc a ovládat masy, za jakoukoliv cenu, zájmy jednotlivce se musí podřídit zájmům strany. Kdo se nepodřídí, je vyloučen, hlasovat musíte dle pokynů politbyra. Komunisté hodlali systém diktatury proletariátu udržet i za pomocí zbraní, Moskva jim to nedovolila, dnes doba pokročila a politické strany se stranickou diktaturu snaží udržet „jen“ pomocí nakradených peněz a koupených médií. Ve fázi růstu se masově rozrostl systém politických eseróček vykrádajících státní a veřejné finance ve svůj prospěch, koupili si média, policajty, prokurátory, soudce, a třeba i opoziční poslance, až nakonec narušili základní fungování státu, který se po fatálním rozkrádání nachází v astronomických dluzích a společnost v morálním rozkladu.

 

Neumíme už ani včas zkontrolovat, zda v lahvích od alkoholu není jed, ale nadutě tvrdíme, že umíme uhlídat jaderné reaktory či bránit svou vlast. Neumíme, narušeno je již všechno, soudy, policie, kontrolní orgány, vojenská rozvědka, politické strany či běžný komunitní život. Ta současná nadutost politiků již opět dospěla do stavu „poručíme větru dešti“. Systém zcela přestal fungovat a ani nemůže fungovat, protože diktatury prostě dlouhodobě nefungují, nemají onu přirozenou fázi destrukce, kdy se každý společenský systém zcela spontánně a průběžně ozdravuje tím, že se sám zbaví svých nefunkčních částí, jako skutečné živé organizmy, které denně ničí nezdravé buňky, aby se mohly dále rozvíjet. Diktatura bez funkční, neustálé a spontánní fáze destrukce tak prostě zahnívá ve svém vlastním souboji těchto nefunkčních článků, až tento zapáchající odpad v podobě korupce, rozkrádání, justiční mafie a arogance moci na všech úrovních vyvolá potřebu nové revoluce, tentokrát již destrukci vyvolanou, bolestnou a jednorázovou, nikoliv spontánní, bezbolestnou a průběžnou.

 

Společnost a společenský systém není stroj, je to živý organizmus. Stejně jako moudrá matka příroda. Můžete chránit podmínky pro zdravý život tohoto organizmu, můžete chránit i ty slabší, ale nemůžete společnost ovládat jako stroj. Jen lidé s komunistickým myšlením si to neustále myslí, že mohou ty druhé neustále ovládat a diktovat jim, co mají dělat. A nejsou to rozhodně jen ti nalevo, jeden typický komunista právě zvažuje návrat do politiky. Nesmyslné dotace narušující fungování celého živého organizmu, rozkrádání, recyklace politiků, rekorytizace těch neschopných a systém rozprodávání hodnot spěje ke svému konci. Svoboda občana opět dostala na frak, partaje pod vlivem zločinců rozhodovaly o nás bez nás, proti našim zájmům. Žádné nové vize ani sliby to nespraví, to jsou opět jen pokusy stranických diktátorů ovládat masy, vize není akcí, to jsou jen prázdná slova, tu skutečnou změnu přinese jen a jen koordinovaná akce občanů.

 

Politické strany se budou onomu konci stranické diktatury bránit za každou cenu, jako ostatně všichni diktátoři. Přímá demokracie, zbavení se zbytečného mezičlánku mezi voličem a zástupcem v parlamentu v podobě parazitující politické strany, je proti zájmům všech politických stran, bez rozdílu. Je tedy naprosto naivní si myslet, že předčasné volby přinesou nějakou změnu, nepřinesou, protože politické strany ji ze své definice ani přinést nemohou.

 

 

Pro návrat od stranické diktatury ke skutečné demokracii je potřeba vrátit moc opět do rukou občanů, v tom spočívá náprava příčin celospolečenské a potažmo i ekonomické krize. Změna a návrat k tradičním demokratickým hodnotám nastane až zavedením možnosti odmítnout všechny nabízené kandidáty a povinnosti navrhnout nové, zrušením volby politických stran ve prospěch volby nezávislých kandidátů napříč všemi kandidátkami, zavedením přímé volby starostů a primátorů, a také státních zástupců v regionech a v neposlední řadě oddělením peněz od politiky. Odvolatelnost politiků je jen řešení následků, nikoliv příčin, to je krok v podstatě podružný, i když nijak zásadně chybný. Přímá volba prezidenta nebyla ve skutečnosti přímou demokracií, většina občanů si nezvolila prezidentem Miloše Zemana, bylo to jen 32% z celkového počtu oprávněných voličů, většina občanů mu hlas nedala, skoro polovina totiž znechuceně vůbec k volbám nepřišla. Opět ten zákon partaje jen úmyslně zpackaly. Nepotřebujeme proto další složité zákony v nefunkčním systému, potřebujeme výše uvedená jednoduchá pravidla přímé demokracie, zdravého systému na bázi živého organizmu, nikoliv ovládaného a nemyslícího stroje. K tomu všemu je potřeba změnit ústavu, a to znamená přesvědčit většinu zástupců ovládaných politickými stranami, což je naprostá iluze.

 

Je zcela naivní si myslet, že se tak stane dobrovolně a spontánně, byť po předčasných volbách. Politické strany se prostě nemohou zbavit své moci, to je proti základní logice, která jim velí moc získat.

 

Už žádné vzájemně bojující třídy podle Marxe, ani nadvláda kapitálu či nové partaje s novou vizí, ale prostí občané musí poslat všechny politické strany do likvidace svou masovou silou, tedy přesně tím, co si partaje chtějí opět podrobit a nutit nám opět své nesmyslné vize.

 

Vize jsou to poslední, co dnes potřebujeme, nepotřebujeme ani nové strany či hnutí, potřebujeme koordinovanou akci. Musí se proto opět začít masovými demonstracemi v ulicích, okupační stávky „Occupy Political Parties“ v sídlech všech partají bez výjimky, zcela paralyzovat jejich činnost, to jest novou a nenásilnou revolucí vynutit zásadní změnu ústavy ve prospěch posílení principů přímé demokracie.

 

A čím dříve vyjdou občané do ulic a masovými demonstracemi a blokačními stávkami si tuto změnu ústavy vynutí, tím lépe pro uzdravení celé společnosti. Je to smutný paradox, ale v současné situaci nezbývá než doufat, že ostravská časovaná ekonomická bomba vybuchne co nejdříve a stane se oním důležitým impulsem k masové občanské akci, k nové revoluci, magické datum se blíží…

 

 

ZDROJ:  Libor Witassek

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2016: *****

Jaroslav Smrčina 300,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Zdeněk Kučera 303,- Kč, Zora Magyarová 474,73 Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Petr Kocfelda 500,- Kč, Magdaléna Machová 100,- Kč

***** Celkem za měsíc: 3 043,73 Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (2 votes, average: 3,00 out of 5)
Loading...
2 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.