shoe-1659155_960_720
18.9.2016
Kategorie: Humor

Tramtárie hledá presidenta

Sdílejte článek:

MILOŠ ZBRÁNEK

Náš ideový think tank Evropské bonmoty si vytyčil náročný cíl – najít Tramtárii důstojnou hlavu státu. Všichni se slzou v oku vzpomínáme na legendárního disidenta Vaňka, vězně bolševického režimu a našeho prvního postkomunistického presidenta. To díky jeho věhlasu se svět dozvěděl, že existuje národ Tramtarů, i když si nás pletl s Tatary. To za presidentem Vaňkem jezdili presidenti USA i dalajláma a naše Tramtárie se díky tomu dostávala na první stránky světového tisku. Bohužel, všechno jednou končí, včetně funkčního období a skončilo i to Vaňkovo. Již tehdy kohosi napadlo, že bychom měli najít důstojného nástupce, a to s pomocí samotného expresidenta Vaňka. Bohužel, v přípravném výboru se sešlo několik demokratů, kteří za minulého režimu pracovali u tajné policie nebo na cenzorském úřadu, což poněkud oslabovalo ochotu expresidenta ke spolupráci, a když za ním byl vyslán předseda výboru, kterého Vaněk znal z komunistického vězení (přišlo se příliš pozdě na to, že jako velitele dozorců), byla po spolupráci veta.

A tak se stal dalším presidentem profesor Skromný. Byla to pohroma. Tramtarského presidenta již nezvali do USA, také dalajláma přestal jezdit do Tramtárie. Nový president nemluvil hezky o svém předchůdci, až na jeden případ, když vedl řeč na jeho pohřbu. Hrozné bylo, že zpochybňoval všechna možná rozumná rozhodnutí. Vysmíval se opatřením proti globálnímu oteplování, nevěřil, že se v Iráku najdou chemické zbraně, že bude fungovat EURO a pomlouval Lisabonskou smlouvu. To bylo děsivé, ale ještě mnohem horší bylo to, že se jeho výhrady po čase potvrdily. S takovou pověstí ani nemohl myslet na to, že by byl vítán v Bruselu a součástí etického protokolu v Evropském parlamentu bylo povinné odplivnutí si při vyslovení jeho jména. Své oponenty a většinu novinářů považoval za méněcenné pitomce, i když to nikdy výslovně neřekl.

Když končilo funkční období prof. Skromného, nepracovali již ve vedení neziskových organizací naši rodičové, zatížení působením v komunistických institucích, ale nová mladá generace lidí, vzdělaná v moderních oborech, která absolvovala stáže v mnoha státních a mezinárodních organizacích a hlavně nebyla zatížena působením v běžné praxi. Tito noví zkušení lidé dosáhli významného úspěchu, když prosadili přímou volbu presidenta Tramtárie. Bohužel jejich geniální plán přehlédl jednu drobnost, existenci voliče.

V prvním kole přímé volby odpadli tito kandidáti – japonský samuraj, americký neomarxista, slavná herečka epizodních filmových rolí, slavná kandidátka na všechny volené a manažerské funkce, avatár a nakonec nečekaně i bývalý úřednický premiér ing. Želé.

Do druhého kola postoupil ing. Řepoň z Vysočiny a náš kandidát Jeho Vysokoblahorodí Knížepán Alpský. Náš think tank byl pln nadšení, neboť Knížepán převyšoval Řeponě jako Alpy Vysočinu. Katastrofa nastala při třetí televizní diskusi. Zrovna byla řeč o bosensko-srbském vůdci Karadžičovi. Knížepán již zformuloval myšlenku, že by měl dotyčný skončit u trestního tribunálu v Haagu, myšlenka už, už putovala od hlavy k ústům, když těsně před jejím vyřknutím Knížepán nakrátko usnul. Když se po čtvrthodině probudil, bez obtíží proces vyslovení myšlenky dokončil, bohužel televizní debata se mezitím přesunula k osobě bývalého presidenta Beneše. Domnělá slova Knížepána, že by presidenta Beneše poslal do Haagu, rozhodla volby. Tak jeden malý mikrospánek zasáhl do osudu Tramtárie a presidentem se stal Řepoň. Řepoň měl všechny negativní vlastnosti svého předchůdce v úřadu, navíc to byl čínský agent, ruský agent, ožrala, kuřák a sprosťák. Své oponenty a většinu novinářů považoval za méněcenné pitomce a klidně jim to výslovně a nahlas sdělil.

Volby pro nás byly těžkou ranou, ale pochopili jsme, že je nutné rázně reagovat. Ještě neoschl Řepoňův podpis na presidentském slibu a my již začali organizovat přípravu na volby, které budou za 5 let. Řepoň nesmí znovu zvítězit! Našemu think tanku se dostalo významné pomoci. Podpořil nás rocker Ropotámo. Ropotámo je tramtarská rocková hvězda, za minulého režimu občas zakazovaná. Po pádu komunistů se zasloužil o rychlý odchod okupační armády. Když se okupační maršálové dozvěděli, že to bude Ropotámo, kdo povede jednání za Tramtárii, otřásli se odporem, až jim popadaly z hrudí metály a ve spěchu naložili tanky na vlaky, aby to měli rychle za sebou. Tak vešlo do národního povědomí, že Ropotámo vyhnal okupanty. Také vstoupil do politiky. Velmi ho mrzel tramtarský rasismus. Aby šel národu příkladem, zapudil svou dlouholetou manželku – bělošku a narazil si atraktivní mladou milenku – černošku. Chtěl jít ještě dál a odstěhovat se do romského sídliště Tchánov, aby tak zostudil netolerantní Tramtary, kteří nechtěli mít Romy za sousedy. Tady však narazil na odpor své partnerky. Pohrozila mu, že v takovém případě se odstěhuje k mamince do slumu na předměstí Addis Abeby. Kvůli pocitu bezpečí. Ropotámo je prostě autorita. I mezi dnešní mládeží je velmi populární jeho autobiografická píseň Snaživec. Pro náš think tank zajistil prostory v Kroměříži, kde se konala jednání. Každý den, po obligátní ranní kávě a pánském striptýzu našeho ředitele, probíhaly práce na textu Kroměřížské výzvy.

Po pár týdnech bylo hotovo. Příznivci našeho think tanku vybrali hlasováním 24 nejlepších Tramtařanů, kteří mají šanci porazit presidenta Řeponě v příštích volbách. Do seznamu jsme připsali i psychiatra Cyrila, abychom udělali radost našemu hostiteli – řediteli kroměřížského blázince, který nám poskytnul prostory pro naše rokování. Celkovým vítězem se stal bookmaker, miliardář a textař Valchař. Textař Valchař ale vítězství příliš nedocenil, dokonce nám vzkázal, že na naši výzvu zvysoka s.. nereflektuje. I tak jsme mohli být spokojeni. Ocenil to i náš hostitel. Na rozlučkové schůzi nám popřál mnoho zdaru s tím, že naše další činnost již nevyžaduje přítomnost v ústavu a můžeme ji provádět ambulantně a pokud budeme dodržovat medikaci, můžeme v presidentských volbách uspět.

ZBRANEK

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2017: *****

Hana Lišková 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Tomáš Foldyna 1215,14 Kč, Martin Pavlíček 1000,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, David Kostelník 500,- Kč, Daniela Janková 100,- Kč, David Bezdek 150,- Kč

***** Celkem za měsíc: 4 715,14 Kč *****

Děkujeme!


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (31 votes, average: 4,87 out of 5)
Loading...
loading...
20 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.