27.9.2013
Kategorie: Ekonomika

Ostravsko se při troše nešikovnosti může stát místem duchů

Sdílejte článek:

MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ 27|09|2013

Jsem upřímně v šoku. Jsem celkem vzato pozitivně v šoku, že ačkoliv máme před volbami, drtivá většina politických stran nepodlehla pokušení a neskočila na vějičku, kterou nabídla tragédie dolu Paskov. Přiznávám – bývala bych si tipnula, že minimálně některé strany přijdou s nápadem propuštěné horníky „zachránit“ tím, že důl převezme stát, že stát poskytne dotace, že stát udělá to a ono… Nu dobrá, na vějičku většina stran neskočila s poukazem na to, že peníze daňových poplatníků prý stát nemůže používat na záchranu soukromé společnosti. Že je to protizákonné i nemorální současně. (Svatá pravda.) (Jen tak mimochodem, například pošlapat dobrovolnou smlouvu a po volbách zrušit – byť zpatlaný – druhý důchodový pilíř protizákonné i nemorální není…?)

 

 

Tak tedy zdá se již nezvratné, že do konce roku 2014 nejspíš přijde o práci jen v důsledku zavření dolu Paskov kolem dvou a půl tisíc lidí, dalších asi pět set z navázaných společností. Další minimálně stovky přijdou o práci a živnost, protože jejich služby nebude mít kdo kupovat. Nezaměstnaní obyčejně penězi na utrácení nepřekypují. Otázka zní, co dál.

 

Nezaměstnanost na severní Moravě je dlouhodobě nadprůměrná. Budou-li na trh práce během roku vrženy stovky horníků, stane se situace doslova tragickou. Dává smysl, aby o ní vláda přemýšlela. Rozumím tomu, že teď leckterá strana, která má byť i jen teoretické šance dostat se do parlamentu, se předhání ve slibech na zajištění rekvalifikace. Na zahájení „sociálních programů“ pro nezaměstnané. Jenomže má vůbec vláda jakoukoliv šanci?

 

Důl Paskov těží uhlí ve velké hloubce. To znamená, že vytěžené uhlí je sice kvalitní, ale velmi drahé. A co víc, hlubinná těžba se pro společnost NWR stále prodražuje. Náklady na vytěžení jedné tuny uhlí v první polovině 2013 roku vzrostly na 84 eur, což znamená nárůst o 22 %! I když NWR zavře důl Paskov, uhlí z dalších dolů bude pořád drahé. Můžeme sice spekulovat o tom, nakolik si za svou neutěšenou situaci NWR může sama svou předešlou politikou; bez ohledu na to je ale nepopiratelným faktem, že černé uhlí z Moravy je stále méně konkurenceschopné. A že se to hned tak nezmění. Evropský energetický trh totiž postihla svým způsobem katastrofa. Nepřítelem číslo jedna pro evropské uhlí zůstává něco, čemu se dá říkat břidlicová revoluce v USA. Díky náhlému nadbytku břidlicového plynu a ropy míří do Evropy zásoby levného americké uhlí. A v souboji s ním Paskov musí prohrát. I kdyby stát porušil tváří v tvář zástupům nešťastných nezaměstnaných všechna svá dnešní předsevzetí a důl třeba odkoupil, práci pro něj nemá šanci zajistit. O uhlí z Paskova Evropa stát nebude. O uhlí z Paskova? Skutečně jen z Paskova?

 

Pokud to půjde s technologií dál stejně svižně jako v uplynulých pěti letech, pokud se podaří vyřešit ekologickou zátěž, která celou břidlicovou záležitost doprovází, „břidlicová revoluce“ už nebude jen „americkou revolucí“. Bude také evropskou revolucí. A i další černé uhlí ze severní Moravy přestane být konkurenceschopné. Zástupy nezaměstnaných a do značné míry i nezaměstnatelných ještě vzrostou. Protože horníci, kteří teď ztratí práci, budou skutečně v mnoha případech už nezaměstnatelní. Mnozí z nich nebudou ochotni ani schopni kvůli věku rekvalifikace. Mnozí nebudou ochotni kvůli zvyku a své hrdosti pracovat za nižší plat. A vůbec – kde by vlastně tito lidé měli pracovat? Když na severní Moravě práce prostě není. K pracovním místům se nedá „proinvestovat“ za státní peníze. Chcete ukázkový příklad? Podívejme se na Řecko.

 

Řecko se svou děsivou nezaměstnaností v rámci své „záchrany“ dostalo dotací víc než kdo jiný. Za evropské peníze si v rámci snahy o vytvoření pracovních míst a nastartování hospodářského růstu postavilo majáky u písečných pláží, u kterých nikdy žádná loď neměla šanci ztroskotat, i kdyby se o to pokoušela a dálnice mezi vesničkami o deseti obyvatelích, po kterých teď dvakrát denně projde oslí povoz. A nezaměstnanost? Ta dál roste a je skoro na 28 %. Ne, stavění hladových zdí nefunguje. Protože jediné, co hladové zdi dokáží, je vytlačit jiné, soukromé projekty, které by možná dokázaly dát lidem práci.

 

Je mi líto, ale myslím, že by mělo být bez obalu popravdě řečeno, že problémem severní Moravy je už přežitá skladba ekonomiky. Hlubinná těžba uhlí bude čím dál víc přežívajícím dinosaurem. A jakákoliv snaha o její záchranu musí nutně skončit fiaskem. Pouhým odkladem řešení. Čím víc budeme zachraňovat nezachranitelné, tím víc budeme pracovní trh decimovat. A stejně nemůžeme uspět. Ostatně snaha o záchranu nezachranitelného provází svět už od roku 2008. Kdybychom se bývali tehdy nesnažili zachraňovat nezachranitelné banky a státy, kdybychom je tehdy nechali zbankrotovat, už jsme mohli mít tuhle krizi dávno za sebou a nemuseli jsme se v ní pořád ještě plácat.

 

Mělo by být bez obalu řečeno, že žádná země, která se potýkala v takovém měřítku s odumíráním některého silného odvětví, nenašla recept, jak se se situací vypořádat, aby to nebolelo. Americký kdysi automobilový Detroit je dneska místem duchů. Kdysi slavné průmyslové oblasti severní Anglie trpěly a dosud trpí ještě dlouhá desetiletí poté, co se jejich nosný průmysl zhroutil. Obě země jsou bohatší než my.

 

 

Který politik tedy tvrdí, že my jsme schopni severní Moravu během dalších deseti let uzdravit, je buď naivní blázen, nebo bohapustě lže.

 

Pro severní Moravu existuje jediná šance. Pomalu, v podstatě z nuly, budovat úplně nový druh průmyslu. Přivést nové investory, kteří budou rádi za to, že pracovní síla je levná. Jenomže kde takový nový průmysl najít? Kde vzít investory v Evropě, která sama má co dělat, aby se dostala z recese? Ne, bylo by naivní věřit, že tohle se může povést rychle a že to může fungovat beze zbytku. Přinejlepším se nám může podařit nabídnout tak razantní daňové úlevy, udělat ze severní Moravy něco jako „malý daňový ráj“, že v průběhu dvou tří let se začne situace velmi pozvolna lepšit. Ale to se nám může podařit ne tehdy, pokud do oblasti budeme sypat peníze z rozpočtu, ale přesně naopak pokud oblasti dovolíme, aby si své peníze nechala – pokud od ní nebudeme do rozpočtu brát. Ani to ale nemůže fungovat dokonale. Pouze to má šanci fungovat, a to pozvolna. Nelíbí se mi být poslem špatných zpráv. Ale myslím, že naivní víra napáchá škody víc než pravda.

 

A ještě něco. Severní Morava budiž nám užitečným varováním. Máme nejvyšší čas začít zachraňovat severní Čechy.

 

Severní Čechy jsou severní Moravě nápadně podobné. Vysoká nezaměstnanost, doly, sociální napětí. Že se v Čechách těží hnědé uhlí? Že jeho se problém netýká? A na to jsme přišli jak? Kdo mohl před pěti lety tušit, jak se evropská energetika obrátí na hlavu? Pokud bude energetická revoluce pokračovat, do pěti let tu máme úplně stejný problém i v Čechách. Právě teď je nejvyšší čas začít severní Čechy daňovými odpustky zachraňovat.

 

 

Převzato s laskavým svolením autorky z:  sichtarova.blog.iDNES.cz

 

Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., spoluautorka knih o dnešní politické a ekonomické realitě „Všechno je jinak“ a „Nahá pravda“.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2016: *****

Jaroslav Smrčina 300,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Zdeněk Kučera 303,- Kč, Zora Magyarová 474,73 Kč, Jan Procházka 500,- Kč

***** Celkem za měsíc: 2 243,73 Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (2 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.