law_51-640x402
3.1.2017
Kategorie: Společnost

Právo čeká boj o sebe sama

Sdílejte článek:

JANA ZWYRTEK HAMPLOVÁ

Chceme žít v právním státě. Chceme spravedlnost. Chceme dobré zákony. Doba chtění končí. Právo je potřeba zachránit pro každého z nás. Protože je ohroženo ve své podstatě.

Právem, nebo, přesněji řečeno, paragrafy, jsme zahlceni. Každý rok se chrlí nové zákony, prováděcí vyhlášky, aby se vzápětí měnily tak rychle, že se v nich neorientují ani profesionálové. Sám ministr spravedlnosti v právě uplynulém roce prohlásil, že v právu se laik nemá šanci orientovat, že právo je obor pouze pro profesionály. Jak se to slučuje se základním pravidlem právního státu, že neznalost zákona neomlouvá, už nedodal. Právo ale není svět sám pro sebe, není to svět teorie, ale každodenního života. Nemůže zůstat uzavřeno ve zdech akademických debat, a snaha každý nastalý problém vyřešit novým zákonem je pouze výraz bezmoci vládnoucích elit. Tato bezmocnost elit, které si navíc čím dál více uvědomují, že si jich lidé neváží tak, jak by chtěly, se pak projevuje dalším jevem – snahou vnutit lidem kvalitu života zákazy, příkazy, sešněrováním do stovek omezujících právních norem, kterými se snaží ti, kteří vládnou, zvýšit své sebevědomí. My můžeme, tak to prostě uděláme. Ego je uspokojeno, ale lid pláče… Pokud se tento lid nezaměstná vzájemným udáváním v režimu a ve jménu zákona – což je jen další právní zvěrstvo, které má odvést pozornost od samé podstaty. Ukrajují nám svobodu našeho vlastního rozhodování z pozice vrchnosti v banalitách a triviálních věcech, ovšem současně zcela selhávají na celé čáře v ochraně skutečné svobody, lidských práv a bezpečí.

Právní řád je dnes právním neřádem, a kdo to nevidí, je slepý. Lidé pak úpěnlivě upírají zrak k justici a odvážným advokátům s vírou, že ten šlendrián nekvalitního a často absurdního formálního práva napraví v jeho aplikaci zdravým rozumem. Jako by ten zdravý rozum neměl být už při přijímání těch právních předpisů. Občas se to daří rozsudky našich dvou Nejvyšších soudů a Ústavního soudu probít, a díky Bohu za to. Věřme, že justice vytrvá, a navzdory čím dál více prosazovaným mocenským zájmům bude spolu s těmi odvážnými advokáty, kteří k ní některé ty hrůzy pošlou, vnášet do právního řádu opravdu to právo v jeho ryzí podobě.

Proto mne velmi oslovil názor místopředsedy Nejvyššího soudu ČR Romana Fialy, který mimo jiné řekl: „Mám strach z toho, aby se nerozešly nejen široké vrstvy obyvatel s nějakou politickou tendencí, ale aby se nerozešly jednotlivé moci ve státě, tedy výkonná, zákonodárná a soudní, ve svých názorech na fungování státu…. Aby interpretace lidských práv u evropských ústavních soudů nevedla k dramatickému rozkolu názorů mezi obyvatelstvem a soudní mocí“.

Právníci, kteří se pohybujeme ve veřejném právu, čím dál víc cítíme, že lidé vnímají právo ne jako oporu pro svůj život, ale jako nástroj „vládnoucí třídy, která je povýšená nad zákon“, a která se už dávno vzdálila nejen jim, ale hlavně pojmu spravedlnost a zdravý rozum. A zdravý rozum a prosazování obyčejné, většinově vnímané, spravedlnosti, je to, co právo čeká. Boj o sebe sama ve své podstatě.

Právo nemá lidem diktovat, jak mají žít. Má jejich svobodný život usměrňovat, aby jejich svoboda nenarušovala svobodu jiných. To je velký úkol. Na ten však současný právní řád ve svém celku rezignoval.

Právo má poskytovat lidem ochranu proti bezpráví. I kdyby toto bezpráví páchal stát – protože proto jsou zákony dány, aby silnější nemohl všechno. A stát je velmi silný, a chce být ještě silnější. A to je velmi nebezpečné. Nenápadně nás sešněrovává nesmyslnými pravidly, příkazy a zákazy, z právního řádu vytváří nepřehlednou masu nesrozumitelných textů, ve kterých se nevyznají už téměř ani právníci, a ještě to klidně a bezelstně přizná – že právo není pro laiky. Pro koho tedy potom je? Pro tu vládnoucí třídu, jejíž vůle bude povýšena nad zákon?

Právo má přinášet spravedlnost. Proč jsou potom některé soudní spory až tragikomické? Proč je tolik pochybností kolem některých rozsudků? Protože všichni bruslíme v těch zákonodárných výmyslech elit, kterým je právo ve své podstatě zcela ukradené – jde jim výhradně o jejich vlastní moc, prestiž, pocit nadřazenosti nad obyčejným lidem. Číst vyjádření státu v dotačních kauzách, kde se obce brání proti arogantní zlé vůli, je skutečně léčba šokem: „Stát dotací poskytl obci dobrodiní, nyní ho chce zpátky, tak jakápak sankce.“ Že to tu obec finančně může položit, stát, který se zde chová jako šlechta, nezajímá. On má moc, a moc je sladká.

Pokud ovšem připustíme, aby se právo stalo nástrojem moci, nikoli pilířem zdravého rozumu a spravedlnosti, s níž se ztotožní většina občanů této země, protože budou vědět, že se o právo budou moci opřít, a ono jim pomůže, můžeme zapomenout na právní stát.

Právo má co nejméně obtěžovat, ale o to více má být silné, když je to zapotřebí. Má co nejméně regulovat a diktovat, o to lépe a srozumitelněji dávat meze chování, aby nikoho ani nenapadlo z nich vybočit. Ne proto, že musí, ale protože většina cítí, že je to tak správné.

A o tyto základní role právo v České republice dnes svádí boj každý den. Zatím úplně neprohrává, protože je tu dost lidí, kteří to nechtějí připustit, a kteří si nenechají diktovat žádnými, ať zvolenými (politickými), nebo nezvolenými (úřednickými), takzvanými elitami. Odvážní advokáti, zásadoví soudci… A odvážní žalující, kteří k tomu soudu, třeba i proti státu, jdou…

Co je ale varovné, je to, že tento boj stojí čím dál více sil, že ty elity nenaslouchají svému lidu, naopak, čím dál více se z tohoto lidu snaží udělat ty poddané, kteří jim mají sloužit, a kteří je mají poslouchat. A přitom by to mělo být právě naopak – ty elity by měly sloužit nám.

Právo, které má být opravdu právem právního státu, nám to musí umět zaručit. Právo přijímají ty zvolené elity. A tyto elity budeme v tomto roce volit. Budou slibovat mnohé. To už tak bývá. Ale my bychom měli slyšet na jediné. A zopakuji úvodník: Chceme žít v právním státě. Chceme spravedlnost. Chceme dobré zákony. Což znamená – chceme právní řád, a ne právní neřád. Chceme zákony srozumitelné pro každého. Chceme, aby spravedlnost byla všudypřítomná, logická a daná – a nemusela se tak často vybojovávat až u těch soudů.

Chceme, aby stát pochopil, že není naše vrchnost. A že my nejsme jeho poddaní. Ať jde o obec, město, kraj, nebo jednoho člověka. Ale co je ještě podstatnější, než aby si to uvědomil stát – abychom si to uvědomili my sami. A trvali na tom v každém okamžiku.

I za pomoci některých z nás, co těm paragrafům rozumíme, a stejně jako vy máme tu odvahu chtít po právu…PRÁVO.

ZDROJ: Jana Zwyrtek Hamplová

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2017: *****

Jan Marek 100,- Kč, Rudolf Roedling 1000,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Roman Foff 1000,- Kč, Slavomír Vítek 100,- Kč, Drahomíra Pacáková 500,- Kč, Karel Petrů 100,- Kč, Magdalena Machová 100,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, ing. Dagmar Husáková 2000,- Kč, ing. Milan Sobotka 100,- Kč, Anonymní dárce 2000,- Kč, Miroslav Seidl 300,- Kč, Martin Pavlíček 1000,- Kč, Karel Váňa 1000,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Tomáš Navrátil 400,- Kč

***** Celkem za měsíc: 11 500,00 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (13 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
16 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.