socbotka
1.2.2017
Kategorie: Historie

O systému a lidech

Sdílejte článek:

MATTHIAS LUKL

Správný může být ten systém, který bere v potaz lidské nedokonalosti a počítá s nimi. Pokud jeden systém předpokládá, že se lidé rádi dělí, zatímco druhý rozumí jejich potřebně směnit zboží, pochopitelně ten první nebude úspěšný. Neplatí žádné „špatní lidé, vyměňte je za jiné“. 

Jak se říká, když se dva perou, třetí se směje. A pokud jde o vášnivé diskuzní spory mezi zastánci kapitalismu a socialismu, někdy mezi ně vstoupí ten třetí, který konečně odhalil tu správnou odpověď. Moudře praví: „Víte, nakonec si myslím, že nezáleží na tom, jestli máme kapitalismus, socialismus, komunismus nebo snad cokoliv jiného. Je to prostě o lidech. I komunismus by klidně mohl fungovat, kdyby se toho ujali ti správní lidé, ale protože se k moci dostali jen ti zlí, dopadlo to špatně. Já tu vidím prosté selhání lidského faktoru, takže se nehádejte.“

A bohužel, jedinců s tímto názorem je obrovská hromada, navzdory tomu, že si každý z nich myslí, že jen on objevil tohle tajemství a jen on je ten moudrý s nadhledem. Vzhledem k oblíbenosti tohoto názoru a velké schopnosti šíření, jsem si řekl, že bych se k tomu měl vyjádřit. Už jen představa, že existují nějací správní lidé, co se toho chopí a vše bude fungovat zcela na sto procent, je zcela naivní. Tak předně, kdo to vůbec jsou ti správní lidé? Jak je poznám? Kde je vezmu? Co když se objeví politik, co chce zakázat kouření. Správný či špatný člověk? Část lidí si bude myslet jedno a část lidí to druhé. Objektivně tedy nejspíše nic jako správný člověk neexistuje.

Mnohem důležitější je ale něco jiného. A to je právě to slovo „systém“, které je značně vágní, těžko uchopitelné a pro mnoho lidí nepochopené. Někteří křičí, že bojují proti systému, ale umí vůbec tohle slovo definovat? Já osobně bych definici viděl zhruba takto: Systém je soubor nástrojů a jejich organizace. Jinými slovy, když budu chtít postavit ptačí budku, využiji při tom nějaké nástroje (hřebíky, dřevo, pilu, kladivo) a nějakou organizaci (nejdříve si nakreslím plánek, potom z kusů dřeva vyrobím jednotlivé stěny, ty nějak k sobě stluču a tak dále – čili v tomhle případě je to výrobní postup).

Pochopitelně systém může být špatný. Buď se mohou vyskytnout špatné nástroje (např. místo kladiva okurka) a/nebo špatná organizace (např. budu k sobě stloukat dřeva dřív, než je změřím). Přibíjet hřebík okurkou do velkých kusů dřeva fungovat nebude. Systém nám tedy pomáhá dosahovat nějakých cílů, a pokud je špatně navržen, daných cílů nedosáhneme.

A jak je to s těmi lidmi? Jednoduše – systém pochopitelně ovlivňuje lidské chování. Vypůjčím si pěkný příklad, co jsem četl nedávno ve Stokách. Když bude pracovník placen za splněný úkol, bude to vést k tomu, že těch úkolů se bude snažit splnit co nejvíce. Ale nevýhodou může být nízká kvalita – čili „práce kvapná, málo platná“. Oproti tomu pracovník placený na hodinu si s úkolem sice pohraje a možná ho splní precizně, může mu to však trvat mnohem déle. Takže ano, když jsou nějakým způsobem nastavená nějaká pravidla, lidé se podle toho chovají.

Pravidla mohu určovat i sám sobě. Pokud se rozhodnu zhubnout, začnu dodržovat dietu. Po dvou dnech dostanu hlad a sním celý dort. Když se s tím svěřím kamarádovi, doporučí mi se dietám vyhnout a raději si sestavit nějaký zdravější jídelníček a pravidelné procházky – alespoň pro začátek. A to funguje výrazně lépe. A to k výměně člověka nedošlo, jen k výměně systému.

Stát je systém. Využívá nějakých nástrojů (volby, parlament, prezident, úřady a tak podobně) a organizace (jednou za čtyři roky se volí, kdo má nad pět procent se dostane do parlamentu a tak dále) a tento systém vede také k určitému chování. Systém motivuje jisté typy lidí, aby zakládaly strany a propagovaly své myšlenky za účelem dosáhnutí pěti procent, motivuje lidi, aby chodili k volbám a hlasovali pro tyto strany, ohýbá nějakým způsobem myšlení (například vytváří představu, že bez státu nemůžou existovat silnice či zdravotnictví) a mnoho dalšího.

Další skvělý případ jsou státní podniky versus soukromé. Pokud se zaměstnanec soukromé společnosti bude chovat nevhodně, dostane od nadřízených upozornění, čili pozvou si ho tzv. „na kobereček“ a vysvětlí mu, že se ke kolegům či zákazníkům musí chovat jako profesionál. Firmy vědí, že špatným přístupem mohou ztratit zákazníky. Oproti tomu paní úřednice za přepážkou se může chovat nevhodně, jak chce, žádné následky to pro ni pravděpodobně mít nebude. Ví, že ten člověk, co si tam přišel vyřídit občanku, tam přijít musel, protože ho k tomu prostě nutí zákon a úřednice ví, že stejně dostane svůj plat. Nic ji nemotivuje ke slušnému jednání. Většina už rezignovala na to, že by se mohlo ve státní sféře něco zlepšit, takže to berou jako samozřejmost. Jinými slovy „jednou za pár let ten úřad přežiju“.

A na závěr úplně nejlepší příklad – v jedné americké škole zkoušeli takový experiment – začali si hrát na totalitu. Nejdříve to byla jen legrace, ale velice rychle se to zvrtlo – studenti začali bojovat o moc, objevilo se donášení, propaganda, brainwashing… pokud to někoho zajímá, může si více o tom přečíst zde.

Abych se ještě vrátil k myšlence těch správných lidí. Pochopitelně nikdo není správný, ale správný může být ten systém, který bere v potaz lidské nedokonalosti a počítá s nimi. Pokud jeden systém předpokládá, že se lidé rádi dělí, zatímco druhý rozumí jejich potřebně směnit zboží, pochopitelně ten první nebude úspěšný. Takže, neplatí žádné „špatní lidé, vyměňte je za jiné“, ale skutečně může špatná organizace společnosti (socialismus, komunismus) vést k nefunkčnosti a k celé řadě negativních důsledků z toho plynoucích.

ZDROJ: mises.cz

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2017: *****

Vít Fortelka 2018,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Golombek 200,- Kč, Ernest Wachtl 30,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Zdeněk Čech 200,- Kč, Anonymní dárce 200,- Kč, Tomáš Foldyna 874,30 Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Belinda Woldrichová 100,- Kč, Alena Potůčková 500,- Kč, JIří Fridrich 50,- Kč, David Bezděk 150,- Kč

***** Celkem za měsíc: 6 322,30 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (7 votes, average: 4,86 out of 5)
Loading...
loading...
8 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.