Poučná pohádka o hladové hospodářce a nenažraných potkanech

Sdílejte článek:

EVA VALERIE MAXOVÁ 25|09|2015

Zatímco hlavouni států Evropské unie v křeči hledají a nenacházejí řešení uprchlické krize, my si dáme jednu poučnou pohádku. Bohužel, asi ne na dobrou noc.

Bylo, nebylo…

V jedné vesnici žila na svém panství hladová hospodářka, které se velmi dařilo. Bylo pověstná svou arogancí, pýchou a tím, že by pro růst a bohatství svého panství udělala cokoli.

Toho dne se na okraji její vesnice objevila podivná zvířata. Jevila se velmi pokorně, sklesle a utrápeně. Jakoby jim někdo do té doby moc ubližoval. Mírně pohybovala svými čumáčky a hledala dům, kde by se jim žilo nejlépe. Vesničané jim zpočátku nevěnovali větší pozornost, podobná zvířata se v jejich vesnici už vyskytovala a větší problémy s nimi nebyly.

chittussi_statek

Byli to POTKANI. Tito vychytralí savci, pohybující se ve skupinách s jasně danou hierarchií, se jednoho dne objevili právě u vrat dvora bohaté hospodářky. Poznali, vycítili, že je tam pro ně dostatek všeho. Prosebně škrábali a dožadovali se vstupu. Hladová hospodářka chvíli přemýšlela, zda je do svého dvora vpustí. Pak ji napadlo, že by přece hloupé a vděčné potkany mohla využít k nějaké práci.

Usměrnit je, a za kus potravy je vychovat a naučit pracem, které na jejím dvoře nechce nikdo dělat. Podřadné práce, na ty by se dali potkani využít! Za trochu zrní a chleba! To ona hravě zvládne!

Hladová a sebestředná hospodářka cizím potkanům, čenichajícím a kňučícím o záchranu, otevřela vrata svého dvora. Invaze divokých a nezvladatelných tvorů tím dnem začala v plné síle! Jejich počet každým dnem narůstal. Žrali, množili se a svým pištěním lákali další a další soukmenovce.

Vyděšené hospodářce po pár dnech došel dech, vyskočila na stůl a začala volat hlasitě o pomoc. Z oken jejího domu se trvale ozývalo zoufalé volání o pomoc. Její dům i dvůr byl zamořený roztahovačnými potkany.

A protože byla hladová hospodářka ve vesnici váženou osobou, rozhodl se zdejší starosta přijít s pomocí. Svolal poslušné radní, popsal jim, co se stalo, avšak názor ostatních ho vlastně ani  nezajímal, protože ihned direktivně vydal obecní vyhlášku:

„POTKANY SI MUSÍ ROZEBRAT VŠICHNI V NAŠÍ VESNICI!“

Každý bez výjimky. Nikdo se nesmí protivit úřednímu rozhodnutí! Jinak budou padat hlavy, páni radní! Sankce přece znáte, nebudou žádné dotace!

Zbabělí vesničané, hospodáři, zničující vyhlášce neodporují. Vezmou klece a jdou pokorně pro nenažrané a zdivočelé potkany. Jdou a mlčí. Uvnitř hořkost, zhnusení. Navenek jdou pro své nepřátele, aby jimi nedobrovolně brzy zamořili své dvory a domy.

„Tady se neodporuje! Tady se drží huba a krok! Ráz dva, ráz dva. Jdou a jdou…máme je tu, tak se starejme, živme je, tolerujme a mlčme!“

Co na tom, že se potkani množí jako o závod.

Jsou kosmopolitní, přišli z moře, jsou přizpůsobiví, jsou čilí, velmi ostražití. Když jim hrozí nebezpečí, jsou velmi zlí a ke svému živiteli agresivní. Uznávají a respektují  pouze své vyvolené, své alfa samce, kteří svým náboženstvím ovládají celé kolonie, kde vládne tvrdá hierarchie. Spodina je zde cíleně terorizována, obětována vyššímu cíli, velkému Bohu všech potkanů. Odlišnost a jiný názor se mezi potkany nepřipouští!

Tihle potkani, co přišli z moře, jsou inteligentní, brzy obsadí celou vesnici, všechny domy a dvory. Mají jasný plán. Jejich samice jsou poslušné a oddané, dobře se množí a plodí nové a nové potkaní pokračovatele. Invaze, expanze, chaos, jednota a síla…boj bez boje.

A tak vesničané, hospodáři, dobří i špatní, pokorně jdou, aby přinesli do svých domů, ta dříve nebohá stvoření, co přišla z moře.

Jdou, aby jimi zamořili své domy a dvory.

Co na tom, že se nenažraní potkani budou dál množit jako o závod.

Postupně vyženou hladovou hospodářku, arogantního starostu, ohebné radní i poslušné vesničany.

A nakonec zničí i celou vesnici!

ZDROJ: Eva Valerie Maxová

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2017: *****

Hana Lišková 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Tomáš Foldyna 1215,14 Kč, Martin Pavlíček 1000,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, David Kostelník 500,- Kč, Daniela Janková 100,- Kč, David Bezdek 150,- Kč

***** Celkem za měsíc: 4 715,14 Kč *****

Děkujeme!


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (8 votes, average: 4,88 out of 5)
Loading...
loading...
7 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.