30.9.2013
Kategorie: Společnost

Toleranční patent aneb ať si každý žije dle svého společenského vyznání

Sdílejte článek:

KAREL PAVLÍČEK 30|09|2013

V dějepise jsem ve škole zrovna nevynikal, spíš v tělocviku a kreslení, přesto jedno poučení z historie mi zůstalo v hlavě. Obdivuji a po letech stále víc, rozumové výkony Josefa II., také jeho odvahu. Bylo by nanejvýš potřebné probudit ho k životu. My, potomci jeho bývalých sedláků se navzdory obrovskému pokroku vědy, techniky a technologie potácíme v permanentních problémech se zaměstnaností, nevyrovnaným rozpočtem, minimálním růstem hospodářství, tvarem demografické křivky a tak dále, je toho požehnaně, je mi do pláče kdybych to tady měl všechno vypisovat. Někteří dokonce přivolávají komunistické časy. Prostě úpadek.

 

 

V monarchistickém uspořádání se jedná spíš o štěstí nebo náhodu, když v čele stojí takový muž .Náš systém dosazování lidí na vedoucí posty rozhodně nezajišťuje, abychom se podobného úspěchu také dočkali. Ve většinovém systému vítězí průměrnost, někdy demagogové, nejčastěji si zasloužíme populisty kteří hodně žvaní a slibují že všechno bude v brzku, to se od komunistů nezměnilo. Navrhuji proto abychom použili jeden z mnoha úspěšných návodů Josefa II., když na příklad rozpuštění cechů, našich povinných komor, by mi taky moc pomohlo. Jde o toleranční patent.

 

Když se potírali protestanti a křesťané, oznámil jim panovník, že to není tak úplně potřeba a mohou se modlit vedle sebe. Když se o koryto přetahují různé partaje, je potřeba oznámit jim, že můžou žít vedle sebe, s malou úpravou, totiž že se jim to koryto tolik nenaplní. Co by tohle tolerující uspořádání znamenalo pro nás, tak zvané obyčejné občany.

 

Předesílám,jsme tvorové se sociálním chováním. Máme dědičně každý uloženo v hlavě, jak spolupracovat, jak spolu vycházet v každé situaci.

 

Určitě nepotřebujeme nikoho jako sociology, politology, právníky, ekonomy a už vůbec ne politiky aby nám vypracovávali návody jak se napít vody a jak se chovat v posteli. Myslím, že nám to dřív bez nich šlo o hodně líp.

 

Kdyby mohli vyznavači různých způsobů uspořádání společnosti žít bez sočení, tolerantně vedle sebe, dokonce i s těmi kteří si vystačí sami bez uspořadatelů, což je praxe kterou jsme používali zřejmě s úspěchm, asi posledních milion let. Znamenalo by to následující:

 

Především bychom nemuseli povinně platit politiky se kterými příkře nesouhlasíme, naopak třeba jen dobrovolně ty, kteří prosazují naše představy o uspořádání společnosti. Podobně bychom si mohli vybrat faráře, když už nemusíme platit odboráře, což bylo za komunistů neslýchané provinění.

 

Jde především o daně. Politici nám, zřejmě na popud lobistů, zorganizovali množství opatrovníků, kteří se jakoby mají starat o náš klidný spánek, zdraví, životní prostředí, taky památky, vědu, dokonce kulturu a sport. Myslím, že by mi stačila bezpečnost, obrana, základní školství a ještě bych rád platil daně na výkon smysluplné práce na příklad na dopravních stavbách pro nezaměstnané. Nevím to úplně přesně, ale domnívám se, že Josefovi stačilo na funkce státu 5%.Placení církvi, které se panovníkovi zdálo nadměrné, dokázal silně omezit zrušením klášterů, kde se řeholníci jenom modlili. V tom je to kouzlo. Panovník potřeboval výkonný stát, který by vyzbrojenou armádou mohl vzdorovat intervenci. V podstatě jsme na tom stejně, i my potřebujeme výkonnou společnost, která by dokonce vytvářela nadhodnotu, ne dluhy, dál se jedná o střetnutí opět na poli ekonomiky a i tady může špatný výsledek znamenat vpád cizinců. Naši politici naopak potřebují především být znovu zvoleni ke korytu. To deformuje jejich uvažování a posléze počínání natolik, že jsou pro vedení společnosti naprosto nezpůsobilí. Monarchii asi ne, ale jinak nám zbývá několik možností:

 

– Politici, nebo ti kteří nás povedou se musí zařadit mezi nás kteří plníme státní pokladnu, aby je zajímalo jak na to, především v pracovním nasazení. Mohli by svoje funkce vykonávat dobrovolně, nebo jen za náhradu ušlého času a nějaké diety. 

 

– Zákony budou navrhovat a odsouhlasovat občané podobně, jako je tomu domnívám se, ve Švýcarsku.

 

– Povinné daně ano, ale jen na armádu, policii, hasiče, záchrannou službu, základní školství, zdravotnictví se spoluúčastí. Ostatní daně dobrovolné, podle výběru, jako dle tolerančního patentu. Kdo chce může platit i na bruselskou administrativu, subvence, dotace, fotovoltaické elektrárny, nebo na výkonnou fotbalovou reprezentaci. Z Listiny základních práv a svobod je potřeba vypustit odstavec 5 z článku 11. „Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona“. Jednak to odporuje základnímu ustanovení o nedotknutelnosti vlastnictví, ale především nás dík tomuto nesmyslu mají politici trvale na háku a mohou si dovolit odřít nás zcela libovolně, což samozřejmě využívají vrchovatou měrou.

 

Vrchol všeho je, že si na nás půjčují, aby mohli aspoň zčásti praktikovat jejich populistické sliby. Tisknou peníze, znehodnocují je podle monetárních opatření a myslí si, že jim bude odpuštěno když je to podle teorie nějakých ekonomů, kteří jsou jen ekonomy, nejlépe na vysoké škole. Tyhle praktiky musíme odsoudit, v podstatě se jedná o stejné počínání jako když někdo falšuje tisícovky pomocí barevné tiskárny, nátěru na nehty a stříbřenky na roury od kamen.

 

 

Osobně bych si přál neplatit povinnému cechu, tedy komoře. Nic proti komorníkům, ale ať jsou komerční, odpadla by jim starost co mají osm hodin dělat, jakoby v zaměstnání, když mají zaplaceno dopředu. Taky mi hodně vadí platit české televizi za natáčení tak zvané kultury, klidně můžu postrádat veselé seriály a poučné cestopisy, stačilo by mi nestranné zpravodajství za pár korun, místo za sedm miliard kulturní komisi a zábavné pořady.

 

Josef II. se asi neprobudí, máme smůlu. Mezitím jsme totiž docela zapomněli že když platíme v hospodě můžeme si poručit co nám donesou na stůl. Jsme jen vystrašenci s prázdnýma očima, kteří si rozhodně nezaslouží název člověk rozumný. Naše úspěšná éra skončila první světovou válkou pokud mi mé chabé historické vědomosti dovolují vzpomínat na lepší časy. Opustili jsme v podstatě uspořádání společnosti podle zásad, které odsuzují vraždu, krádež a lež, se kterými jsme vybudovali za dva tisíce let předstih před ostatním světem, nezáleželo na tom jakými slovy se kdo modlil.

 

Teď si politici dokonce nechali krádež uzákonit a zapsat do jakýchsi Listin místo osvědčeného desatera. Musíme zopakovat úspěšné uspořádání z minulosti. Vždycky jsme se všichni účastnili rozhodování a především ti, kteří donesli do tábora jelena nebo kus mamuta, teď o nás mimochodem rozhodují ti, kteří nám největší kus masa ukradnou pomocí policie a státní exekutivy. Můžeme momentálně bez velkého rizika zakládat občanské iniciativy a spolky které se posléze shodnou na principielních zásadách a svým působením ovlivní dění. Jednalo by se o jakousi stranu fungující na základě dobrovolnosti, která by dosazovala lidi, starající se o zajištění bezpečnosti a opatření proti živelným pohromám. Jako program by stačilo jen omezení daňového břemena. Myslím, že americká Tea Party je podobným, zatím ne moc úspěšným pokusem.

 

Nemůžeme přece nadále strpět, aby nám za neprůhledné daně, vládli ti kteří se na scéně objevili zhruba před sto lety, nechají se vydržovat, žijí naprosto vzdáleni existenčním problémům společnosti, v pseudosvětě, pořídili si dokonce pomocí násilí odklad výkonu trestu za chyby kterých se dopouštějí. Připomínám, že je to jen iluze, v dvacátém století se konalo zúčtovaní za politiku nacistů a komunistů. Napravili jsme pár strašných chyb, ale hlavní motiv, tedy krádež zajišťovaná výkonem násilí, krytá ozbrojenou složkou a realizovaná nekřesťanskými daněmi nás opět odsuzuje k nesmyslné porážce.

 

Nemám rád vyhrůžky, ale každému je jasné, že to takhle dál nejde, už teď je to ostudné a jestli se zavčas nevzpamatujeme tvrdě doplatíme na to že nám zase stačí hrnce s masem, chlebem a cibulí a nějaké přihlouplé hry.

 

 

Karel Pavlíček

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2016: *****

Jaroslav Smrčina 300,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Zdeněk Kučera 303,- Kč, Zora Magyarová 474,73 Kč, Jan Procházka 500,- Kč

***** Celkem za měsíc: 2 243,73 Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (9 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
1 komentář
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.