26.5.2014
Kategorie: Historie

Tajné služby v rodině Teličků? Generacemi prověřená famílie v rukách Ruska

Sdílejte článek:

OD: JAN UHLÍŘ 26|05|2014

Když v roce 1959 převzal na Kubě moc Fidel Castro, přerušily Spojené státy s Kubou diplomatické vztahy. Z toho důvodu tehdejší komunistické Československo obdrželo z Moskvy významný úkol. Speciální, Moskvou prověřený československý diplomat, měl oficiálně převzít ve Washingtonu kubánské zastoupení. Československý zástupce Kubu následně dlouhá léta reprezentoval na žhavé americké půdě, při desítkách horkých okamžiků studené války.

 

 

A kdo byl tímto reprezentantem rudé Kuby, kterého Moskva schválila k nasazení do první linie v hlavním městě světového imperialismu? Frekventant rozvědného zpravodajského kurzu Stb z roku 1951 (s vyznamenáním), držitel „zlatého odznaku spolupráce Sovětsko-Československé družby“ uděleného ministrem vnitřních věcí SSSR Nikolajem Dudorovem v roce 1956, a zároveň s nejvyšší pravděpodobností i dlouholetý rezident KGB ve Washingtonu – František Telička.

 

Člověk Moskvy ve Washingtonu

 

Byl to muž, který byl do Washingtonu původně vyslán jako spolehlivá osoba po Tišlerově sběhnutí k Američanům. Tedy jako člověk, který měl dohledat a uhladit případné škody, které pro rudé rozvědky přetrvávaly z předchozího špionážního skandálu. Oficiálním krytím pak byl František Telička vybaven jako československý diplomat, ve funkci prvního sekretáře Československého velvyslanectví ve Washingtonu. Tedy právě ve funkci, která byla vždy vyhrazena pro klíčové zpravodajské důstojníky, kteří řídili špionážní práci celého velvyslanectví, a se kterou se většinou pojila automaticky hodnost podplukovníka zpravodajské služby.

 

Co však Františka Teličku činí odlišným od ostatních důstojníků Stb té doby, je skutečnost, že ačkoliv absolvoval její rozvědný zpravodajský kurz, nikdy se nestal ani agentem, ani důstojníkem Stb. V archivech Stb je sice uváděn krátce jako zájmová osoba. Tedy jako osoba, kterou měla Stb pod drobnohledem. Ale jen proto, aby František Telička byl vzápětí vyslán na nejprestižnější místo, na které mohl rudý rozvědčík být vyslán – tedy do Washingtonu a přesto neměl v kapse legitimaci Stb. Jak je to možné? Podle Miroslava Polreicha, který je odborníkem na komunistické zpravodajské služby, je vysvětlení jediné:

 

„František Telička byl zcela jistě přímo důstojníkem obávané sovětské KGB, která si všechny ostatní zpravodajské služby východního bloku automaticky podřizovala. Telička tak z titulu své funkce prvního sekretáře československého velvyslanectví dohlížel za sověty na činnost československých rozvědčíků přímo na místě v USA. Stal se tak doslova sovětským dozorcem nad Stb.“

 

Že vzhledem k drsným 50. létům, kdy statisíce lidí byly v Československu zavřeny za nesmyslná obvinění na uran a do Gulagů, a Stalin a jeho pohrobci požadovali okamžité výsledky a žádné chyby i od svých zpravodajců, je jasné, že Telička musel být všeho schopným a nelítostným kádrem KGB, zakrytým vysokým stupněm utajení.

 

 

Všechno pro syna

 

Ovšem také s velikými privilegii a styky. A tyto zcela jistě zhodnotil zejména při uvedení svého syna Pavla Teličky do světa velké politiky a businessu na přelomu 80. a 90. let. Ten nejdříve úspěšně absolvoval tzv. Moskevskou školu mezinárodních vztahů MGIMO. Už jen dostat se na tento vzdělávací ústav rudé šlechty bylo výjimkou jen pro nejmocnější z mocných své doby. Nicméně Pavel Telička zdejší studia ve svém životopise pomíjí a nezmiňuje se o nich. Snad proto, že dvě třetiny jejich absolventů vždy mířily do diplomatických služeb SSSR – zatímco zbývající třetina odcházela na velící posty v sovětské rozvědce a kontrarozvědce.

 

Pokud na stejné místo nastoupil Pavel Telička, bylo by pochopitelné, proč o svých moskevských studiích mlčí. Konec konců, nastoupil by jen na místo, které již tolik desítek let a z hlediska Moskvy tak „spolehlivě“ zastával již jeho otec.

 

Česká politika na špagátku z Moskvy

 

V každém případě je vidět, že KGB uměla svou práci dělat dobře. A (všeho) schopné lidi si dopředu dokázala vybírat s neochvějnou přesností. Protože pokud jejím cílem bylo získat v Pavlu Teličkovi člověka, který se prodere na vlivná místa, z kterých bude moci sloužit svým moskevským chlebodárcům – pak se v tomto případě KGB trefila do černého:

 

Pavel Telička svými obchodními a politickými aktivitami přímo hýří. V pražském prostředí se dnes mluví zejména o tom, že jeho nynější spolupráce s Andrejem Babišem by mohla mít rovněž svůj původ v zákulisních cílech tajných služeb, kterými oba prošli.

 

 

Podle důstojníka Národního bezpečnostního úřadu, který nemůže být jmenován, platí, že:

 

„Je úplně lhostejné, jestli je Pavel Telička agentem ruské FSB nebo SVR. Podstatné je, že je-li tomu tak, jedná se v jeho případě o prvořadé ohrožení jak české, ale vzhledem k tomu, že jej Babiš tlačí na evropského komisaře – i celoevropské bezpečnosti. Nejen, že sami máme problém, ale ještě i Evropě uděláme kozla zahradníkem.“

Pokud je toto pravdou a Telička je ruským agentem, kterého s Babišem pojí pevná vazba ze zpravodajských služeb a možná i společný řídící důstojník v Moskvě, je jen otázkou, kdy Moskva tohoto kardinálního ohrožení české a potažmo evropské bezpečnosti zneužije.”

 

Konec konců, jaké bude další dějství tohoto špionážního dramatu dál, brzy uvidíme.

 

ZDROJ: pravdaopolitice.cz

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červenec 2017: *****

Jana Kocourková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jakub Malinovský 55,55 Kč, Yvona Škurková 100,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Karel Šindelář 1000,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Jiří Skotnica 300,- Kč, Lubomír Janeček 500,- Kč, Robert Schlesinger 500,- Kč, Jan Traxler 1000,- Kč, Roman Foff 1500,- Kč, Miluše Horáková 500,- Kč, Ludovít Acsay 500,- Kč, Miroslav Seidl 300,- Kč, Jiří Fridrich 50,- Kč, Radoslav Richtar 500,- Kč, Ladislav Slanina 250,- Kč

***** Celkem za měsíc: 9 088,55 Kč *****

Děkujeme!


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (10 votes, average: 4,80 out of 5)
Loading...
loading...

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.