LETY8217
13.10.2017
Kategorie: Historie

Páni ministři „právně lidští“ versus utajení vepři AGPI letští?

Sdílejte článek:

ZDENĚK LANZ

O plánovaném odkupu a zbourání vepřína v Letech v okrese Písek toho bylo v poslední době napsáno již tolik, že si asi mnohý čtenář řekne, že už další článek na toto téma číst nebude. A já se mu nedivím. Už toho je příliš.

Ovšem vzhledem k pátečnímu (29. 9. 2017) prohlášení ministra kultury Daniela Hermanna v rozhovoru na ČT24, že o odkupu zbourání vepřína rozhodla vláda ČR jednomyslně, se k tomuto tématu ještě krátce vrátím.

Vláda schválila odkup vepřína od společnosti AGPI již v srpnu 2017, kupní smlouva ještě podepsána nebyla a teprve po tomto obchodním aktu bude, podle Hermanna, zveřejněna kupní cena. O té se dlouho spekuluje. Některé odhady zmiňovaly částku blížící se až k jedné miliardě korun. Podle informací serveru lidovky.cz ze srpna letošního roku se částka pohybuje okolo 450 milionů korun. Odkupem ale celá kauza neskončí. Vepřín by se měl zbourat, bude potřeba odstranit případné ekologické škody a na jeho místě by měl vzniknout nový památník romského holocaustu. Další miliony!

Skutečností je, že odkup vláda schválila i přesto, že v roce 2009 stát investoval téměř deset milionů korun do úpravy nedalekého pietního místa na místě někdejšího táborového hřbitova. I přesto, že je, podle stanoviska sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, památník romského holocaustu v Letech u Písku dostatečně pietně ošetřen a není třeba na tomto místě dělat další úpravy.

Ne nadarmo se říká: „Co je šeptem to je s čertem“. A tak utajování kupní ceny nutně vede k nejrůznějším dohadům a spekulacím. Co stojí za rozhodnutím vlády zveřejnit částku až po podepsání kupní smlouvy? Bojí se, že bude obviněna z nehospodárného nakládání se státními prostředky? Protahuje to záměrně kvůli blížícím se volbám? Nebo nechce cenu zveřejnit sama společnost AGPI? Nejen tyto otázky jsou ve hře.

A tak jsem napsal na Úřad vlády České republiky žádost o sdělení, za jakou cenu v Kč vláda České republiky 21. 8. 2017 schválila odkup vepřína v Letech od společnosti AGPI. Odpověď, která přišla začátkem září, jsem očekával. Žádost se zamítá, neboť žadatel svými dotazy směřuje k poskytnutí informací, které jsou v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, označeny za utajovanou informaci a podléhají utajení v režimu „Vyhrazené“. Stupněm utajení „Vyhrazené“ jsou klasifikovány utajené informace, jestliže jejich vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může být nevýhodné pro zájmy České republiky.

Zamítnutí mé žádosti tedy vyvolává další otázky.

Jak může být zveřejnění této informace, tedy kupní ceny vepřína v Letech, nevýhodné pro zájmy České republiky?

A jelikož pravý důvod tohoto vládního tajnůstkářství se „vygooglovat“ nedá, zůstává prostor jen pro spekulace. A nejen o ceně.

Není utajování ceny spíše přáním společnosti AGPI než Vlády České republiky? Podle obchodního rejstříku bylo čtyřem členům představenstva z pěti již šedesát let, pátý dovršuje toto životní jubileum právě v těchto dnech. Tak proč by všichni nešli do penze s jistě více než štědrým zajištěním?

Jsou pravdivé informace, které uvádí Paul Polansky, americký spisovatel, básník, badatel a aktivista hájící lidská práva, především práva Romů ve východní Evropě a na Balkáně?

Ten počátkem devadesátých let dvacátého století objevil v českých archivech náhodou dokumenty o pracovním táboře v Letech.

V  rozhovoru s Milošem Hrochem pro Radio Wave z 29. 4. 2016 Polansky říká: „Začal jsem v Letech dělat výzkum a zjistil, že během druhé světové války tam byl cikánský tábor. Někdo mu říkal převýchovný tábor, někdo pracovní tábor, další zas koncentrační tábor a místní v okolí Let a Orlíku mu říkali tábor smrti.“

Miloš Hroch:

„Ve své knize Tábor smrti Lety tvrdíte, že v jeho zřízení hrál roli rod Schwarzenbergů, jehož pozemky s oblastí sousedí…“

Paul Polansky:

„V prosinci roku 1939 zasáhla celou oblast největší sněhová vánice, jakou si místní pamatují. Karel Schwarzenberg, ne ten současný, ale jeho otec, měl 10 tisíc hektarů lesa a velká část byla zničena. Znamenalo to pro něj katastrofu. Potřeboval levnou pracovní sílu, aby dřevo co nejrychleji zpracoval, jinak by zbankrotoval. Požádal úřady o vybudování pracovního tábora. Nebyl ale zdaleka jediný, kdo využíval otrockou práci. V archivech a z rozhovorů s pamětníky jsem zjistil, že Schwarzenberg přivedl jako otroky Židy z Mirovic, kde byla největší židovská komunita, a snažil se je tím zachránit. To bylo ze začátku roku 1940. Všichni ale byli profesoři, obchodníci, právníci, učitelé a neuměli pracovat rukama. Schwarzenberg viděl, že takhle to nepůjde. Všichni odjeli do Terezína a vyměnil je za Cikány, ti uměli pracovat rukama. Nedělali jenom u něj v lese, ale také v nedalekém kamenolomu, takže od roku 1940 až do prosince 1942 využíval židovskou a cikánskou pracovní sílu na svých pozemcích jako otroky.“

Děti za své rodiče nemohou. Ani Karel Schwarzenberg. Navíc se nemuselo vše odehrát přesně tak, jak to Paul Polansky líčí. Ale na Schwarzenbergově místě bych byl ve výrocích na adresu jiných, a nejen otců („Mladej Klaus je horší než fotr, plnej nenávisti,“ řekl Schwarzenberg na setkání s voliči v poloprázdné hospodě) zdrženlivější.

Zásadně nesouhlasím se zdrcující Polanského kritikou současné úpravy kulturní památky Pietní místo Lety včetně existence vepřína.

Po letošní osobní návštěvě místa samého mohu s klidným svědomím konstatovat, že Pietní místo Lety je vkusně a citlivě upraveno a není potřeba provádět žádné další zásahy.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2017: *****

Vít Fortelka 2018,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Golombek 200,- Kč, Ernest Wachtl 30,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Zdeněk Čech 200,- Kč, Anonymní dárce 200,- Kč, Tomáš Foldyna 874,30 Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Belinda Woldrichová 100,- Kč, Alena Potůčková 500,- Kč, JIří Fridrich 50,- Kč, David Bezděk 150,- Kč

***** Celkem za měsíc: 6 322,30 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (19 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
55 komentářů

Napsat komentář: Jonas Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.