9.6.2015
Kategorie: Společnost

Smrt díky „pomoci“ Barnevernetu: Příběh norské dívky jménem Siv Inger

Sdílejte článek:

RED 09|06|2015

22. ledna 1984 se narodila holčička jménem Siv Inger Moberg. Její rodiče, kteří spolu žili, byli otec Švéd a matka Norka. Zatímco otec zkušenosti s dětmi měl, protože měl dospělé děti z předchozího vztahu, pro matku byla Siv Inger prvním dítětem.

Zde by příběh mohl skončit, jakožto příběh běžné dnešní rodiny. Ale to se nestalo. Když byly Siv Inger 2 roky a 2 měsíce, matka spáchala sebevraždu následkem silné bipolární poruchy. Když se otec Bengt Moberg o úmrtí dozvěděl, udělal vše, aby se o svoji dceru postaral. Zabránil mu v tom ale norský úřad péče o děti (Barnevernet), který zasáhl a Siv Ingermu odebral. Barnevernet neměl žádný důvod malou Siv Inger násilím sebrat,protože otec byl zcela způsobilým rodičem. Již jako dvouletá byla Siv Inger umístěna do sirotčince, navzdory tomu, že měla bezúhonného a v každém ohledu dobrého tatínka.V sirotčinci byla Siv Inger držena 1,5 roku. Co se stane tak malému dítěti, které má silné pouto k oběma rodičům, když jej smrt odtrhne odmatky a násilí od otce?

Po 1,5 letech Bengt Moberg u soudu nad norskou sociálkou vyhrál a dostal svou malou dceru zpět do své péče. Láskyplně ji popisuje jako neuvěřitelně krásné, milé a nepochybně zdravé dítě. Samozřejmě – je to jeho dcera a on jako většina rodičů miluje své dítě nade všechno na světě. Během dětství Siv Inger žila malá rodina otce a dcery střídavě v Norsku a Švédsku. Bengt Moberg měl firmu a podnikal v obou zemích.

bvnor

Když Siv Inger dosáhla věku teenagerů, onemocněla stejnějako její zesnulá matka bipolární poruchou. Mnoho teenagerů nemá dost soudnosti a je běžné, že si mnoho mladých dívek chce zařídit vlastní domácnost.V případě zdravých dívek obvykle rodiče dokáží své dceři vysvětlit, aby ještě zůstala nějaký čas s nimi. Bengt Moberg poukazuje na to, že naproti tomu teenager v manické psychóze má silnou touhu vynutit si své požadavky a bohužel není u teenagerů neobvyklé, že pak jdou k norskému Barnevernetu nebo sociální službě (jak to nazývají ve Švédsku) a začnou si stěžovat na rodiče. Sociální pracovník nebo dětský pedagog s dobrým úsudkem by se měl na věc podívat objektivně a jestliže pojme sebemenší podezření na duševní onemocnění teenagera, měl by přivolat psychiatra, který může provést vyšetření a určit diagnózu. Ale diagnostikování lidí nepatří mezi odborné znalostech dětských pedagogů a sociálních pracovníků. Siv Inger stanovil diagnózu sociální pracovník a ne dětský psychiatr. Siv Inger dnes není naživu.

Ve Švédsku i Norsku je velký problém, že úředníci Barnevernetua sociálních služeb občas mají potřebu dokázat si svoji moc nad lidmi. Takoví úředníci obvykle s velkým potěšením naslouchájí mladým dívkám, které si bezdůvodně stěžují na svoje rodiče. A přesně toto se stalo v případě Siv Inger Moberg. Místo toho, aby byla v případě manické psychózy nebo těžké deprese umístěna na dětskou psychiatrickou kliniku, byla násilím odtržena od otce a umístěna do sirotčince nebo do pěstounské péče – bez léčby její bipolární poruchy. V určitém okamžiku pro ni Barnevernet neměl nikde místo, tak ji dali samotnou na hotel. V době, kdy měl Bengt Moberg svoji dceru u sebe, byla zdravá, rodinný život byl bezproblémový a dokonce chodila do školy ve Švédsku. Přesto to byl především norský Barnevernet, který se ve věci angažoval.

Když bylo Siv Inger 14 let, norská pěstounská rodina ji vzala sebou do Španělska, kde si za bohaté náhrady od norského Barnevernetu pronajali dům, kde s ní plánovali bydlet. To bylo velmi nerozumné, protože Siv Inger byla v té době v manické fázi svého onemocnění a ihned po příjezdu do Španělska se začala stýkat s drogově závislými a utekla od pěstounské rodiny. Chytili ji a umístili na dětskou psychiatrickou kliniku ve Španělsku. Odtud byla (po několika dnech) norskými úřady letecky přepravena pod silnými léky do Norska. Úloha norské pěstounské rodiny ve Španělsku tím skončila.

Dětští pedagogové a sociální pracovníci jsou obvykle v lékařských otázkách zcela nepoučení. Zřídkakdy mají znalosti o tom, jak se bipolární porucha projevuje. Obvykle si úřady myslí, že bipolární poruchu mohou léčit psychologové nebo psychoterapeuti. To je ovšem chybný názor,protože bipolární porucha musí být léčena předepsáním léků a ve fázích vážné psychózy je nutná hospitalizace v nemocnici, aby se pacient nestal nebezpečným sobě nebo ostatním.

V šestnácti letech Siv Inger utekla ze zařízení Barnevernetu,ve kterém byla umístěna. Bengt Moberg měl v té době zakázáno svou dceru navštěvovat a není pochyb, že kdyby ji mohl vidět, tak by dnes žila. Jen den před svou smrtí krátce kontaktovala svého otce a do telefonu, když ji požádal o setkání, mu řekla „Miluji tě tati. Sbohem!“ Poté už Bengt hlas své dcery nikdy znovu neslyšel. Siv Inger Moberg ukončila svůj život předávkováním ve věku 16 let vinou nesprávného postupu úředníků bez lékařských znalostí před téměř 15 lety. Píši tento blog, protože jsem si všimla množství dokumentů o Siv Inger Moberg a mohu dokázat, že pokud by se jí dostalo správné péče, když onemocněla a pokud by stále byla se svým otcem, byla by pravděpodobně dnes, o 15 let později, naživu. Její otec stále bojuje za to, aby se to nestalo znovu někomu jinému. Příslušný městský úřad v Norsku a tehdejší vláda v době, kdy Siv Inger zemřela předčasnou smrtí slíbili, že k takovým úmrtím již znovu nedojde. Ale stalo se to znovu, a to několikrát. Ačkoliv vláda byla ve volbách v Norsku vyměněna, stále jsou si všichni vědomi, co se stalo Siv Inger. Přesto se zdá, že se z historie nikdo nepoučil.

(Z norského originálu přeložil Pavel Vavřín)

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc listopad 2017: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Roman Foff 1000,- Kč, Jan Šedý 50,- Kč, Jiří Fridrich 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Jiří Záhumenský 50,- Kč, Tomáš Foldyna 998,40 Kč, David Bezděk 150,- Kč

***** Celkem za měsíc: 3 048,40 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (6 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
5 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.