25.6.2015
Kategorie: Historie

Podnikatelé „divokého“ kapitalismu

Sdílejte článek:

HYNEK RAJCHENBERK 25|06|2015

Když jsem asi před několika lety napsal článek o podnikatelích tzv. období divokého kapitalismu [1] netušil jsem, že existuje „Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska do poloviny XX. století“, která umožňuje lépe nahlédnout různé „tváře“ podnikatelů tohoto převratného období. V tomto článku nás bude zajímat převážně dobrotivá „tvář“ těchto podnikatelů. 

Nejprve je však nutné uvést, že následující text nic nemění na skutečnosti, že hlavní činností podnikatelů (dobyvatele renty neuvažujeme) bylo a je dosažení zisku. Ve stručnosti: zisku lze dosáhnout jen tehdy, pokud podnikatel nabídne spotřebitelům zboží a služby, které tito nejvíce potřebují – tj. kterých si tito nejvíce cení. Pokud podnikatel vystihne správně potřeby spotřebitelů, tak dosáhne zajímavých zisků. Tyto zisky však vybízí podnikatele k rozšiřování produkce a lákají do daného odvětví další podnikatele a výrobní faktory. Díky tomu vzroste nabídka daných produktů a za nezměněných okolností klesne i jejich cena pro spotřebitele. Zajímavé zisky zmizí a poklesnou na v ekonomice bežnou úroveň. To je asi nejlepší věc, kterou mohou podnikatelé pro blaho společnosti dělat – je to vlastně nejlepší způsob „charity“. Tento řekněme (pozitivně) sobecký způsob chování podnikatelů je i předpokladem pro majetkové nesobecké chování podnikatelů (případně i jejich rodinných příslušníků). Dar řekněme na zřízení sirotčince si mohl podnikatel dovolit až tehdy, co si na něj vydělal [2]. Jiná cesta není možná. Dá se říci, že majetkové nesobecké činy se dějí na bázi majetkových sobeckých činů a jsou jen jejich jakýmsi doplňkem (nadstavbou). Vraťme se však k nesobecké „tváři“ podnikatelů. 

Historická encyklopedie podnikatelů 

Pro účely tohoto článku jsem se zabýval pouze prvním dílem encyklopedie [3]. Vzhledem k jeho rozsahu (přes 500 stránek) jsem se zabýval podnikateli (případně manažery, kteří jsou v encyklopedii uvedeni v značné menšině) narozenými a/nebo zemřelými v Čechách [4]. A to bez ohledu na to, kde tito podnikatelé podnikali anebo „páchali“ dobré skutky [5]. Dalším kritériem byl rozsah hesla, zde jsem se zabýval podnikateli, u kterých mělo heslo rozsah 8 a více řádků (přesněji půlřádků – encyklopedie má stránky o dvou sloupcích). Důvodem je skutečnost, že hesla s málo řádky obsahují zpravidla minimum údajů o osobě podnikatele [6]. Důležitá je ještě ta skutečnost, že drtivá většina podnikatelů, které encyklopedie mapuje, žila a působila v 19. století a 1. polovině 20. století. Časový záběr bude v tomto článku tedy širší zejména o období tzv. první republiky. Celkem jsem pročetl 458 hesel. U 109 podnikatelů jsem zaznamenal nesobecké aktivity blíže popsané níže (tj. asi u 24% sledovaných podnikatelů). Pokud zahrnu i takové sobečtější aktivity, z kterých měl podnikatel přínos – například stavba dělnických bytů a kolonií, pojištění pracovníků (v potaz byly brány nemocenské a invalidní pokladny nebo fondy před rokem 1888 a penzijní pokladny nebo fondy před rokem 1924), pořádání kurzů a škol pro zaměstnance atd. – tak dostaneme celkem 124 podnikatelů (tj. asi 27% sledovaných podnikatelů). Celkové se zdá, že nesobecké aktivity byly pro ne nepočetnou část podnikatelů běžné.

Někdo by mohl namítnout, že právě díky nesobeckým aktivitám se stali podnikatelé, kteří tyto aktivity provozovali, známější. Snadněji by se pak zřejmě dostali do podvědomí lidí a pak do zkoumané encyklopedie. To je pravda. Na druhou stranu jsou zde některé skutečnosti, které působí opačným směrem. Autoři do knihy zařadili i opomíjené respektive méně známé osobnosti. Informace o některých podnikatelích pocházejí jen z původního archivního výzkumu [7]. Lze také předpokládat, že drobnější charita nebo podpora nebyla žádnými dokumenty podchycena. Někdy se také stává, že dárce chce zůstat neznámý. Konečně autoři v některých případech tyto aktivity prostě opomenuli (nebo museli opomenout). A tak zůstala opominuta stavba pětitřídní obecné školy na vlastních pozemcích, realizovaná podnikateli Bartoňovými v Náchodě za tzv. první republiky. Opomenut byl i dar Fr. Křižíka ve výši 50 tisíc Kč škole v Plánicích pro podporu těch žáků, kteří budou studovat elektrotechniku na vysoké škole. Nebo byla opominuta úřednická kolonie s obchodem, školou a nemocnicí pro zaměstnance a jiné potřebné u podnikatele Fr. von Schmidta a jeho nástupců [8]. Jak je patrné, tak přesnou skutečnost asi těžko zjistíme, ale můžeme konstatovat, že se nejednalo o nějak výjimečné činy. Přejděme proto dále. Aktivity podnikatelů rozčleníme do pěti skupin a v každé skupině uvedeme několik převážně typických příkladů. Dělení do skupin ovšem není ostré a skupiny jsou do jisté míry zvoleny arbitrárně, a to i z důvodu „vypíchnutí“ určitých zajímavých aktivit. Nakonec se zmíníme o největších zjištěných dobrodincích mezi podnikateli, a také o několika černých ovcí.

chemicka

Péče o zaměstnance

Za svoji práci dostávají zaměstnanci mzdu. Někteří podnikatelé nebo jejich zástupci však poskytují vedle výplaty zaměstnancům různé další benefity [9]. V dobách divokého kapitalismu bylo důvodem především dosažení vyšší stability pracovní síly. Díky tomu, že zaměstnanec zůstal déle na jednom místě, stával se z něho kvalifikovaný zaměstnanec – tj. učením se zvyšoval jeho lidský kapitál, a to přinášelo pro zaměstnavatele určité výhody (vyšší produktivita práce, snížení nákladů na zaučování, méně úrazů atd.). Bylo to výhodné i pro samotného zaměstnance (např. kvalifikovaní dělníci vydělávali v daném oboru více, což lze doložit i logickou dedukcí). Mezi nejčastěji zmíněné benefity patřilo nemocenské, invalidní a někdy i starobní pojištění, stavba bytů a domů pro zaměstnance někdy i s další vybaveností (obchody, jídelny, školy atd.) a zavedení kratší pracovní doby. Podnikatel K. Blaschka zřídil roku 1885 pro své zaměstnance nemocenskou pojišťovnu a z továrních fondů podporoval staré a invalidní dělníky [10]. J. Fejfar zorganizoval v polovině 30. let 20. století školu mladých zaměstnanců (mužů), stavěl pro zaměstnance domy a podporoval jejich volnočasové organizace [11]. V. Jičínský (v tomto případě manažer) podporoval výstavbu hornických kolonií, zkrácení pracovní doby a zlepšení zaměstnaneckého pojištění v oblasti Ostravsko-Karvinského revíru. A. Menčík zavedl ve své firmě kratší pracovní dobu a budoval levná dělnická obydlí. E. Pick zřídil roku 1912 celodenní mateřskou školu pro děti svých zaměstanců [12]. E. F. X. Porak stavěl obytné domy, zřídil dělnický podpůrný spolek a knihovnu [13]. Celkem byly tyto aktivity zaznamenány u třiceti podnikatelů (tyto počty nelze sečítat s počty u dalších aktivit, protože podnikatel, který se angažoval například ve školství a péči o zaměstnance je počítán pro přehlednost v každé kategorii jednou).

Soukromí hasiči

Zajímavou skupinu tvoří „hasičina“. Ta byla ve sledovaném období zpravidla doménou soukromých hasičských spolků. V našem případě jsem zaznamenal 11 podnikatelů, kteří se angažovali v této oblasti [14]. Šlo zpravidla o členství v hasičských spolcích, podíl na založení těchto spolků, dary těmto spolkům a zřizování vlastních továrních hasičských sborů. Lze předpokládat, že tovární hasičské sbory se podílely bezplatně i na hašení požárů mimo tovární objekty. Tím šlo totiž získat v okolí velkou prestiž. 

Podpora školství a vzdělanosti 

Angažovanost ve školství a vzdělanosti byla zaznamenána celkem u 46 podnikatelů. Vztah mezi podporou vzdělání ze strany podnikatelů a případnými finančními zisky z této podpory je již méně zřejmý (člověk prošlý takto poskytnutým vzděláním nemusel nutně pro podnikatele později pracovat a ani s ním nic směňovat). Výjimkou bylo zřizování mateřských školek pro děti zaměstnanců nebo odborných škol pro vlastní zaměstnance. Jak se angažovanost v této oblasti projevovala? Zpravidla šlo o podporu studentů (nadace, stipendia, členství ve školských spolcích), podporu stavby školy nebo podporu již existující školy, zřízení vlastní knihovny, školy nebo útulny. Zdá se, že útulny byly často spojeny přímo se vzděláváním. Několik příkladů: J. Anger založil nadaci na podporu nadaných žáků ze svého rodného Klášterce nad Ohří a okolí. V. J. Rott podporoval české vzdělávací spolky. J. Salzman podporoval „Spolek ku podpoře chudých studujících rokycanského gymnasia“ [15]. I. Ginzkey sen. půjčil bezúročně roku 1873 Vratislavicím nad Nisou 8 tisíc zlatých na stavbu školy a sám na vlastní náklady opatřil veškerý stavební materiál. O. Heintschel postavil spolu s bratry roku 1894 v Jindřichovicích pod Smrkem školu. F. Matausch věnoval obci Františkov nad Ploučnicí stavební parcelu na stavbu školy. Konečně firma E. Schmidla podporovala státní textilní školu ve Vejprtech [16] atd. A co zřízení vlastní školy nebo útulny? Proslulý J. Meinl jun. roku 1907 založil školu pro obchodní příručí. J. A. Richter spoluzaložil rolnickou školu ve Frýdlantě a jeho syn G. A. Richter spoluzaložil přadláckou školu v Liberci. Firma J. Waldese provozovala dokonce 6 škol různého zaměření především pro vlastní úředníky [17]. Útulnu například založil roku 1884 v Říčanech u Prahy A. Oliva [18]. A tak dále. 

Charita 

I když předchozí kapitola často úzce souvisela s charitou ve prospěch potřebných, zdálo se mi žádoucí uvést podporu školství a vzdělávání zvlášť. Charita bez podpory školství a vzdělávání byla zaznamenána u 40 ze sledovaných podnikatelů (ovšem včetně těch co zbudovali útulny). Z poskytování charity již podnikatelům neplynuly žádné finanční zisky, ale spíše jen duševní zisky případně společenské uznání (prestiž). Tato humanitární činnost zahrnuje celou řadu činností: podpora nemocnic, sirotčinců, chudobinců, nadace, odkazy, pomoc za války až po neurčitá sdělení typu angažoval se v humanitárních organizacích atp. Zajímavá je podpora nemocnic. R. Barta sen. štědře podporoval dětskou nemocnici v Praze. V. Mastný založil v Lomnici nad Popelkou městskou nemocnici. Uhlobaron a bankéř I. Petschek sponzoroval v Ústí nad Labem dětskou a k tomu ještě infekční nemocnici [19]. Co se týká dalších aktivit, tak třeba V. Hornych založil a předsedal v Lomnici nad Popelkou místnímu spolku okresní péče o mládež [20]. Spolky okresní péče o mládež byly dosti významné, co se týká starosti o děti a mládež a snižování dětské úmrtnosti (o nich třeba někdy příště) [21]. Velkopodnikatel V. Lanna daroval městu České Budějovice rozsáhlý pozemek a 4 tis. zlatých na založení sirotčince. Textilní baron F. Liebieg jun. odkázal Liberci 40 tis. zlatých pro řadu dobročinných institucí. Konečně jeden z našich největších průkopníků pivovarnictví Fr. O. Poupě odkázal své jmění (výjma domu) na dobročinné účely [22]. Našli se výjimečně i podnikatelé, kteří provozovali charitu převážně ve své vlastní režii. R. Gottl založil a financoval v Rybářích (m. č. Karlových Varů) starobinec. Známý spoluzakladatel automobilky Škoda V. Klement vybudoval a finančně fundoval sirotčinec v Mladé Boleslavi, a také poskytl značné prostředky jiným humanitárním zařízením [23]. Specialitou byla podpora strádajících lidí v době 1. světové války [24].

Ostatní

Celkem 58 podnikatelů projevovalo aktivitu v oblasti, kterou jsem nazval jako ostatní a do níž jsem shrnul celou řadu různorodých aktivit. Například dary městům a obcím. Mezi nimi třeba dar na výstavbu radnice, dar elektrárny, příspěvky na rozvoj města, financování městských lázní atp. [25]. Mnoho podnikatelů se věnovalo podpoře muzeí, výstav, umění a kultury [26]. Někteří podnikatelé se rozhodli pečovat o víru, a tak stavěli nové a opravovali staré kostely a případně podporovali i výstavbu far [27]. Další oblíbenou oblastí bylo podporování turistiky (včetně třeba zakládání turistických chat a útulen) případně i sportu a okrašlovacích aktivit [28]. Zvláštní kapitolu tvoří podpora odboje, a to jak československého odboje za 1. světové války, tak podpora odboje proti nacionálnímu socialismu za 2. světové války. Někteří z podnikatelů dokonce riskovali vlastní životy, když podporovali odboj přímo z domácí fronty (například D. Čipera) [29]. 

Velcí dobrodinci 

Několik podnikatelů provozovalo výše rozebrané aktivity ve velkorysém rozsahu. Některé stojí za to uvést. R. J. Dotzauer pomáhal postiženým povodní, nezaměstnaným tkalcům v Krkonoších, založil tři odborné školy, podporoval vědy a umění atd. [30]. J. Hlávka podporoval především vzdělávání, vědu a umění. Založil k tomu účelu několik nadací, zasloužil se o vznik a financování České akademie věd a umění a Hlávkových studentských kolejí v Praze atd. [31]. O. Klinger sen. stavěl pro zaměstnance byty, jídelny, založil pro dělníky starobní a invalidní podpůrný fond, pro úředníky penzijní pojišťovnu. Dále založil lidovou knihovnu a podílel se na spolku pro jesle a mateřskou školu atd. [32]. H. K. Mattoni zakládal sbor dobrovolných hasičů v Karlových Varech, zasloužil se o realizaci řady humanitárních akcí, každoročně dodával nemocnicím minerální vodu zdarma atd. [33]. J. Nadherny podstatnou část svých zisků ukládal do dobročinných a kulturních zařízení, jako byl sirotčinec, podpůrný spolek, ústavy pro slepé a hluchoněmé. Dále založil chudinský institut a fond pro válečné invalidy atd. [34]. J. Sochor podporoval ve Dvoře Králové textilní školu, obchodní školu, nemocnici, podpůrný fond a na jeho náklady bylo opraveno a modernizováno gymnasium [35]. A dalo by se pokračovat. 

Černé ovce 

Ne každý podnikatel konal jen dobro, ať už formou produkce zboží a služeb anebo pomocí dalších výše rozebraných aktivit. Pět podnikatelů se mohlo vykázat pochybnými nebo rovnou negativními aktivitami. Například F. K. Kluge byl znám podporou henleinovců a za okupace si zřejmě díky tomu přišel na několik dalších závodů. F. Richter byl odsouzen za zneužití pravomocí veřejného činitele [36]. 

Závěr 

Jak je patrné, není nutné na podnikatele období tzv. divokého kapitalismu (včetně méně „divokého“ období tzv. první republiky) hledět skrze prsty. Naopak drtivá většina z nich přispěla výrazně k našemu dnešnímu bohatství. A to především díky touze po dosažení zisku. Jak bylo výše konstatováno, zisk lze realizovat na svobodném trhu jen pomocí uspokojení potřeb spotřebitelů (odhlížíme od dobývání renty). Zdá se také, že ne zrovna zanedbatelná část podnikatelů byla schopna – díky dosažení zisku – se věnovat i dalším prospěšným aktivitám.

 kniha

[1] Myšlena tím byla doba převážně před 1. světovou válkou. Článek vyšel v časopise Terra Libera č. leden/2010.
[2] Dědictví, dar a nález pokladu předpokládá předchozí vydělání bohatství některým z předků, dárců a někdejších majitelů pokladu. Uvedený výklad se netýká nemajetkových nesobeckých činů (přátelství, láska, morální podpora  atp.), jejichž poskytnutí nemusí být spojeno s peněžními výdaji.
[3] Druhý díl navazuje na první více méně volně a je stejně jako první díl koncipován plně od A do Z.
[4] Alespoň jeden z údajů tedy musel obsahovat místo nacházející se v Čechách (hranice k roku 1930).
[5] Pokud se na dané aktivitě podíleli příbuzní podnikatele je tato aktivita přiřknuta podnikateli. Zpravidla zde šlo o manželky, jedná se však o minimum zaznamenaných příkladů (osobně si myslím, že vliv žen byl však zřejmě větší).
[6] Tyto krátká hesla jsou použita především v rámci podnikatelských dynastií u jejich méně významných členů. Uvádějí zpravidla jen pozici ve firmě, příbuzenské poměry a základní data spojená s podnikáním. Mnoho hesel má dokonce jen 1 až 3 řádky. Hesel s méně než 8 řádky je dle sledovaného kritéria narození a/nebo úmrtí v Čechách 96, z toho 7 obsahuje námi sledované aktivity (tj. 7,3 %). Celkově by se tak z 554 hesel vykázalo 23,6% (na místo 27%) podnikatelů námi sledovanými aktivitami.
[7] Myška, s. 7 a 9
[8] Baštecká, s. 15; Kříž, s. 37 a Navrátil, s. 22
[9] Přirozeně zaměstnanci na to musí zaměstnavateli vydělat. Sám zaměstnavatel si ovšem musel provést kalkulaci ohledně výnosů a nákladů spojených s těmito aktivitami. Není ovšem vyloučeno, že někdy mohl být zaměstnavatel veden i jinými než sobeckými motivy – příklad viz dále.
[10] Myška, s. 47. Zde se dostáváme i do oblasti nesobeckých aktivit, dělení tedy není skutečně ostré.
[11] Ibid, s. 110
[12] Ibid, s. 203, 302 a 338
[13] Ibid, s. 348
[14] Pro příklady viz Ibid, s. 60, 72, 154, 295-6, 432 atd.
[15] Ibid, s. 18, 400 a 409
[16] Ibid, s. 129, 162, 295 a 418
[17] Ibid, s. 299, 383 a 491
[18] Ibid, s. 327, podobně s. 89 a 389. Nezodpovězenou otázkou zůstává nakolik se lišily útulny od sirotčinců.
[19] Ibid, s. 28, 291 a 336
[20] Ibid, s. 184
[21] Slovo okresní názvu spolku neznačí to, že by spolky patřily okresním úřadům. Naopak převážně se jednalo o dobrovolnou soukromou aktivitu.
[22] Ibid, s. 258-9, 277 a 355
[23] Ibid, s. 134 a 225
[24] Ibid, s. 186 nebo 299
[25] Ibid, s. 276, 387, 14, 145 a 89
[26] Pro příklady viz Ibid, s. 21, 71, 120, 211, 238, 276, 350 atd.
[27] Pro příklady viz Ibid, s. 162, 315-6, 383, 388 atd.
[28] Ibid, s. 328, 386-7, 402, 423 atd.
[29] Ibid, s. 80, 514, 81 a 339.
[30] Ibid, s. 94
[31] Ibid, s. 176
[32] Ibid, s. 228
[33] Ibid, s. 296
[34] Ibid, s. 316
[35] Ibid, s. 446
[36] Ibid, s. 231 a 384. Je pravděpodobné, že ne všechny nepravosti (včetně dobývání renty) podnikatelů byly zaznamenány anebo vzaty v potaz.

 

Literatura:

1) Myška, M. aj. Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska do poloviny XX. století. Svazek 1. Ostrava: Ostravská univerzita 2003, ISBN 80-7042-612-8.

2) Baštecká, L. Náchod. Praha-Litomyšl: Paseka 2009, ISBN 978-80-7432-015-6.

3) Kříž, M. Klatovsko. Praha-Litomyšl: Paseka 2009, ISBN 978-80-7185-965-9.

4) Navrátil, I. a Jakubec, P. Semilsko. Praha-Litomyšl: Paseka 2010, ISBN 978-80-7432-054-5.

Pro pochopení funkce podnikatele na trhu lze doporučit:

5) Kirzner, I. M. aj. Jak fungují trhy. Praha: Liberální institut 1998, ISBN 80-902270-5-8.

6) Mises, v. L. Byrokracie. Praha: Liberální institut 2002, ISBN 80-86389-22-7.

 

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc listopad 2017: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Roman Foff 1000,- Kč, Jan Šedý 50,- Kč, Jiří Fridrich 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Jiří Záhumenský 50,- Kč, Tomáš Foldyna 998,40 Kč, David Bezděk 150,- Kč

***** Celkem za měsíc: 3 048,40 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (5 votes, average: 4,60 out of 5)
Loading...
Zádný komentář
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.