5.3.2014
Kategorie: Společnost

Ruská invaze na Ukrajinu

Sdílejte článek:

REDAKCE PP 05|03|2014

 

Politolog Bohumil Doležal uveřejnil na svém internetovém zápisníku zajímavé hodnocení ruských manévrů na Ukrajině a jejich srovnání s podobnými událostmi v historii. Na čí straně je právo, kdo nese odpovědnost, jaké mohou být důsledky a co reakce EU a ostatního světa? Dovolujeme si tedy toto zamyšlení pana Doležala zde ocitovat:

 

 

To, co provedlo a provádí Rusko na Ukrajině, je docela obyčejná, tvrdá, ničím nekrytá anexe území cizího státu. Zatím dobyli Krym, zda to tím skončí, se teprve uvidí.

 

V souvislosti s ruským postupem se objevila různá srovnání s minulostí. Při bližším ohledu bohužel vůbec neobstojí.

 

Srovnání první: Sudety. Aniž bych chtěl jakkoli zpochybňovat ohavný charakter Mnichovské dohody, je tu jeden velký rozdíl: k tomu, aby mohl Hitler vojensky obsadit část sousedního státu (ČSR), musela se sejít mezinárodní konference evropských mocností a anexi požehnat. Putin na rozdíl od Hitlera na nic nečekal a Krym, součást sousedního státu, bez nejmenšího varování obsadil. A Evropa se s tím, jak se zdá, smířila. Takže Rusové získali důležitou zkušenost: jde to i takhle.

 

Srovnání druhé: ruská invaze do „ČSSR“ v roce 1968. V té době bylo Československo pevnou součástí ruské koloniální říše, bylo členem Varšavské smlouvy i RVHP a jeho sounáležitost byla potvrzena i řadou bilaterálních smluv. Rusové si taky dali velmi záležet na tom, aby Západu signalizovali, že v žádném případě nehodlají překročit hranice svého impéria. Dnes je suverenita a nedotknutelnost Ukrajiny pojištěna mezinárodními garancemi, pod něž se podepsali dokonce i Rusové. Ani trochu tím samozřejmě nechci říci, že ruská anexe Československa v roce 1968 byla v pořádku, jen že tohle je ještě o něco horší.

 

Ruská invaze na Ukrajinu se tedy daleko víc podobá té do Afghánistánu, s jediným rozdílem, že Rusko tohoto nového Afghánistánu, Ukrajiny, obsadilo jen kus. Tedy zatím.

 

 

Krym už Putinovi, jak se zdá, prošel. I když zůstane jen u něho, je to jakýsi nechtěný návod, jak je možné v citlivé oblasti mezi Evropou a Ruskem, do níž aspoň výhledově patří i Česká republika, postupovat. A naskýtá se otázka: co v té věci mohou a hodlají dělat velké evropské státy? Co může a hodlá dělat EU a NATO, jejímiž jsme členy? Co mohou a hodlají dělat USA? Samozřejmě platí, tedy i pro nás, že každý si musí především umět pomoci sám, aby mohl od někoho vůbec účinnou pomoc očekávat. Ale měl by aspoň vědět, s čím vlastně může předem počítat. První dojem z Operace Ukrajina a z reakce západního světa je v tomto směru bohužel dost tristní.

 

 

ZDROJ: Bohumil Doležal

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2016: *****

Jaroslav Smrčina 300,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Zdeněk Kučera 303,- Kč, Zora Magyarová 474,73 Kč, Jan Procházka 500,- Kč

***** Celkem za měsíc: 2 243,73 Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 2,82 out of 5)
Loading...

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.