sweden
12.1.2017
Kategorie: Multikulturní soužití

Pozdní prozření jedné česko-švédské multikulturalistky

Sdílejte článek:

MARIÁN JAVORSKÝ

Švédská spisovatelka českého původu Kateřina Janouchová doznává, že Švédsko přestalo být kvůli přistěhovalectví bezpečnou zemí. Sama přitom donedávna proimigrační politiku vlády podporovala.

V pořadu DV TV, moderovaném bývalou novinářskou hvězdou „veřejnoprávní“ České televize Martinem Veselovským, Kateřina Janouchová zbořila hned několik mýtů o severské zemi, vydávané českými sociálními demokraty div ne za vzor, kam by se Česká republika mohla v budoucnu ubírat. (Celý rozhovor zde).

„Když se člověk dívá na některé titulky v českých novinách,“ obrátil se Veselovský na svého hosta, „tak to někdy působí jako poplašné zprávy. Já vám některé z nich přečtu: Švédsko se stává rájem džihádistů; Švédsko si neví rady s rostoucím přílivem běženců; Ve Švédsku je 55 muslimských lokalit, kam se bojí vstupovat policie; Přistěhovalci terorizují Švédsko… Mě zajímá, jestli to sedí.“ „Ano, je to pravda,“ připustila Janouchová. A pokračovala: „ I když lidé, co o tom hodně mluví a píší, jsou třeba na Twitteru nazýváni alarmisty a pesimisty, tak je to bohužel pravda.(…) Švédsko ztrácí kontrolu nad kriminalitou. V těch no-go zónách dnes vládnou pouliční gangy mladistvých, hoří tam auta, terčem útoků jsou policisté, hasiči i zdravotníci. Vzniká tu paralelní společnost, kde je život často ještě horší, než popisují ty články.“

Naivní imigrační politika

Janouchová potvrdila, že zprávy o znásilňování švédských dětí muslimskými žadateli o azyl, jsou rovněž pravdivé. Švédští politici podle ní nebyli připraveni na situaci, že do země přijdou lidé, kteří jsou bez jakýchkoliv dokladů totožnosti. Až 75 procent z nich se přitom vydává za děti. Podle Janouchové jde ale ve skutečnosti o osoby podstatně starší, mezi dvaceti a třiceti lety. Švédské úřady je umisťují do sociálních zařízení pro mladistvé, kde žijí společně se skutečnými dětmi. Často pak dochází k tomu, že švédské děti jsou následně sexuálně zneužity imigranty, kteří svou dětskost pouze předstírají, protože jim z toho plynou nejrůznější výhody.

„Jak je možné, že v nějakém systému projde mladý muž, kterému je mezi dvaceti až třiceti lety, v kategorii, že je považován za dítě?“ reagoval konsternovaně Veselovský. „No, to se právě ptá celý svět a na Švédsko se dívá s pohoršením,“ pokrčila Janouchová bezradně rameny. „Švédsko vzalo z celé Unie nejvíce osamocených děti, Tedy dětí…“ dala Janouchová konečky prstů slovo děti do symbolických uvozovek, „třicet tisíc. A z 90 procent to jsou mladí muži, o kterých nic nevíme. A podle mě je to velmi nezodpovědné od švédských politiků. Hodně z těch mužů má třeba vojenský výcvik. Nevíme, kdo jsou, jaké mají motivy, proč k nám vlastně přišli.“

Hroutící se sociální systém

Počet imigrantů tvoří dnes zhruba pětinu rodilých Švédů. Podle Janouchové tak švédský sociální systém začíná narážet na hranice svých možností. Přesto jsou imigranti s úrovní zabezpečení, které od švédské společnosti dostávají, často nespokojeni. Na Západ mnohdy přicházeli s tím, že se za nimi co nejdříve přistěhují i jejich rodiny, protože na to mají, podle platných švédských zákonů, po udělení azylu právo. Členové rodiny se proto obvykle imigrantovi na cestu skládají. Až dorazí i oni, švédský sociální systém to bezpochyby pocítí.

Imigranti jsou před rodilými Švédy v mnohých ohledech i jinak upřednostňování. „Mladí lidé nemohou dostat byty, protože ty se dávají uprchlíkům. Nemocnice jsou přetíženy a nemohou se tak postarat o ty, co by to potřebovali. Lidé nemocní s rakovinou musejí čekat a často se pomoci vůbec nedočkají a zemřou,“ říká Janouchová.

Spisovatelka charakterizuje Švédy jako velmi hodné lidi, kteří jsou ochotni pomáhat. „Švédi měli velkou ambici stát se humanitární velmocí. Švédsko je přitom plné starých penzistů, kteří tuto zemi v minulosti pomáhali budovat, dnes se však o ně nikdo nestará. Osobně si myslím,“ říká Janouchová, „že země, která se neumí postarat o vlastní lidi, ale nemůže být skutečnou humanitární velmocí.“

Špatná bezpečnostní situace

Velmi závažným problémem je podle Janouchové i nebývalý nárůst pouliční kriminality. Zločinci nejsou mnohdy ani potrestání, protože to přetížení justičního systému prostě nedovolí. Nejhorší situace je na jihu země. V Malmö, které slouží jako vstupní brána pro imigraci z celého světa, se dneska střílí každý den. Toto město je považováno za vůbec nejhorší z celého Švédska. Ženy jsou znásilňovány, lidé se bojí vycházet na ulici. Policisté ze strany státu cítí jen malou podporu, přitom jsou často cílem nejrůznějších útoků imigrantů. Stejně tak se terčem házení kameny stávají hasiči. Policisté jsou špatně placeni a mnoho z nich uvažuje o odchodu z řad policie. Další Švédi vážně uvažují o emigraci. Jen do USA a Velké Británie se v poslední době vystěhovalo na 150 tisíc lidí.

Změny na obzoru?

Vládnoucí politici jsou podrobováni rostoucí kritice. Nikdo z nich však podle Janouchové nemá přesnou představu, jak imigrační krizi řešit. Další parlamentní volby budou ve Švédsku v roce 2018. Janouchová se domnívá, že osudovým by mohl být už příští sjezd vládnoucích sociálních demokratů, který se odehraje v dubnu 2017. „Hrozí nějaké nebezpečí, že by převážily ve volbách strany, které jsou opravdu, a teď nechci říkat, jestli doprava nebo doleva, ale jsou velice radikální, které by naprosto zastavily imigraci do Švédska, a že by změnily sociální systém?“ zajímal se Veselovský. „Tak určitě ano,“ přikývla Janouchová. „Lidé jsou velmi naštvaní, co se ve Švédsku děje a jak se sociální systém dnes zneužívá. Stejné procesy, co vedly ke zvolení Trumpa a k brexitu, se dějí i ve Švédsku. A politici se nyní začínají bát, že i ve Švédsku se k moci dostane opravdová pravicová strana.“

Závěrem

Tolik v kostce rozhovor Martina Veselovského s česko-švédskou spisovatelkou Kateřinou Janouchovou. Ti, kdo už dlouho informovali o stále horší bezpečnostní situaci ve Švédsku, by mohli nyní cítit jistou malou satisfakci. Jejich svědectví o tom, že muslimští přistěhovalci (už jim, prosím, neříkejme uprchlíci) představují vážné bezpečnostní riziko, bylo potvrzeno někým, kdo se sám léta zasazoval o hladké přijímání imigrantů. Jak Janouchová v rozhovoru uvedla, sama ještě nedávno psala nadšené články o tom, jak Švédsko potřebuje obohatit o lidi z jiných kultur, protože bez nich je takové šedivé a nudné. Dnes si Janouchová zaplatila členství ve střeleckém klubu a hrdě hlásí, že si brzo koupí vlastní pistoli. Důvod? Přestala se prý cítit ve Švédsku bezpečně. „Je to jako když solíte jídlo,“ říká. „V malém množství sůl dodá jídlu chuti. Když se to ale se solením přežene, jídlo se zkazí. To samé platí i o přistěhovalectví.“

Osobně vidí řešení situace ve změně přístupu k imigrantům. Doporučuje vůči nim uplatnit tvrdou lásku. Na otázku Veselovského, co to je, Janouchová odpovídá: Je to stejné jako s dětmi či alkoholiky. I ti lžou a podvádějí, a proto jejich výchova vyžaduje důslednost. Tvrdá láska, to je dnes třeba.

Kateřina Janouchová, zdá se, prozřela. Trochu pozdní prozření. Připomíná tak bývalé české komunisty typu Jiřiny Šiklové, Jaromíra Štětiny či Petra Pitharta. Ti se také ze zapálených komunistů stali po prodělaném šoku ze sovětské okupace Československa přes noc těmi nejhorlivějšími bojovníky proti všemu ruskému. Svou naivní, spíše ale nezodpovědnou až zločinnou politikou přivedli vlastní zemi předtím do neštěstí. Přesto se dnes cítí povoláni, aby tuto zemi dále řídili, či jinak dění v ní ovlivňovali. Věř si jim, kdo chceš.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2017: *****

Jitka Dvořáková 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Tomáš Foldyna 786,84 Kč, Roman Foff 1000,- Kč, Yweta Halberstadt 123,45 Kč, Magdalena Machová 100,- Kč, Žaneta Manoušková 250,- Kč, Štefan Horák 300,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Radoslav Richtář 1000,- Kč, Jaroslav Hanyáš 1000,- Kč, Jiří Fridrich 50,- Kč, Marie Tichá 500,- Kč, Zdeněk Šebelle 100,- Kč, Jiří Hrabák 100,- Kč, Vít Fortelka 5555,- Kč, Hana Lošťáková 258,28 Kč, Pavlína Vlková 200,- Kč, Tomáš Navrátil 400,- Kč

***** Celkem za měsíc: 12 773,57 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (45 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
73 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.