11.9.2013
Kategorie: Politika

Tragédie pozitivní diskriminace

Sdílejte článek:

KAREL KŘÍŽ (A) 11|09|2013

Celý svět má problém. V každé zemi žijí občané pracující na jejím rozkvětu, platící daně, slušně se chovající. Na opačném konci společnosti pak najdeme mnoho lidí, kteří se životem protloukají v lepším případě s nataženou rukou ke státem rozdávaným sociálním dávkám, v horším případě si pomáhající trestnou činností. Předesílám, že naprosto chápu ty, kteří za svůj pád na dno nemohou z důvodu „vis major“, tedy nemocí, v dobrém úmyslu konaného chybného životního rozhodnutí spojeného s kritickým vyústěním, slušné lidi jinými podvedené či zneužívané, dlouhodobě pracující, kteří se ocitli na dlažbě například z důvodu krachu firmy. Pro tyto všechny musí existovat sociální síť, která jim pomůže a postaví je znovu na nohy, popřípadě jim uleví, pokud sami opravdu nemohou sobě pomoci.

 

 

Moje myšlenky se však včera upírají k jiné sortě našich spoluobčanů. Naše politická reprezentace, v čele se zákonodárným sborem, rozdělila obyvatele ČR na dvě skupiny. V první je společenství lidí, jejichž hlavní povinností je platit daně. Tito nebožáci chodí každý den do práce, pracují do úmoru, někdy i v sobotu a neděli a jejich odměnou jsou obálky s pruhem, kdy při jejich otevření se dozví kolik zapomněli zaplatit FÚ, OSSZ nebo zdravotní pojišťovně a kolik za to musí doplatit penále. Druhou skupinou jsou zmanipulovaní, sliby a sociálními dávkami placení voliči populistické levice. Jejich jedinou povinností je jednou za čas přijít k volbám a vhodit do urny ten správný hlas. Celou dobu mezi volbami jim pak za to chodí jednou měsíčně složenka od sociálního úřadu, na kterou vybírají peníze zaplacené do státní kasy skupinou číslo jedna. Bohužel takovýchto spoluobčanů přibývá každý den geometrickou řadou. 

 

Již Karel Čapek kdysi napsal, že posledním slovem komunismu je vládnout, nikoliv zachraňovat, jeho jeho velkým heslem je moc, nikoliv pomoc. A s prominutím, přesně tímto se při schvalování sociálních zákonů naše „demokratická“ parta zákonodárců řídila. Stvořila, pod pláštíkem právě té pozitivní diskriminace, velkou skupinu lidí, která jim má být vděčná. Vděčná za to, že nemusí chodit pracovat a přesto si žít někdy lépe než udřené pokladní z nákupních center, ztahaní dělníci z nadnárodních montoven, malí živnostnící, kteří nevědí co dřív platit. S nadsázkou řečeno – místo aby lidi naučila ryby chytat a dala jim k tomu odpovídající podmínky, raději, kvůli vlastní nenažranosti a strachu o koryta, jim je servíruje na zlatém podnosu.

 

 

K čemu to však vede? Takto servírovaných ryb si lidé přeci ani nemohou vážit. V mozku mají zakódováno: budu li mít málo, musím na sociální úřednici hodně křičet a dostanu víc. Dostanu bez ohledu na to, že stát má biliónový dluh, bez ohledu na to, že jsem v životě nepracoval, dostanu protože jsem opálenej víc než ostatní, dostanu, protože to tak v parlamentu odmávali. Co tedy mám celé dny dělat ? Hlavně děti. To je dobrý zdroj příjmů !!! Když jich mám potom tolik, že je ani nezpočítám, složenka od ČSSZ bude pořádně zajímavá. Jenomže, peníze stačí tak na cigárka a trochu té ohnivé vody. Jelikož se nudím, tak se bez nich neobejdu a mám velkou spotřebu, taky občas něco šlehnout není špatný, to však taky stojí „love“. Takže nejdřív přestanu platit nájem, elektřinu, vodu plyn, pak v zimě topím podlahou, okny, kuchyňskou linkou. Když mi zůstanou holé zdi v rámci pozitivní diskriminace, zažádám o nový byt, abych se mohl opět pomalu začleňovat do většinové populace. Nedej bože, aby někdo řekl, že si za to můžu sám ! To hned vím, co říkat do kamer – rasová diskriminace. Takže zase dělám děti. Malinko zapomínám se o ně starat, naučím je akorát jak si přilepšit sběrem drahých kovů, sem tam malou či větší „čórkou“, a když je nejhůř, pozvu tlupu novinářů a ty špinavé, hladové, špatně bydlící děti ukážu na kamery. Pozitivní diskriminace pak zase zafunguje. Budu v klidu.

 

Jenomže co tímto přístupem náš „sociální“ stát vzkazuje našim spoluobčanům? Pracovat se nevyplácí! Do práce chodí jen vůl. Nejlepší je čekat s otevřenou hubou na pečený holuby. Však on to někdo za nás „zatáhne“!

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2016: *****

Jaroslav Smrčina 300,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Zdeněk Kučera 303,- Kč, Zora Magyarová 474,73 Kč, Jan Procházka 500,- Kč

***** Celkem za měsíc: 2 243,73 Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (19 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
1 komentář
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.