exe
6.6.2018
Kategorie: Ekonomika

Potřebujeme „velké oddlužení“?

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (9 votes, average: 4,22 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

LUBOŠ SMRČKA

Jistě, potřebujeme. Přes všechny kontroverze, které to znamená, přes riziko morálního hazardu. Ta čísla jsou notoricky známá. Skoro devět set tisíc obyvatel země je v exekuci. Většina z nich ne jednou, ale třeba čtyřikrát.

Když přepočítáme toto číslo na celé dotčené rodiny, můžeme s klidem tvrdit, že exekutora se bojí přes dva miliony lidí.

Samozřejmě můžeme dlouze diskutovat o tom, kolik z nich si „za to může samo“, kolik z nich je spíše „obětí systému“, ale ve skutečnosti je to v danou chvíli vedlejší. Toto obrovské číslo exekucí již není souhrnem osobních potíží jednotlivců. Tady jde o především o ekonomický, sociální a politický problém.

Ekonomická rovina je jasná. Pokud je 900 tisíc lidí v exekuci a možná i více než polovina z tohoto počtu v naprosté dluhové pasti, ze které se již reálně nedá uniknout, pak můžeme s klidným svědomím dovodit, že těchto 400 tisíc až půl milionu spoluobčanů se uchyluje nemalou částí svých ekonomických aktivit do zóny, kterou obvykle nazýváme „šedou“. Nemá smysl se nad tím pohoršovat. Chovají se logicky. Pokud jste v takovém zadlužení, které nemá východisko, splácení ztrácí smysl. Pak je jednodušší najít způsob, jak naprosté maximum příjmů uskutečnit mimo standardní ekonomické vztahy a tedy neposkytnout je na splácení dluhu, ale využít je ke svému prospěchu.

Ekonomicky je to pak samozřejmě problém ani ne tak pro tyto dlužníky, ale spíše pro stát, který přichází o daně i platby na pojistném. A navíc zde vzniká velká skupina obyvatel země, kteří za pár let, až se dostanou do důchodového věku, zatíží rozličným neodhadnutelným způsobem sociální systém, protože jejich příjmy z důchodového systému budou velmi nízké a nashromážděný majetek nulový.

Sociální rovina je vskutku elementární. Sociální vydělení a pocit ponížení, který je s exekucemi spojen, se obtiskují do společnosti. Nutně ji zbavují empatie, nutně zesilují kriminální tendence. Bezvýchodné situace jsou podhoubím závislostí všeho druhu včetně gamblerství. Nic, z čeho by i jen vzdáleně mohl plynout užitek.

Politický problém je také zjevný. Lidé bez východiska mají logickou tendenci preferovat spíše strany nabízející jednoduchá řešení. Jakkoliv by taková řešení nefungovala, jsou absurdní nebo by jejich použití způsobilo obrovské škody, pro lidi bez budoucnosti jsou lákavé. Nad tím se může leckdo ušklíbat, ale pokud jediný majetek, který můžete užívat bez omezení, je volební právo, těžko lze očekávat, že toto volební právo bude používáno s cílem plnit šlechetné celospolečenské cíle. Spíše bude používáno ve zlosti a bez rozmyslu.

Ano, jsem také toho názoru, že dluhy se mají vracet. Ale v České republice věc přerostla rozměr, ve kterém je možné hovořit o normální situaci. Navíc dřívější chybná rozhodnutí státu a jejich institucí uvedla do dluhů i velké množství takových lidí, kteří by jinak neměli podobné problémy. Nepochopíte, jak může mít člověk od narození slepý exekuci za jízdu v MHD načerno, když má a vždy měl jízdné zdarma? Já také ne. Nicméně dopravní podnik pokutu vyměřil, právní kancelář zažalovala „černého pasažéra“, soud ho odsoudil a invalidní důchodce má nyní zaplatit nejen dlužné jízdné, které nemohl spotřebovat, ale i všechny náklady — tedy celkem mnoho desítek tisíc korun. Absurdní? Samozřejmě.

Jistě, tento příběh je extrémní, ale pokud z dluhu pět tisíc korun vyrobí systém dluh padesát tisíc, je to o tolik jiné? A co případ, kdy má jeden člověk exekuce za deset nesplácených úvěrů? Jakou odpovědnost prokázali věřitelé, když o těchto půjčkách rozhodovali?

Čili dluhy se mají platit, ale dostali jsme se do jakési hodně divné reality, ve které tato věta ztrácí smysl. A zároveň jakékoliv řešení musí být plošné. Není možné rozhodovat jednotlivě, zda se pan X zadlužil vlastní hloupostí nebo zda mu největší ránu dal stát svou laxností a špatným zákonodárstvím. A zda pan Y má být oddlužen, když mu postupně půjčilo pět věřitelů, i když jeho plat stačil v nejlepším na klidné splácení jedné půjčky.

Současný stav nemůže pokračovat, protože nemá žádný exit, kterého by systém dosáhnul vlastními silami. Je nutné do něj zasáhnout zvenku a udělat rychlé plošné řešení. Takové, jaké je obsaženo v novele insolvenčního zákona, která je v současnosti v Poslanecké sněmovně.

Očekávejme kolem ní velké diskuse. Je skutečně kontroverzní. Ale potřebujeme „velké oddlužení“, protože žádnou jinou rozumnou a průchodnou cestu nemáme.

Srovnávací tabulka modelů exekucí (částky jsou přepočteny)
Model Německý Polský Švýc.-Britský (od-do) Český
Dluh 1 020 Kč 1 020 Kč 1 020 Kč 1 020 Kč 1 020 Kč
Soudní poplatek 576 Kč 180 Kč 292 Kč 710 Kč 400 Kč
Nákl. práv. zastoupení v nalézacím řízení 744 Kč 360 Kč –   Kč –   Kč 5 220 Kč
Nákl. práv. zastoupení v exekučním řízení 372 Kč 423 Kč –   Kč –   Kč 2 920 Kč
Odměna exekutora 595 Kč 530 Kč 420 Kč 835 Kč 7 800 Kč
Celkem 3 307 Kč 2 513 Kč 1 732 Kč 2 565 Kč 17 360 Kč
Původní dluh 31 % 41 % 59 % 40 % 6 %
Soudní poplatek 17 % 7 % 17 % 28 % 2 %
Nákl. práv. zastoupení v nalézacím řízení 22 % 14 % 0 % 0 % 30 %
Nákl. práv. zastoupení v exekučním řízení 11 % 17 % 0 % 0 % 17 %
Odměna exekutora z vymáhané částky 18 % 21 % 24 % 33 % 45 %
Zvýšení základní pohledávky o +224% +146% +70% +151% +1 602 %

Autor: Luboš Smrčka

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červen 2018: *****

Ludmila Karská 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Miroslav Meder 250,- Kč, Věra Vladyková 1000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Anonymní dárce 300,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Petr Čermák 100,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Libor Heidler 500,- Kč, Jan Bezděk 2000,- Kč, Tomáš Foldyna 1006,20 Kč (40 eur)

Celkem za měsíc: 9 039,20 Kč
Vybráno 25.82%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
politicon-banner
14 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.