img_1127
9.12.2015
Kategorie: Ekonomika

Pomýlený HDP

Sdílejte článek:

STEVEN HORWITZ 09|12|2015

Ekonomická aktivita vs. ekonomický růst

Dokonce i ten nejchytřejší ekonom může udělat jednoduchou chybu. Dvě nedávno vydané knihy Násilí a sociální zakázka od Douglase Northa, Johna Wallise a Barryho Weingasta a Proč národy selhávají od Darona Acemoglua trpí nepochopením konceptu o ekonomickém růstu. Obě knihy hovoří o vysoké míře ekonomického růstu v Sovětské ekonomice v polovině 20. století. I když autoři berou správně na vědomí, že takový růst nebyl udržitelný, přesto předpokládají, že agregátní měření, na které spoléhají jako na důkaz růstu, jako je i HDP, se skutečně i odrazilo ve zlepšení životů sovětských občanů. Není ale zcela jasné, zda tato měření jsou dobrými indikátory skutečného ekonomického růstu.

Toto nepochopení ekonomického růstu má dvě formy. Jednou z nich je předpoklad, že tradiční měření, která používáme na sledování ekonomické aktivity také popisují hospodářský růst, a tou druhou je nesprávná výroba materiálních věcí pro dosažení takového růstu. 

Jádrem tohoto zmatku je často koncept hrubého domácího produktu (HDP). Ačkoli je to nejčastěji používaný ukazatel hospodářského růstu, to, co opravdu měříme je ekonomická aktivita. HDP se pokouší vypočítat tržní hodnotu finálních výrobků a služeb vyrobených v určité zeměpisné oblasti během konkrétního období. Pod „finálními“ produkty a službami máme na mysli zboží a služby nakupované konečným zákazníkem, s výjimkou několika výměn vstupů použitých při jejich výrobě. Počítá se bochník chleba, který zakoupíte na výrobu sendvičů, ale už nepočítáme nákup mouky firmou, která chléb vyprodukovala.

Co ale HDP však nerozlišuje je, zda tyto výměny, které se odehrávají – i celkové množství konečných výrobků – skutečně zvyšují kvality lidských životů. A přesně tento růst kvality bychom měli považovat za hospodářský růst. Dva krátké příklady mohou ilustrovat toto tvrzení.

Například národy, které věnují velkou část prostředků na budování obrovských monumentů jejich vůdcům, jako výsledek uvidí nárůst jejich HDP. Nákup finálních produktů a práce na postavení takového monumentu určitě zvýší HDP, ale jestli opravdu zvýší kvalitu lidských životů a také skutečně představuje „ekonomický růst“ je sporné. HDP nám neříká nic o tom, zda použití finálních výrobků a služeb, které ho měří, je lepší než jejich alternativní využití.

Zadruhé stojí také za uvážení to, že lidé často poukazují na pozitivní stránku přírodních katastrof: pracovní místa, která se vytvoří v procesu obnovy. Píši tento článek na letišti v New Orleansu, kde po hurikánu Katrina, nezaměstnanost byla velmi nízká a HDP velmi vysoké. Všechny tyto obnovovací aktivity jsou započítány do HDP, ale nemyslím si, že obnovu zničeného města můžeme nazvat jako „ekonomický růst“ – nebo dokonce jako světlou stránku něčeho. Přinejlepším nás to vrací tam, kde jsme byli před katastrofou s použitím prostředků, které mohly být vloženy někde jinde, do zvýšení kvality života.

HDP měří ekonomickou činnost, která může, ale nemusí představovat hospodářský růst. V tomto smyslu je to jako s váhou těla. Představme si dva muže vážící 113 kilo. Jeden z nich může být svalnatý, profesionální sportovec v nejlepší formě, a ten druhý zase na hranolkovo-kokakolové dietě. Vědět, kolik někdo váží, nám neřekne nic o tom, zda je tato váha většinou tuk nebo sval. HDP nám říká o tom, že lidé produkují věci, ale neříká nic o tom, zda tyto věci skutečně přispívají ke zlepšení jejich životů.

Sovětský svaz tak mohl produkovat „věci“, ale když podíváte na životní standard běžného občana, tak tyto produkty se smysluplně nepromítly i do kvality jeho života. A právě zvýšení životní úrovně je to, na čem nám opravdu záleží, když mluvíme o ekonomickém růstu.

Druhé nedorozumění ohledně HDP je vlastně konkrétnější verze toho prvního. Až příliš často si myslíme, že hospodářský růst je především o výrobě hmotných statků. Vidíme to v diskusích o ekonomice, kde se (předpokládaný) pokles výroby považuje za symptom špatně rostoucí ekonomiky. Ale pokud je hospodářský růst opravdu o hromadění bohatství – což znamená, že lidé se snaží získávat věci, které si cení více – tím pádem nejde jen o hmotné statky. Více fyzických statků neznamená nutně, že ty statky i zlepšují životy.

Ještě důležitější je však to, na čem opravdu záleží, a to je subjektivní hodnota. Nákup nějaké služby může zvyšovat kvalitu našich životů více, a být také zdrojem hospodářského růstu, než je výroba a nákup hmotných statků. Ve skutečnosti to, na čem nám opravdu záleží, když kupujeme materiální statek, není věc jako taková, ale rozsah služeb, které nám dokáže poskytnout. Laptop, na kterém právě pracuji je pro mě důležitý, protože mi poskytuje celou řadu služeb (zpracování textu, hry, internetové připojení, etc.), které si já vysoce cením. Je to subjektivní uspokojení mých přání, na kterých mi opravdu záleží, a na tom, zda jejich zdrojem je fyzický statek nebo lidská práce nezáleží.

Toto je obzvláště patrné v digitálních a sdílených ekonomikách, kde nejsou hodnoty vytvářeny prostřednictvím další produkce věcí, ale efektivnějším a přesnějším využitím věcí, které už máme. Uber nevyžaduje větší produkci aut a Airbnb nevyžaduje výstavbu bytů. Ale lepším využitím již existujících zdrojů vytváříme hodnotu – tím máme na mysli hospodářský růst.

Takže na co bychom měli přihlížet namísto HDP, pokud chceme zjistit, zda jsme svědky hodpodářského růstu?

Podívejte se na životní standardy průměrných lidí, a zejména těch chudých:

  • Jak snadno se mohou dostat k jejich základním potřebám?
  • Kolik hodin musí odpracovat, aby tak učinili?

Podívejte se na dělbu práce:

  • Jak uspokojivá je?
  • Jsou lidé schopni se specializovat v úzce-členěných odvětvích a stále najít poptávku po svých produktech?

Ekonomický růst není totéž jako ekonomická aktivita. Není to jen o tom, jak dosáhnout více výměn nebo vyrobit více věcí. Je to hlavně o tom, že lidé dokáží získat to, co chtějí s postupně nižšími náklady a tím zvýšit jejich blahobyt. A přesně to trhy způsobily za poslední dvě století. Pro ty z nás, kteří rozumíme těmto argumentům, je důležité nepředpokládat, že vyšší míra růstu HDP nebo zvýšená produkcí fyzických statků znamená automaticky ekonomický růst.

Reálný ekonomický růst je o zlepšení subjektivního blahobytu lidí, a to je někdy těžší vidět, i když důkazy jsou všude kolem nás.

ZDROJ: Foundation for Economic Education

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2017: *****

Hana Lišková 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Tomáš Foldyna 1215,14 Kč, Martin Pavlíček 1000,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, David Kostelník 500,- Kč, Daniela Janková 100,- Kč, David Bezdek 150,- Kč

***** Celkem za měsíc: 4 715,14 Kč *****

Děkujeme!


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (7 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
3 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.