13.10.2014
Kategorie: Společnost

Proč západní svět krachuje?

Sdílejte článek:

MIKE 13|10|2014

Všichni víme, že většina západních zemí postupně směřuje ke krachu. Vládní dluhy dosáhly kritických úrovní. Sociální, důchodový a zdravotní systém je ve většině bohatých zemí dlouhodobě neudržitelný a směřuje k bankrotu. Prakticky bez výjimky všude. Slabší země jako Řecko nebo Španělsko krachují dnes, silnější země jako Německo nebo Nizozemsko zkrachují třeba až za 10 nebo 20 let. Jak to je možné? Žijeme v podstatě v ideálním období. Od roku 1945 Evropu nezasáhla žádná větší válka. Navíc jsme neustále svědky technologického pokroku, inovací a nárůstu produktivity práce v soukromém sektoru.

 

 

Je potřeba si uvědomit, že je v podstatě velice těžké aby zbankrotoval stát. Představte si jeden hypotetický příklad. Vlastníte firmu Coca-cola. Všechna Vaše konkurence (Pepsi, Kofola a jiné) je zákonem zakázána. Jenom vy můžete vyrábět nealkoholické bublinkové nápoje. Navíc všichni občané jsou povinni týdenně odebírat minimálně šest litrů Vašeho nápoje za cenu, jakou si stanovíte Vy. Je prakticky nemožné, aby firma s těmito privilegii zkrachovala.

 

Stejná privilegia má stát. Stát na svém území nemá žádnou konkurenci, všichni lidi musí platit daně a odebírat služby státu za ceny, které si určí stát. I když tyhle služby nepotřebují, považují je za zbytečné nebo předražené. Platit za ně stejně musí. Navzdory těmto privilegiím ale západní státy krachují. Jak je to možné?

 

Vraťme se k našemu příkladu z Coca-colou s výše uvedenými hypotetickými privilegii. Pokud je její vlastník alespoň trochu rozumný, firma bude neustále zisková. Představme si, ale že žádného trvalého vlastníka nemá. Pouze dočasného správce, který se každé čtyři roky mění. Ten nevlastní žádná aktiva firmy, nepatří mu zisky firmy, pouze má právo firmu na čtyři roky využívat jak se mu zachce. A zatímco motivací trvalého vlastníka firmy je udržet firmu neustále ziskovou, aby mu mohla generovat trvalé příjmy a pak ji mohl předat svým dětem, motiv dočasného správce je úplně jiný. Ten se naopak bude snažit vybrat z firmy co nejvíce peněz, dokud tu možnost má. Jeho motto je: musím ukrást z firmy co nejvíc a co nejrychleji, protože na to mám pouze 4 roky. Pokud firma třeba za 20 let zbankrotuje, v důsledku jeho špatného řízení, je mu to úplně jedno.

 

Na příkladu vidíme, že stačí pouze změnit vlastnické poměry monopolistické firmy a ze situace, kdy je její krach prakticky nemožný okamžitě nastane situace kdy je krach z dlouhodobého hlediska téměř jistý.

 

A přesně takhle funguje parlamentní demokracie. Demokratické státy nekrachují proto, že by je ovládali neschopní a nekompetentní politici. Politici pouze nemají žádnou motivaci udržet veřejné finance zdravé, naopak motivováni jsou vytvářet dluhy a odčerpávat ze systému co nejvíc peněz do svých kapes. Bylo by chybou si myslet, že naši současní a minulí premiéři a ministři financí jsou hloupí a nekompetentní. Všichni jsou dostatečně kompetentní na to, aby udrželi monopolistický stát, který jsou daňoví poplatníci nuceni financovat a kupovat jeho předražené a zbytečné služby v dobrém stavu. Jenom nemají žádný důvod se tak chovat. Naopak mají motivaci odčerpat ze státu co nejvíc peněz do svých kapes a kapes svých známých a zároveň držet v lidech iluzi, že bez všech státních programů a regulací (díky kterým mají co krást) by žili v naprosté bídě. A tahle práce jim jde na jedničku.

 

Je těžké si to přiznat ale hlavní příčinou současných problému západního světa je jeho politický systém – demokracie. V minulosti byla typickým státním řízením monarchie. Král byl v podstatě vlastník země a tím pádem měl motivaci, aby země neupadala a nezbankrotovala. Statní bankroty byly zřídkavé a většinou byly způsobeny buď válkou, nebo tím že na trůn nastoupil mentálně narušený jedinec. Pokud byl ale král alespoň trochu kompetentní a zároveň nemusel vést válku, země zpravidla nezkrachovala.

 

Demokratičtí politici na rozdíl od králů zemi nevlastní pouze na určitý čas spravují. A nevyhnutným dopadem tohoto zřízení jsou obrovské dluhy a postupná cesta ke krachu. Nechci tím samozřejmě říct, že by měl být zrušena demokracie a obnovena monarchie. Ta měla taky své obrovské nevýhody. Král často považoval poddané za své soukromé vlastnictví a monopolisticky je vykořisťoval.

 

 

Co ale udělat pokud chceme zachovat demokracii a zároveň se zbavit vrozených chyb tohoto systému? Jednou možností je vytvořit ústavu, která by chránila osobní svobody občanů (limit na zdanění, na regulace…) a zároveň by zakazovala politikům tvořit deficity (zákon o vyrovnaném rozpočtu). To ale nepovažuji za příliš šťastné řešení. Ústavu můžou politici kdykoliv změnit, pokud nasbírají 2/3 hlasů v parlamentu. Navíc ústavní soud tvoří vládní úředníci, takže při interpretaci ústavy se budou stavět spíš na stranu politiků a byrokratů, než svobodných občanů. Jako jediné řešení vidím odebrat centrální vládě téměř veškerou moc a přesunout ji na lokální samosprávy (obce, městské části). A lokální správy budou rozhodovat o daních, sociálních službách, zdravotnictví a regulaci podnikání. Většina daní se nebude platit centrálnímu státu ale lokálním samosprávám. To přinese množství výhod.

 

Pokud se lidem nebude líbit politika jedné obce, mohou se prostě odstěhovat do lokality vedle, kde jsou daně nižší a kde je méně regulace. Obec s vysokým počtem úředníků a lidí žijících ze sociálních dávek (a tím i vysokými daněmi) rychle opustí produktivní lidé a bude nucena udělat reformy. Propustit zbytečné úředníky a přestat platit dávky. Zároveň bude muset zreformovat podnikatelské prostředí, aby se propuštění mohli najít práci. Investoři nebudou ochotni půjčovat lokálním samosprávám hodně peněz, protože šance, že obec nebude schopna splácet své závazky, bude díky nestabilní daňové základně (možnost lidí odstěhovat se do jiné obce a platit daně jinde) vysoká. Tím se vyřeší nebo alespoň výrazně zmírní problém předluženosti, kterým trpí všechny západní demokracie. Tohle prostředí přestane lákat různé lobbisty a zájmové skupiny.

 

Protože regulace a dotace, které si vylobují budou platit pouze na území obce, nikde jinde. Pokud by si zájmové skupiny například v jedné obci uzákonili zákaz prodeje klasických žárovek, nebo různé dotace placené z daní produktivních lidí, můžou na to obyvatele dané lokality zareagovat. Kupovat žárovky můžou v obci vedle, kde zákaz není a taky můžou pracovat ve vedlejší obci, kde dotace platit z daní nemusí. Lobbisté by museli podplatit starosty v několika tisících obcích, aby to mělo smysl, co je neúměrně drahé a nevyplatilo by se jim to. Z občanů se najednou stanou zákazníci, kteří si budou moci vybrat, v které lokalitě žít a starostové se budou muset snažit, aby si udrželi, nebo přilákali nové produktivní lidi do své obce. Daně, veřejné výdaje a regulace logicky prudce poklesnou oproti současnému stavu.   Není náhoda, že k nejbohatším zemím v Evropě patří malé Lichtenštejnsko, Monako, nebo na silně decentralizované Švýcarsko.

 

Musíme si konečně uvědomit, že současný systém je nefunkční a fungovat nebude. Nestačí jenom vyměnit politiky, o to jsme u nás snažili víc jak 20 let bez výsledku. Chyby systému jsou vrozené. Pouze radikální decentralizace může zabezpečit svobodu a prosperitu a zachování demokratického systému.

 

ZDROJ: Mike

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc listopad 2017: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Roman Foff 1000,- Kč, Jan Šedý 50,- Kč, Jiří Fridrich 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Jiří Záhumenský 50,- Kč, Tomáš Foldyna 998,40 Kč, David Bezděk 150,- Kč

***** Celkem za měsíc: 3 048,40 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (17 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
20 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.