peasant-482727_960_720
3.3.2016
Kategorie: Společnost

Stařík s prezervativem

Sdílejte článek:

MARTA KUČÍKOVÁ 03|03|2016

“Dva balíčky prezervativů?!… ten má ale kuráž, “ pomyslím si a kouknu na klienta. Stařík pod devadesát, a mirnix tirnix si do nákupního košíku kromě chleba vhodí i pánskou ochranu. A hned dvakrát.

“Opravdu DVA?” ptám se pro jistotu. Kývne a pomalu řekne: “Žena … říkala … že je to… pro … pravnučku.” A to pravnučku znám, chodí vedle do třetí třídy. Základky. Místní sexuální výchova mě začíná opravdu zajímat. Dědoušek však na prznitele dětí nevypadá.

Než-li odbouchnu tlačítko TOTALE na kase, a než se mi totálně rozjedou myšlenky do nekonečna, zeptám se:

“A CO jsi měl vlastně koupit?”

Stařík se stále usmívá a stěží ze sebe dostává slova: “Gumový… TO… měkký…”

Hm, tak TO tomu odpovídá.

“… karamely, “ vytlačí ze sebe s tíhou pozemskou a těžkou. Slzy mu kanou z očí, ne smíchy, ale námahou. Má problém vyjádřit se. Mozek postupně odchází dřív nežli tělo. “Já… já jsem už… hloupý… já už nevím. Já si… nepamatuju… “ rozpláče se. Ruce se mu klepou, slzy kanou, ale stále se přitom usmívá. Omluvně.

“Asi… je… to zase… špatně?” zeptá se. Jak  říci tak, abych ho nezranila, že sáhl o dva metry jinam? Jak to udělat, aby neměl pocit, že zase něco zvoral, že mu ta hlava neslouží?

“Je to v pořádku, “ uklidním ho. Omyl bych přiznala středněvěkému šedesátníkovi, ne muži, který neví, kde má  hlavu a patu.

Beru oba balíčky do ruky.  “Tyhle karamely  jsou moc tvrdé, dám ti měkčí, “ zalžu v dobrém, a skokem horské kozy skončím u sladkostí. Výměna krabiček s latexem za krabičky s přeslazenou želatinou proběhne uno due, raz dva.

Na kase opravím cenu a odprásknu tlačítko TOTALE. Těch pár věcí mu dám do věčně se trhající nekvalitní bio tašky (zlaté igelitky, ochránci přírody prominou), opět horskokoze skáču ke dveřím a otvírám. Šourá se ven, nahrben, přesto s hlavou vztyčenou. S přáním krásného dne ho ještě pohladím po rameni. To je moje úchylka. Často klienty hladím po rameni či po ruce, když z nich cítím jakousi osamělost či bolest. Zatím nikdo nikdy neucukl, zatím mě nikdo nenařkl z obtěžování. Zatím …

Za hodinku dorazí staříkova energická manželka. I s pravnučkou. Berou jen pár věcí. Leží mi to v hlavě – chudák manžel. Ten karamelový nákup mohla v klidu provést jeho žena, notabene pravnučka, a  ne on, chudák – vždyť sotva mluví, sotva chodí…

Bublá ve mně rozhořčení a nespravedlnost. Jsem bílým Martinem Lutherem Kingem, bojujícím za lidská práva dlouhověkých nemocných staříků. Proti těm nesnesitelným italským paničkovským manželkám!

“PROČ dělá tvůj nemocný muž nákupy, vždyť sem chodíš každý den ty?” zeptám se milým hlasem, ale uvnitř bublá bojovnice.

Ta nesnesitelná panička, ta drsná manželka, ta typická zdejší Italka, mi s úsměvem a ochotně odpoví: “Chodím sem každý den, to víš, že chodím. Ale nechci, aby měl můj muž pocit, že je ZBYTEČNÝ. Aby byl rád, že ještě něco zvládne. Pokaždé si pro něj vymyslím nějakou drobnou práci. Třeba jít koupit karamely a chleba. Anebo vyčistit boty. Vím, mohl by ležet jenom v posteli a koukat na televizi. Taky ty jedny boty čistí dvě hodiny. Já mu pak za jeho práci poděkuju. A on je rád. Že to s ním ještě není tak špatné, že ještě něco zvládne. Cítí se potřebný, a ne zbytečný. To víš, bývá to těžké, ale dělám to pro něj. On je moje amore mého života” dodá s láskou.

Moje bojovnost Luthera Kinga se se vypařila do ztracena. S úctou jsem té ženě otevřela dveře a laskavě ji pohladila po rameni.

Myslím, že ne zbytečně…

ZDROJ: Marta Kučíková

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2017: *****

Hana Lišková 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Tomáš Foldyna 1215,14 Kč, Martin Pavlíček 1000,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, David Kostelník 500,- Kč, Daniela Janková 100,- Kč, David Bezdek 150,- Kč

***** Celkem za měsíc: 4 715,14 Kč *****

Děkujeme!


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (31 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
27 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.