workers2
15.8.2017
Kategorie: Ekonomika

O hospodářském růstu a nafukovacích míčích

Sdílejte článek:

ZBYHNEV

V lidovém povědomí koluje celá řada různě závažných, podstatou však zpravidla banálních ekonomických failů. Mezi nimi jsou i variace na tento výrok:

“Neměli bychom se od těch Číňanů přeci jenom něco přiučit? Dyť jim roste ekonomika o 6% ročně a nám sotva o procentíčko, dvě. Možná demokracie neni zas tak důležitá, důležitý je, aby se lidi měli dobře.” 

To je kolosální píchovina. Hospodářský růst nevypovídá o úrovni ekonomiky, protože hospodářský růst je poměrný ukazatel, vyjadřující rozdíl oproti předchozímu či výchozímu stavu. Ukazuje nám tedy, o kolik se ekonomika za nějaké období zvětšila, ale ne jak je velká. Vůbec.

V praxi je mezi úrovní a rychlostí rozvoje dokonce nepřímá úměra – expanze o 6%, když půlka národa bydlí v rakosových chýších a v životě neviděla zubaře, je podstatně snazší, než když už je ekonomika rozvinutá na hranici současných možností a “chudí” se říká lidem, kteří mají dům, auto, bezplatnou zdravotní péči, dovolené v tropech a padesát kilo nadváhy. Reálný nárůst produktu, který první ekonomiku zdvojnásobí, se v druhé prakticky nepozná.

Relativně rychlejší růst Číny není politickým systémem (když, tak navzdory politickému systému), nýbrž právě onou poměrností. Čína, Indie, Indonésie či Barma rostou rychleji než Západ, protože začínajíc prakticky na zelené louce maji kam, a mají k dispozici západní techniku, know-how a kapitál.

Princip lze intuitivně zpřístupnit:

Nafouknout merunu z vypšouknuta do přiměřeně nafoukla je výrazně snazší, než do už ve švechpraskající brunátně funět další dva pascaly. 

Skutečnost, že Čína roste o 6% ročně a Evropa 2% a to ještě na dluh a blbě – bobtná především státní a se státem spřažený díl ekonomiky na úkor dlouhodobé produktivity, protože to jediné stát umí – by nás neměla nijak vyvádět z konceptu, či v nás probouzet jakékoliv pochyby o výhodách liberální demokracie a kapitalismu – je to prostě tim, že Čína začínala před třiceti lety při Dengových reformách prakticky z doby bronzové (v průměru, Mao totiž předtím vrátil podstatnou část venkova prakticky do neolitu) a má ještě zatraceně kam růst, než se vůbec začne přibližovat životní úrovni na západě.

Jistěže dohánění ledoborce jde rychleji, než ledoborba. Čína roste momentálně rychleji, protože nás dohání v našich stopách, díky naší (zhusta kradené) technice a za cenu otrokářství a cenzury. Ale to je tak všechno. Jak se budou rozvíjející se země blížit našemu levelu, začnou zpomalovat ze stejných důvodů, z kterých jsme zpomalili my – rostoucí sociální nároky, administrativní zátěž, rozličné sabotáže v hávech obecného dobra (regulace, srabaktivismus), neefektivita a nenažranost blahobytem rozmazelné správcovské a politické třídy, utrácení za píčoviny, lenivění a dekadence lidu, šikana “tažných” a přibývání “chovných” napříč společností, hlavně ovšem právě přibližování se potenciálmu produktu, vedle něhož jsou to ostatní v podstatě kosmetické drobnosti.

Západní ekonomiky už jsou na hranici potenciálního produktu nebo potěmkinovsky na dluh kus za ní, takže každé další kosmetické čtvrtprocentíčko je obrovský oser. Jediná reálná možnost nastartování skutečného růstu je pořízení větší meruny.

Jak se dělá větší meruna? Výhradně technickým pokrokem a průmyslovými revolucemi. Všechno ostatní je stalinismus.

Naštěstí máme na horizontu hned několik průmyslových revolucí – automatizaci, robotiku, internet věcí, aditivní výrobu (3D tisk).

Krize rozvinutého světa je dočasná a nakonec bude překonána přesně tou věcí, která je už 500 let naší hlavní výhodou – technickým pokrokem spojeným s osobní svobodou, což dohromady znamená inovace, inovace, inovace.

Pokud by nějaký kikot chtěl rozporovat, stačí poukázat na i předškolákovi zřejmý fakt, že s pěstními klíny může být milion lidí zaměstnaných 20 hodin denně a neudělají statisícinu toho, co jeden týpek s automatickou výrobní linkou s prstem v nose za půl hodiny. Je to sice triviální, ale je to přesně jedna z těch triviálních věcí, které je potřeba připomínat.

Autor: Zbyhnev

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc listopad 2017: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Roman Foff 1000,- Kč, Jan Šedý 50,- Kč, Jiří Fridrich 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Jiří Záhumenský 50,- Kč, Tomáš Foldyna 998,40 Kč, David Bezděk 150,- Kč

***** Celkem za měsíc: 3 048,40 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (17 votes, average: 4,59 out of 5)
Loading...
17 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.