27.11.2014
Kategorie: Ekonomika

Proč nepotřebujeme efektivní veřejnou správu, ale potřebujeme malou veřejnou správu

Sdílejte článek:

RUDOLF POŽGAY 27|11|2014

Odpověď na otázku uvedenou v nadpisu je jednoduchá a spočívá v konstatování, že efektivní veřejná správa je jako pojem ekonomický nesmysl.

Ekonomická efektivnost je primárně záležitostí vztahu mezi výsledkem na trhu realizované ekonomické aktivity as tím spojenými náklady. O ekonomické efektivnosti můžeme tedy mluvit jen v souvislosti s aktivitami podnikatelských subjektů na trhu. Soukromý podnikatel prostřednictvím dobrovolné výměny na trhu dosahuje určitý finanční výnos, který konfrontuje s příslušnými náklady.Každý podnikatel je konfrontován s ekonomickými výsledky svých aktivit v podobě zisku nebo ztráty. Pokud je v zisku, tak můžeme říkat, že jeho aktivity jsou efektivní, protože výnosy z prodeje na základě tržních cen (stanovených trhem na základě nabídky a poptávky) jsou vyšší, než jeho výrobní náklady.

 

 

Veřejná správa však není v pozici soukromého podnikatele, nakolik aktivity veřejné správy se nerealizují prostřednictvím trhu (ve smyslu dobrovolné a vzájemně výhodné výměny statků). Produkty veřejné správy (ve formě různých služeb) jsou financovány z daní (případně i poplatky) přičemž nezáleží na tom, jakou mají tyto produkty hodnotu pro občany. Přitom “cenu” (v podobě nákladů) těchto produktů neurčuje trh, ale veřejná správa ve svých rozpočtech. Při jejich sestavování primární roli hraje politika a jen nepřímo ekonomika. Z politického aspektu “výroby” produktů veřejné správy vyplývá, že mnoho produktů má obligatorní charakter a občan musí za daný produkt zaplatit (daněmi a / nebo poplatky).

Takže nemůžeme se vůbec vyjadřovat o efektivnosti produktů veřejné správy protože:

  • využívání služeb veřejné správy nedochází na dobrovolné bázi 
  • absentuje konfrontace vztahu výnosů a nákladů ve finančním vyjádření

Pokud bychom chtěli dělat úvahy na téma efektivity aktivit veřejné správy, tak jen zprostředkovaně porovnáním se soukromou sférou. V běžném životě jsme však konfrontováni s množstvím příkladů, kde srovnání vyznívají nepříznivě pro veřejnou správu (např. Náklady na cesty, předražené nákupy zařízení, spotřebního zboží a služeb). V otázce posuzování efektivnosti na základě porovnávání se soukromou sférou existují tři důvody, které hovoří v neprospěch veřejné správy. Prvním důvodem je korupce, což je negativní jev, který je ze své podstaty bytostně spjat s veřejnou správou. Druhý důvod spočívá v nákladech na chod veřejné správy, které automaticky negativně zatěžují každou aktivitu veřejné správy. Pro ilustraci, pokud soukromý podnikatel například investuje 100 euro, tak v případě veřejné správy ČR se těchto 100 euro vybraných na daních zmenší z důvodu financování mezd a odměn pracovníků veřejné správy na 81,5 euro. Je zřejmé, že za takových podmínek je každá aktivita ve srovnání se soukromou sférou v nevýhodě. Třetí důvod spočívá ve skutečnosti, že na financování aktivit veřejné správy se používají prostředky vybrané formou daní z produktivní sféry. Pokud by tyto zůstaly v produktivní sféře, tak by byly použity pro účely, které odpovídají preferencím výrobců a spotřebitelů. Ve veřejné správě použití odpovídá preferencím politiků nebo úředníků.

 

stat

 

V souvislosti se stále přetrvávající hospodářskou krizí, spojenou s růstem zadluženosti zemí se často vzpomíná potřeba šetření v oblasti veřejných výdajů. Pokud se podíváme na vývoj zemí EU, tak k poklesu vládních výdajů vůbec nedochází. Podle údajů Eurostatu v letech 2002 až 2012 výdaje vlád zemí EU27 vzrostly o více než 37%. Země se stále více zadlužují, když dluh EU27 v letech 2000 až 2012 narostl o 93%. Ale co je však horší klesá jejich schopnost vytvořené dluhy splatit. Dokud v roce 2000 dluh zemí EU27 převyšoval daňové příjmy 2,6 krát, tak v roce 2012 tento poměr narostl na hodnotu 3,2. Dosavadní vývoj na faktech usvědčuje veřejnou správu z neschopnosti hospodárně nakládat s vybranými daněmi.

Teze potřeby šetření je správná, ale její realizace je ze strany veřejné správy nesprávně pochopena. Pokud se má v rámci šetření omezit plýtvání prostředky daňových poplatníků, tak je potřeba aby s prostředky produktivní sféry nehospodařila veřejná správa, ale občané a podnikatelská sféra.

 

 

K tomuto závěru nás kromě konstatování, že všechny smysluplné aktivity, které dělá veřejná správa dokáže zajistit i privátní sféra, vede následující logická úvaha o ekonomických aktivitách založených na společenské dělbě práce. Lidé v rámci společenské dělby práce vytvářejí statky, které se dají použít jen třemi způsoby a to spotřebovat, investovat nebo odložit na pozdější časy (šetřit), přičemž existují pouze tři skupiny členů společnosti, které mohou s vytvořenými statky nakládat (ve smyslu spotřebovat, investovat nebo šetřit). Těmi skupinami jsou občané jako jednotlivci, podniky a veřejná správa. Z toho vyplývá přirozená otázka, že jestli veřejná správa umí kvalifikovaněji nakládat s vytvořenými statky, než jednotliví občané nebo podniky.

Dosavadní praxe jednoznačně usvědčuje veřejnou správu ze špatného hospodaření v důsledku čehož jsou členové společnosti jako celek chudší. Tedy pokud se lidé v rámci společnosti chtějí mít lepší je potřeba radikálně redukovat aktivity veřejné správy spolu s jejich transformací do privátní sféry. O tom, že takový cíl nemusí připadat jako nerealizovatelná chiméra svědčí příklad z praxe a to z Nového Zélandu, který prošel v druhé polovině 80. let minulého století radikální hospodářskou reformou. Vláda Nového Zélandu, kde roli architekta fundamentální ekonomické reformy sehrál Sir Roger Douglas (ministr financí 1984-1988), výrazně redukovala vládní aktivity (privatizací, zrušením všech dotací snížením a zjednodušením daní, reformou zaměstnanosti) v důsledku čehož klesly vládní výdaje v letech 1986 až 1995 o 24%, ale HDP zaznamenal nárůst téměř o 50% (údaje OECD). V roce 1995 obsadil Nový Zéland 3-tí příčku v hodnocení zemí světa podle úrovně ekonomické svobody.

ZDROJ: Rudolf Požgay

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2017: *****

Petr Chromý 100,- Kč, Jiřina Wanglerová 300,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Pavlíček 2000,- Kč, Jaromír Pistorius 2500,- Kč, Karel Chmulík 100,- Kč, Miroslav Meder 300,- Kč, Josef Soumar 1000,- Kč, Yvona Škurková 100,- Kč, Jiří Fridrich 50,- Kč

***** Celkem za měsíc: 6 950,00 Kč *****

Děkujeme!


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (14 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
9 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.