israeli_rockets
11.5.2018
Kategorie: Multikulturní soužití

Předtančení

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (8 votes, average: 4,50 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

MARIAN KECHLIBAR

První eskalace mezi Íránem a Izraelem na sebe nenechala čekat ani čtyřiadvacet hodin.

Update 10. 5. 2018 ve 20.00: Špatně formulováno. Myslel jsem „první eskalace od vypovězení nukleárního dealu Spojenými státy americkými“ne „první eskalace vůbec“. Příště to napíšu pečlivěji.

 

V noci ze středy na čtvrtek vypálil někdo* (nejspíš íránské Revoluční gardy) cca dvacet raket směrem k izraelským pozicím na Golanských výšinách. Šestnáct jich údajně dopadlo ještě na syrském území a zbylé čtyři měly být zneškodněny protiraketovým systémem Iron Dome. Izraelci odpověděli bombardováním cílů v Sýrii, do nějž bylo nasazeno 28 letounů a 70 raket. Sýrie hlásí dvacet mrtvých, z toho pět syrských občanů, zbytek jsou cizinci. (Zdroj.)

Včerejší noc nebyla první příležitostí, při které napětí mezi Izraelem a Íránem přerostlo v omezené nepřátelské akce. Například devátého dubna dopadloněkolik, pravděpodobně* izraelských, raket na leteckou základnu nedaleko Damašku.

Izraelci nejspíš nechtějí připustit, aby se v jejich bezprostředním sousedství příliš pevně etablovaly íránské vojenské jednotky. Včerejší akce a protiakce však svým rozsahem překonaly ty dřívější.

(Vysvětlivka: * = „pravděpodobně“, „někdo“: tyto rapidně doručované balíčky málokdy chodí s nalepenou adresou odesílatele.)

Golanské výšiny jsou malé, ale strategicky velmi důležité teritorium, které do roku 1967 patřilo Sýrii. V průběhu šestidenní války je dobyl Izrael, který je následně v roce 1981 také anektoval.

Hodnota výšin, pro které se o ně bojovalo, není v jejich přírodní kráse ani v antických památkách; je v tom, že z nich lze snadno bombardovat nižší kopečky Galileje, která se nachází pod nimi. Kdokoliv drží Golanské výšiny, má v případné budoucí izraelsko-syrské válce významnou výhodu. Nejvyšší horské pásmo, Hermon (cca 2800 metrů) je pak ideální základnou pro odposlech rádiového provozu a umístění radarů.

Když jsem byl na matfyzu v prvním ročníku, měli jsme předmět Fyzika pro matematiky, a v něm jsme jednoho dne počítali, jak daleko se z Golan dá dostřelit na případného nepřítele (a potom, že matfyz není praktická škola…!). Přesná čísla už si nepamatuji, ale solidních hodnot dosahovalo i běžné dělostřelectvo, natož rakety.

Proto se také Izraelci jednou dobytých Golan pevně drží. I přesto, že zákon o anexi z roku 1981 nikdo jiný neuznal.

Včerejší výměna raket může skončit různě.

Nejlepší možná varianta je nulová, proto v ni nevěřím: obě strany si udělaly „průzkum bojem“, shledaly, že druhá strana je připravena, a další akce odloží na neurčito.

Varianta kolotoč, již považuji za pravděpodobnější, je cyklická: situace se bude opakovat za pár týdnů znovu. X raket jedním směrem, Y raket (kde Y > X) druhým směrem, pár desítek matek obrečí svoje syny, a tak stále dokola.

Nejhorší varianta, kterou pracovně označuji Armageddon, by začala intenzivnější výměnou střel a pokračovala přísunem íránských jednotek na bojiště, pak by se zapojil Hizballáh a jeho odhadovaných 150 000 raket, které prý dostřelí až někam k Tel Avivu… no prostě, Armageddon.

Která z variant nastane, to je do značné míry věc rozhodnutí generála Kásima Sulejmáního, velitele zvláštních jednotek Kuds. Tento důstojník velí íránským silám v Sýrii a je považován za jednoho z nejdůležitějších stratégů teheránského režimu, možná dokonce nejdůležitějšího. Sulejmání prý je velmi chytrý; otázka je, jaké má z Teheránu zadání.

Z jiných novinek: Saúdská Arábie naznačuje, že by byla ochotna zvýšit svoji ropnou produkci tak, aby vyvážila výpadek íránského vývozu. Zároveň však tvrdí, že není ochotna jednat „sama„. Kombinace těchto dvou výroků je poněkud nejasná. Na druhou stranu: kdyby teď Saúdi jasně slíbili navýšit produkci bez ohledu na další ropné státy, mohl by se celý OPEC rovnou rozpustit. Tak daleko zatím asi není ochoten zajít ani mladý korunní princ.

Jsem zvědav na dnešní noc na Golanech a rád, že nebydlím nikde poblíž.

Autor: Marian Kechlibar

0_Marian_Kechlibar

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2018: *****

Věra Vladyková 1000,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, ing. Věroslav Olič 603,- Kč, Vít Fortelka 500,- Kč, Leoš Richter 1000,- Kč, Robert Schlesinger 300,- Kč, Jan Bezděk 2000,- Kč, Pavel Klement 200,- Kč, Milan Černý 500,- Kč, Martin Pavlíček 850,- Kč, Jan Vojtěch 500,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Zdeněk Svoboda 200,- Kč, Jiří Dobruský 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč

Celkem za měsíc: 8 503,00 Kč
Vybráno 24.29%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
politicon-banner
18 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.