zemanhrad

Rozděluje Miloš Zeman českou společnost?

Sdílejte článek:

JAN FRANK

Prezident Miloš Zeman se krátce před nadcházejícím kláním o úřad prezidenta ČR dočkal podle očekávání masívní kritiky z úst hlavních protikandidátů a pochopitelně také od všech médií a blogerů, kteří si jeho setrvání ve funkci nepřejí. Jiří Drahoš, Mirek Topolánek nebo Michal Horáček Zemanovi kromě řady dílčích záležitostí vyčítají jednu zásadní: totiž že rozdělil společnost. Sami na sebe lákají voliče jako „sjednotitelé, „moderátoři“ apod. Dosáhl Zeman opravdu tak závažné nejednoty? V čí prospěch? Jak „jednotná“ společnost vypadá? A je vlastně onen důraz na „sjednocování“ na místě?

Barikády nehoří

Barikády nehoří, vodní děla nestříkají, nestávkuje se, zemanovské a protizemanovské síly na sebe nepáchají teroristické útoky. O čem je tedy řeč? Závažné dělení společnosti nastává ve chvíli, kdy se jedna její část právně uzavírá před druhou nebo ostatními. Usurpuje si více práv a svobod. To může doprovázet štvaní jedněch proti druhým. Ukázkami takových situací jsou socialistické bouře přelomu 19. a 20. století a pochopitelně moderní totality. Už z toho je zřejmé, jak hroznou frází se pojmy jako „rozdělená společnost“, „příkopy“ apod. staly.

Prezident v českém ústavním systému může společnost dělit jednak diskriminačním postupem ve sféře svých kompetencí, jednak případně rétoricky, symbolicky, formou machinací, politickými postoji apod. Odmítal Miloš Zeman v době svého mandátu prezidenta dialog s kteroukoli politickou stranou, nebo významnou společenskou institucí? Pro toto ho nikdy nikdo nekritizoval. Jediným naším prezidentem, který své libosti a nelibosti zatahoval opravdu hluboko „do práce“ a buď někoho (komunisty) otevřeně ostrakizoval, nebo někomu dosti otevřeně nepřál (ODS Václava Klause), byl Václav Havel.

Co je jednota?

Není pochyby o tom, že Zeman ve všech svých funkcích politicky bojoval včetně jemu vlastních rétorických cvičení. Na „sjednotitele“ si nikdy nehrál, s tím byl zvolen, s tím se stal jedním z nejúspěšnějších českých politiků od roku 1989. Jediným náznakem „dělení“, kterého se dopouští sám, případně skrze svého mluvčího, jsou občasné výpady proti tzv. pražské kavárně, k níž lze zřejmě počítat i většinu žurnalistů, odvěký Zemanův terč. Tyto lidi Zeman rád určitě nemá, ale že by proti nim štval? Vše ostatní – od vztahu Zemana k východu a Ústavě, přes osobní moresy až po hůlku na Sobotku – je mimo věcný kontext problematiky dělení společnosti.

Zbývá otázka, jaký by měl být prezident v českém ústavním systému. Člověk bez kontroverzních vlastností, bez politických cílů? Člověk bezkonfliktní, všemi milovaný, který se k ničemu nezaváže voličům? Proč tedy k volbě nepřidat ještě povinné psychotesty? Umožní mu být takto vyrovnaným a zdrženlivým sama česká společnost se svým přirozeným rozdílem mezi městy a venkovem, vzdělanými a nevzdělanými, bohatými a chudými, Europany a Čechy? Je výhodnější si mezi těmito elementy aspoň trochu vybrat, nebo být pro všechny? Věří někdo ze Zemanových protikandidátů opravdu, že druhá možnost je reálná právě v dnešní době? Nevěří. Ale může být zvolen.

Subjektivita táhne

Silné subjektivitě kandidáta na prezidenta – jak ostatně v přímém přenosu vidíme – nahrává systém přímé volby. Nejsme v rovině hypotézy. I po 5 letech mandátu s přehledem v preferencích vede prakticky jediný politický kandidát, Miloš Zeman, který se jasně hlásí k určitému segmentu společnosti, byť nemá legislativní a přílišné exekutivní pravomoci. Hlavní Zemanovy protikandidáty spojuje naopak urputná snaha o universalismus a „nedělení“, ač místy cení zuby, národničí a dopouští se siláckých řečí. Úsměvné přitom je, že to hlavní, co si kdysi zastánci přímé volby prezidenta od změny slibovali, byla depolitizace volby českého prezidenta.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc leden 2018: *****

Vladislav Jakš 100,-, Jan Procházka 500,- Kč, Přemysl Hrůza 1000,- Kč, Robert Schlesinger 500,- Kč, Ernest Wachtl 30,- Kč, Jan Olšák 500,- Kč, Roman Foff 1500,- Kč, Tomáš Foldyna 30,00 Eur (745,29 Kč), David Bezděk 150,- Kč

***** Celkem za měsíc: 5 025,29 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (19 votes, average: 3,68 out of 5)
Loading...
loading...
271 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.