16.6.2014
Kategorie: Ekonomika

Státem posvěcený teror?

Sdílejte článek:

PAVEL KOVAŘÍK 16|06|2014

Máte firmu? Tak to mi dáte nejspíš zapravdu. Nový zákon o korporacích vstoupil v platnost a majitelům eseróček a akciovek běží lhůta pro změnu zakladatelských smluv. Pokud tak neučiní, čekají na ně sankce. Ptám se proč? Proč mě stát nutí dělat něco, v čem nevidím smysl? Proč musím měnit zakladatelské listiny své firmy, které vznikaly v dobré víře podle platných zákonů? Proč za to musím platit notáři, právníkům a lepit kolky na podání k rejstříkovému soudu? A když to neudělám, vynutí si to státní mašinérie násilím. Podnikatel je opět v roli lovené zvěře.

 

 

Podstata problému je v tom, že nový zákon změnil některá pravidla pro fungování korporací. OK, nechci příliš polemizovat o užitečnosti těchto změn, byť některá ustanovení příliš nechápu. Mě zajímá podnikání, zákazníci, rozvoj firmy. Pravidla si se svými dodavateli a odběrateli nastavím smluvně. Navíc jsem jediný majitel a jednatel svého s.r.o., nepotřebuji tedy řešit vztahy k dalším společníkům.

 

Jenže já musím. Musím si nechat přepsat zakladatelskou listinu, kterou jsem při zakládání společnosti vytvořil v té nejjednodušší možné podobě, jakou zákon umožňoval. Proč věci komplikovat.

 

 

Teď jsem postaven před hotovou věc. Navštívit právníka, nechat si sepsat nový zakladatelský dokument (3.000,- Kč), koupit kolky (2.000,- Kč) a zaplatit notáře (6.000,- Kč). Sečteno, podtrženo bratru 11.000,- Kč. Kdyby to někomu mohlo připadat jako zanedbatelná částka, tak mně ne. Přesně o tuto částku přijde má firma, zaměstnanci, a já ty peníze potřebuji někde vydělat.

 

Nechápu to, že se tento zákon nabourává do již existujících právních dokumentů a vlastně zpochybňuje jejich platnost. Nejsem právník, ale neměla by být právní retroaktivita ve slušných společnostech tabu?! Vždyť tento tah se dá přirovnat ke stavu, kdy uzavřu smlouvu se svými dodavateli a pak jim řeknu, že se smlouva mění, protože jsem se prostě rozhodl. Je to skutečně na hlavu a jen mě to utvrzuje ve všeobecně sdíleném přesvědčení, že poslanci jsou odtržení od reality. Jejich zkušenosti s podnikáním jsou minimální (viz. profesionální politici typu Bohuslava Sobotky, kteří se ve sněmovních lavicích pohybují od útlého mládí), což ostatně dokládá i způsob, jakým lehkovážným způsobem nakládají s veřejnými financemi. A pokud přišli do styku s podnikáním, tak s velkou pravděpodobností snad jen v podobě živnosťáku na poradenské služby, aby mohli sekat faktury za své neužitečné plky nebo abstraktní poradenské projekty financované z dotací.

 

Na celou věc se dá podívat ještě z jiného úhlu pohledu. Pokud u nás máme nějakých 400 tisíc korporací, jedná se tu o více než 4 miliardy. To jsou přímé finanční náklady firem na tuhle záležitost. K tomu si přičtěme čas a další náklady na provedení těchto změn. Tyto peníze si svorně rozdělí notáři, stát a advokátní kanceláře. Pravda, samotní právníci se už několikrát nechali slyšet, že některým ustanovením nového zákona nerozumí. Komu to slouží?

 

Copak nelze nějakým zákonným opatřením paušálně upravit platnost smluv tak, aby nedošlo k takové masové šikaně, proti které není obrany? A pokud ne, není lepší nechat to být? Děsím se toho, že za pár let přijde další chytrá hlava s návrhem na jinou reformu, aby se odstraňovaly problémy způsobené reformou předchozí.

 

A v tom je celý problém. Místo, aby stát firmám podnikání ulehčoval, neustále se po nich vozí. Mládek nahání živnostenské parazity, Babiš zase shazuje podnikatele kecama (jeho slova), že by se měli raději někde nechat zaměstnat, a mluvící hlava Sobotka vymýšlí, kde by mohl z podnikatelů ještě něco vyždímat.

 

Smutné je, že v současném stranickém systému není relevantní politická síla, která by takovéto praktiky shodila ze stolu a pracovala na systematické rekonvalescenci podnikatelského prostředí. Nepodpoře podnikání formou dotací a grantů, ale povolením smyčky kolem krku, aby se firmy mohly pořádně nadechnout a hlavně stát na vlastních nohách.

 

Kdo to ale zajistí? Která politická strana toto dokáže garantovat? ODS se stále ještě babrá ve svých vnitřních diskusích (navíc předkladatelem zákona je její bývalý představitel), TOPka se začíná podobat spíše spolku recesistů a Svobodní se vezou na obecných proklamacích svobodného trhu a neřeší konkrétní věci. A Babišovo „takypravicové“ ANO je ukázkovým příkladem neolevicového konglomerátu hájící zájmy jedné strany. Tedy pardon, jedné firmy.

 

Chci opravdovou protržní politiku! Chci méně státní šikany a více svobody pro podnikatele.

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2016: *****

Jaroslav Smrčina 300,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Zdeněk Kučera 303,- Kč, Zora Magyarová 474,73 Kč, Jan Procházka 500,- Kč

***** Celkem za měsíc: 2 243,73 Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.