19.12.2013
Kategorie: Politika

Stát je příčinou chudoby, kterou pak řeší

Sdílejte článek:

OD: ANDREAS MARQUART 19|12|2013

Když se podíváme na současný měnový systém papírových peněz a jeho negativní společenské a politické důsledky, musíme se ptát: kde jsou protesty stoupenců a ochránců sociální spravedlnosti? Jak je možné, že neslyšíme volání k protestům od politiků a politických komentátorů, od vrchních představitelů státního sociálního systému a čelních náboženských vůdců, kteří všichni propagují sociální zabezpečení jako své hlavní poslání?

 

 

Odpověď bude znít, že podle všeho většina z nich má jen velmi slabé povědomí o úloze peněz v ekonomice, a z toho důvodu negativní důsledky současného systému papírové měny přehlížejí nebo neberou vůbec v úvahu.

 

Současný bankovní systém částečných rezerv a centrální bankovnictví stojí v úplné opozici k měnovému režimu tržní ekonomiky, v níž účastníci trhu mohou sami rozhodnout, bez státního tlaku nebo donucení, jaké peníze chtějí používat, a v níž by prostě nikdo nemohl libovolně zvyšovat množství oběživa, jak se mu zrovna hodí.

 

Navýšení peněžní nabídky v ekonomice, jak to umožňuje centrální bankovnictví a systém částečných rezerv, je ve skutečnosti to, co zapříčiňuje růst cen a tím snižuje reálnou hodnotu příjmů. Ludwig von Mises ve své knize Teorie peněz a úvěru napsal: „Nejdůležitější příčinou snížení hodnoty peněz, kterou musíme brát v potaz, je navýšení objemu peněz, přičemž poptávka po těchto penězích zůstává stejná, případně klesá, anebo když roste, tak neroste stejným tempem jako nabídka peněz. Nižší subjektivní ohodnocení peněz se pak postupně přenáší z jednoho na druhého, protože ti, kteří nyní vlastní větší množství nových peněz, souhlasí s placením vyšších cen zboží než před tím.“

 

Při růstu cen v důsledku expanze peněžní nabídky, ceny různého zboží a služeb nerostou stejným tempem a ve stejné výši. Mises dále vysvětluje:

 

„V průběhu tohoto procesu někteří lidé z vyšších cen profitují, protože ceny výrobků a služeb, které prodávají, rostou, zatímco ceny ostatních produktů, které kupují, jsou stále stejné nebo se zvyšují méně. Na druhé straně se ale do nešťastné situace dostávají ostatní, protože prodávají komodity a služby, jejichž ceny ještě nevzrostly nebo nevzrostly do takové míry jako ceny výrobků, které musejí kupovat pro svou každodenní spotřebu.“

 

Například v případě ceny práce (platů), která se zvyšuje pomaleji než třeba cena chleba nebo nájmu, můžeme krásně pozorovat, jak tato změna ve vztahu mezi příjmem a cenami zboží může poškodit a ochudit zaměstnance a spotřebitele.

 

Inflace měnové nabídky může způsobit ochuzení a nerovnost příjmů v mnoha směrech:

 

1. Cantillonův efekt

 

Nerovnoměrný růst cen při inflaci peněžní zásoby je znám jako Cantillonův efekt. Ti, kteří se dostávají k nově natištěným penězům jako první (většinou stát, banky, ale také některé velké společnosti), se těší benefitům z těchto lehce nabytých peněz. Mohou těmito novými penězi nakupovat zboží pořád ještě za staré, nezměněné ceny. Ovšem ti, k nimž se nové peníze dostanou později, případně nedostanou vůbec, jsou pak poškozeni (to se týká hlavně zaměstnanců s pevně fixovanou mzdou, penzistů apod.). Ti naopak mohou pouze nakupovat zboží za ceny, které mezitím vzrostly.

 

2. Cenová inflace

 

Investoři s větším množstvím aktiv mohou lépe rozprostřít své investice a jsou tím pádem v pozici, kdy mohou investovat do hmotných statků, jako jsou nemovitosti, drahé kovy nebo cenné papíry. Když pak ceny těchto aktiv vzrostou díky zvýšení objemu peněžní zásoby, držitelé těchto aktiv z toho profitují, protože jejich majetek stoupá na hodnotě. Takže ti, kteří drží nějaká aktiva, se stávají ještě bohatšími, zatímco lidé s menším nebo žádným majetkem bohatnou méně, případně nemohou mít z růstu cen vůbec žádný prospěch.

 

3. Úvěrový trh tyto efekty ještě posiluje

 

Důsledky cenové inflace mohou být ještě umocněny díky úvěrovým trhům. Lidé s vyššími příjmy si mohou dovolit vyšší úvěry ve srovnání s nízkopříjmovými skupinami, například investováním do nemovitostí nebo jiných aktiv. Jestliže potom ceny těchto aktiv díky peněžní expanzi vzrostou, majitelé těchto nemovitostí z toho profitují a propast mezi bohatými a chudými se zvětšuje o to rychleji.

 

4. Hospodářské cykly způsobují nezaměstnanost

 

Přímou příčinou nezaměstnanosti je nepružnost a nepřizpůsobivost pracovního trhu, způsobená státními intervencemi a tlakem odborů. Nepřímou příčinou nezaměstnanosti je pak expanze nabídky papírových peněz, která vede k iluzornímu ekonomickému růstu a chybným investicím. Obzvláště pak na nepružném pracovním trhu, když se tyto chybné investice začínají v klesající ekonomice projevovat, nakonec vedou k vyšší a déle trvající nezaměstnanosti, kterou často nejvážněji pocítí právě domácnosti s nejnižšími příjmy.

 

Stát pokračuje v růstu

 

Jakmile se jednou propast v distribuci příjmů a majetku otevře, zastánci a ochránci sociální spravedlnosti budou čím dál víc kritizovat společenské nerovnosti, aniž by věděli (nebo říkali), že to je právě stát a jeho monopol na tištění peněz, kdo je zodpovědný za výše popsanou situaci.

 

Je to velmi pofidérní hospodářský systém, v němž stát díky monopolnímu ovládání měny vytváří sociální nerovnosti, rozděluje společnost na bohaté a chudé a činí lidi závislými na sociálních dávkách. Svou existenci se pak snaží ospravedlnit prostřednictvím zavádění různých redistribučních a regulačních opatření. Ekonom Roland Baader pozoroval:

 

„Politická kasta musí prokázat své právo na existenci tím, že něco dělá. Ale vzhledem k tomu, že všechno, co dělá, dělá špatně, musí pak neustále provádět různé reformy, to znamená, že musí něco dělat z toho důvodu, že už předtím něco udělala. Nemusela by dělat vůbec nic, kdyby předtím vůbec nic neudělala. Kdyby tak někdo věděl, jak politikům zabránit v tom, aby něco dělali.“

 

 

Stát ještě navíc zneužívá nejistoty veřejnosti o skutečných příčinách rostoucí nerovnosti. Tak například Čtvrtá zpráva německé federální vlády o chudobě a bohatství uvádí, že od roku 2002 valná většina německé veřejnosti sympatizuje s prováděním opatření na snižování majetkových rozdílů.

 

Závěr

 

Současný systém papírových peněz stojí v centru zvětšující se nerovnosti příjmů a vzrůstající chudoby, jak to dnes vidíme v mnoha zemích. Pravomoci států ale přesto neustále rostou ve jménu omezování volného trhu, který je údajně příčinou oněch nerovností způsobených ve skutečnosti právě státem a jeho spojenci.

 

Jestliže ti, kteří o sobě tvrdí, že hájí sociální spravedlnost, nedělají nic na protest proti tomuto systému, může mít jejich mlčení pouze dva důvody. Buď nerozumějí tomu, jak současná měnová politika funguje, v kterémžto případě by si to měli nastudovat a poučit se, anebo tomu rozumějí a tento hlavní a skutečný zdroj chudoby jenom cynicky ignorují nebo úmyslně zatemňují, protože právě oni jsou těmi, co mají sami ze systému papírových peněz největší užitek.

 

 

ZDROJ: mises.cz

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2016: *****

Jaroslav Smrčina 300,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Zdeněk Kučera 303,- Kč, Zora Magyarová 474,73 Kč, Jan Procházka 500,- Kč

***** Celkem za měsíc: 2 243,73 Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (8 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
3 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.