gottwald-a-stalin-47a74df0750af
25.2.2017
Kategorie: Historie

Únor 1948: Dostali jsme to, co jsme si zasloužili?

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (13 votes, average: 4,23 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

REC

25. únor 1948 –  výročí, které pro nás představuje historické trauma. Tomáš Kolomazník na svém blogu provedl zajímavý rozbor, ze kterého jsem si dovolil pro čtenáře PP vybrat jeho podnětné poznatky:

Stále si klademe otázku, zda bylo možné tomu zabránit a proč demokratické síly dopustily, aby k tomu vůbec došlo. V této rovině se stále necháváme uspokojit odpovědí, že tento vývoj byl nevyhnutelný, neboť ČSR, bohužel, patřila do sféry sovětského vlivu. Pokud ovšem budeme sledovat kroky prezidenta Beneše a dalších demokratickým politiků, dojdeme k závěru, že to byli také oni, kteří k tomuto vývoji dopomohli.

E. Beneš si v sobě nesl trauma Mnichova, kdy ho opustili všichni jeho spojenci, na které sázel a zároveň se rozpadl bezpečnostní systém v Evropě, jehož byl jedním z architektů. V SSSR viděl novou alternativu poválečného vývoje. Vlivem historických událostí postupně nabyl přesvědčení, že díky většímu zapojení sovětského Ruska do poválečného uspořádání, dojde i k jeho vnitřní proměně. Nahrávala k tomu i politická situace, v roce 1943 byla zrušena Komunistická internacionála a byla potlačena úloha politických komisařů. E. Beneš se v této situaci domníval, že vnitřní vývoj v SSSR se bude ubírat, alespoň částečně, směrem k demokracii. V duchu svojí konvergenční teorie neváhal a v roce 1943 odcestoval do SSSR, aby podepsal spojeneckou smlouvu. Západní spojenci ho od tohoto kroku odrazovali, přesto ale do Moskvy odletěl, aby začal budovat spojenecké partnerství, v které věřil až do své smrti.

Sovětské Rusko aktivně podporoval i po skončení války, i když mu muselo být jasné, že Stalinův režim nemá s evropskou demokracií nic společného. Bez ohledu na tato fakta vystupoval, jak na vnitřní politické scéně, tak i na mezinárodním poli, jako zastánce československo – sovětského spojenectví. Západní vládní činitelé jeho postoje bedlivě sledovali. Francie s Velkou Británií z tohoto důvodu odkládaly podpis spojeneckých smluv.

Nebyl ale sám, kdo sovětské Rusko podporoval. Ministr zahraničí Jan Masaryk sice své zahraniční partnery ujišťoval, že to co dělá, je jen na oko, ale jeho „občasná“ otevřená podpora SSSR na mezinárodních fórech vedla k tomu, že Spojené státy neposkytly Československu slíbený úvěr na nákup výzbroje pro naši armádu. V únorových dnech, kdy už i prezidentovi muselo být jasné o co „našemu spojenci“ spolu s komunisty jde, posílá svoji zdravici na ustavující sjezd Svazu československo-sovětského přátelství, ve které opět klade důraz na nutnost spojenectví mezi oběma zeměmi. Tento akt byl už ale jenom dovršením jeho tragického omylu.

Nezbývá, nic jiného, než konstatovat, že demokratické síly svým poválečným jednání částečně pomohly vytvořit podmínky pro nástup totalitního režimu. O to více bychom si měli vzít z tohoto historického vývoje ponaučení v dnešní době, kdy slýcháme z Pražského hradu, že Česká republika by mohla být mostem mezi Ruskem a USA nebo mezi Čínou a EU. Zastánci této politiky by si měli uvědomit, že jakékoliv nadbíhání totalitním režimům může mít pro naši zemi nedozírné následky tak, jak tomu bylo po roce 1948. Ještě více bychom měli být na pozoru, když zejména z ČSSD začíná zaznívat, že se nebrání spolupráce s KSČM i na vládní úrovni.

ZDROJ: Tomáš Kolomazník, blog
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červen 2018: *****

Ludmila Karská 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Miroslav Meder 250,- Kč, Věra Vladyková 1000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Anonymní dárce 300,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Petr Čermák 100,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Libor Heidler 500,- Kč, Jan Bezděk 2000,- Kč

Celkem za měsíc: 8 033,00 Kč
Vybráno 22.95%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
politicon-banner
192 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.