levice
6.8.2017
Kategorie: Historie

Nová levice (2.): Frankfurtská škola

Sdílejte článek:

PETR ZÁVLADSKÝ

Před téměř sedmadvaceti lety jsme se nějakým nepříliš zdařilým postupem zbavili bolševické varianty revolučního socialismu. Naše zraky se obracely s nadějí k západnímu světu, aniž bychom tušili, že se na nás z toho adorovaného západu přivalí vlna nového socialismu, tentokráte kulturního. Západ je jím velmi vážně nakažen. Máme malou výhodu v tom, že máme za sebou čtyřicet let totality komunistické a měli bychom tak být proti němu odolnější. Pokud se mu ale rázně nepostavíme, spolkne i nás. — V kratším cyklu se podíváme na historii a vznik Nové levice. Druhý díl cyklu z pohledu křesťanského.

Drogy

Také dr. Timothy Leary, který bádal a popularizoval halucinogenní drogy, nám dává nahlédnout do myšlení frankfurtské školy. Ve své knize Záblesky paměti uvádí svůj rozhovor s Aldousem Huxleyem, který řekl: „Až budou tyto drogy působící na mozek vyráběny ve velkém v laboratořích, přivodí hluboké změny ve společnosti. K tomu dojde v každém případě, ať s naší účastí, nebo bez nás. Všechno, co můžeme dělat, je šířit slovo. Hlavní překážkou v tomto vývoji, Timothy, je Bible.“ Leary pak pokračuje: „Střetli jsme se zde s onou židovsko-křesťanskou oddaností jedinému Bohu, jednomu pravému náboženství a pouze jedné realitě, která je prokletím Evropy po celá staletí a Ameriky pak ode dne jejího vzniku. Drogy otevírající mysl mnohočetným realitám nevyhnutelně vedou k polyteistickému náhledu na universum. Cítili jsme, že nadešel čas pro nové humanistické náboženství založené na rozumném a tolerantním pluralismu a na vědou podloženém pohanství. [1]

Populární hudba a kultura

Z Adorna se stal nepsaný vedoucí „hudební katedry“ frankfurtské školy, neboť této otázce věnoval několik knih. Ze svého pohledu prosazuje disharmonickou a atonální hudbu jako nástroj ke zničení společnosti, vyvolání nevázanosti či úzkostných stavů. Prohlásil, že Spojené státy lze srazit na kolena pomocí rozhlasu a televize, které budou šířit nihilistickou kulturu.

Sex

Alan Bloom si ve své knize Uzavírání amerického myšlení všímá, jaký dojem udělal na vysokoškolské studenty v šedesátých letech Marcuse se směsicí Marxe a Freuda. „Marcuse v dílech ‚Eros a civilizace‘ a ‚Jednorozměrný člověk‘ sliboval, že překonání kapitalismu a jeho falešného svědomí povede ke společnosti, kde jsou hlavně uspokojovány veškeré sexuální touhy… Rocková hudba zahrála u mládeže na stejnou strunu. Nevázané sexuální jednání, anarchismus, dolování iracionálního nevědomí a pouštění jej ze řetězu, to vše mají společné.“ [2]

V roce 1953 se Institut sociálního výzkumu vrátil na frankfurtskou univerzitu. V roce 1969 umírá Adorno a roku 1973 Horkheimer. Nicméně institut pokračuje dál ve své práci a „kulturnímu marxismu“ frankfurtské školy se už podařilo přispět k oslabení rodinných svazků, náboženské tradice a celé kultury.

Právě neomarxističtí intelektuálové přišli během demonstrací proti válce ve Vietnamu s heslem „make love, not war“[3], a byli to oni, kdo úspěšně prosazovali „negativní dialektiku“ [4]. Z jejich dílny vzešla dnešní móda přepisování dějinfilosofické „dekonstrukce“ a hesel jako „rozdíly mezi pohlavími jsou věcí zvyklostí“ nebo „když ti to dělá dobře, tak to dělej“.

Dr. Gerald L. Atkinson během své přednášky na Americké námořní akademii v roce 1999 posluchače seznámil s pozadím frankfurtské školy a připomněl jim, že to byli právě „pěšáci“ této školy, kdo zavedl před třiceti lety ve státních školách „cvičení vnímavosti“ [5]. Učitelé nemají v rámci „cvičení vnímavosti“ učit, nýbrž „ulehčovat“. Školní třídy se staly středisky „samovzdělávání“, kde děti hovořily o svých subjektivních pocitech. Tyto postupy měly děti přesvědčit o tom, že jsou svou vlastní autoritou v životě.

Atkinson dále uvedl: „Bádání ‚autoritářské osobnosti‘, jemuž se v Americe ve čtyřicátých a padesátých letech oddávala frankfurtská škola, připravilo cestu následujícímu boji proti mužskému pohlaví, který prosazoval Herbert Marcuse se svou skupinou sociálních revolucionářů a nová levice šedesátých let pod zástěrkou ‚osvobození žen‘. O tom, že psychologické metody pro změnu osobnosti mají zbavit mužnosti amerického muže, svědčí slova zakladatele třetí síly v psychologii [6] a propagátora psychoterapeutických tříd Abrahama Maslowa, který napsal: ‚Dalším krokem evoluce osobnosti je překročení jak mužnosti, tak i ženskosti k obecnému lidství.‘“ [7]

17. dubna 1962 měl Maslow přednášku pro skupinu řádových sester na Newtonské univerzitě Nejsvětějšího Srdce. Do svého deníku si později poznamenal, co říkal a s jak velkým „úspěchem“ se setkal, ale jedna věc ho zarazila: „Neměly mi nadšeně tleskat, měly mě napadnout. Kdyby si plně uvědomovaly, co jsem dělal, tak měly.“ [8]

Síť

Valerie Richesová v knize Sex a sociální inženýrství popisuje, jaký nátlak na poslance vyvíjely v šedesátých a sedmdesátých letech různé organizace angažující se v oblasti kontroly porodnosti (tj. šíření antikoncepce, potratů, sterilizace). „Při pozorné četbě jejich výročních zpráv bylo zřejmé, že se v celé řadě nátlakových skupin angažoval v podstatě poměrně malý počet týchž lidí. Tuto síť spojovalo nejen dané osazenstvo, ale také finanční zdroje, ideologie a občas i stejná adresa; v některých případech měly navíc tyto organizace při prosazování svých zájmů přímo podporu státních úřadů. Ve středu oné sítě se nacházela Asociace pro plánované rodičovství se všemi svými výhonky. To, co jsme objevili, byla mocná struktura s obrovským vlivem.

Další zkoumání odhalilo, že zmíněná síť vede mnohem dále, zahrnuje eugeniku, populační politiku, regulaci porodnosti, prosazování změn v oblasti sexuální a rodinné legislativy, sexuální a zdravotní výchovu. Její chapadla sahají do vydavatelství, zdravotnických, vzdělávacích a výzkumných zařízení, ženských organizací a manželských poraden — její vliv je patrný téměř všude. Zjistili jsme, že má značný vliv ve sdělovacích prostředcích a na ministerstvech, vliv, který rozhodně neodpovídá počtu stoupenců.

Během našeho šetření jsme se zúčastnili symposia o sexuální výchově v Liverpoolu, kde jeden z řečníků nastínil taktiku sexuální výchovy slovy: ‚Pokud se nedostaneme k sexuální výchově, děti budou prostě následovat mravy svých rodičů.‘ Záhy se ukázalo, že se sexuální výchova má stát nástrojem podomních prodavačů sekulárního humanismu.

V Americe vyšla zajímavá kniha, která se věnuje činnosti Rady Spojených států pro sexuální informovanost a výchovu (Sex Information and Education Council of the United States — SIECUS). Název knihy zní Skupina SIECUS: humanistická revoluce [9]. SIECUS vznikl v roce 1964 a neztrácel čas v uskutečňování sociálního inženýrství skrze sexuální výchovu na školách. Jeho první předsedkyní byla Mary Calderonová, která byla úzce spojená se Společností pro plánování rodiny jako její zdravotní ředitelka. Calderonová sdílela postoje humanistického psychologa Rudolfa Dreikurse a snažila se prosazovat jeho myšlenky, jako např.: sloučení nebo převrácení pohlavních rolí; osvobození dětí od jejich rodin; odstranění takové rodiny, jak ji známe. [10]

O tom, jak vlna frankfurtské školy a humanitní psychologie zaplavuje školy, napsal James Caffrey v časopise britského Sdružení katolických rodin Catholic Family, kde varoval před programem občanské výuky (osobnostní, společenské a zdravotní výchovy) v rámci celostátního učebního plánu:

„Je nutné pozorně sledovat slovník, který se v tomto novém předmětu používá, a ještě důležitější je odhalit filosofické základy, na nichž stojí. Nápovědou zde může být slovo ‚volba‘, které se neustále v příručkách občanské výchovy opakuje, a velký důraz na to, aby žáci ‚diskutovali‘ a ‚vyjasňovali si‘ své názory, hodnoty a volby v každé dané otázce. Není to nic jiného než postup známý jako ‚vyjasňování hodnot‘, který je zaměřen proti katolicismu, jakož i judaismu a islámu.

Průkopníky této koncepce vycházející z ‚humanistické psychologie‘, v níž jsou pacienti považováni za jediné soudce svých činů a mravního jednání, se v šedesátých letech stali psychologové William CoulsonCarl Rogers a Abraham Maslow. Ti záhy začali ‚vyjasňování hodnot‘ prosazovat do škol a dalších institucí, jako byli např. kláštery nebo semináře, a to s osudovými následky. Kláštery se vyprázdnily, došlo k strmému poklesu povolání a víry v Boha. Proč? Protože katolické instituce stojí na neochvějné víře např. v Credo či desatero. Vyjasňování hodnot ale vychází z mravního relativismu, kde neexistuje objektivní a absolutní dobro a zlo nebo závislost na Bohu.

Stejné uvažování má být vštěpováno zranitelným dětem a dospívajícím. Základní filosofie ‚vyjasňování hodnot‘ považuje skutečnost, kdy jsou děti vedeny učitelem ke ctnostem, jako jsou čestnost, spravedlnost nebo cudnost, za indoktrinaci dětí a ‚narušení‘ jejich mravní svobody. Je požadováno, aby si děti samy svobodně zvolily svoje hodnoty; učitel jim to může nanejvýš ‚ulehčovat‘ a musí se vzdát veškerého moralizování nebo kritiky. Jak komentoval jistý australský právník znepokojivý vývoj v tamějším školství: ‚Ústřední myšlenkou vyjasňování hodnot je, že nejsou žádné dobré nebo špatné hodnoty.‘

Schází-li dětem jasné mravní vedení, budou se přirozeně rozhodovat na základě svých pocitů. Silný vliv vrstevníků, jimž jsou cizí hodnoty pramenící z božského zdroje, je zárukou toho, že se ‚sdílené hodnoty‘ budou řídit tím nejnižším jmenovatelem. Ve jménu udržitelného rozvoje se utváří takové smýšlení, které přijímá postoje proti životu a pro regulaci porodnosti jako zodpovědné a žádoucí. A ‚uvědomělá volba‘ ohledně zdraví a životního stylu je eufemismem pro jednání, které je zcela v rozporu s křesťanským pohledem na mateřství, otcovství, svátost manželství a rodinný život.

Pokud dovolíme, aby toto rozvracení hodnot pokračovalo, ztratíme zanedlouho vše, za co naši předci bojovali a umírali.“ [11]

Philip Trower [12] autorovi tohoto článku v dopise napsal: „To, čeho jsme nyní svědky, je prolínání dvou myšlenkových škol: frankfurtské školy a liberální tradice sahající k osvícenství osmnáctého století. Frankfurtská škola má sice pochopitelně rovněž svůj vzdálený původ v osvícenství osmnáctého století, ale stejně jako marxismus-leninismus je odštěpeneckým hnutím. Bezprostřední záměry klasického liberalismu i frankfurtské školy jsou v podstatě stejné (viz oněch osmnáct uvedených bodů), ale konečný cíl je jiný. Liberálové se snaží ‚ozdravit‘ a ‚zdokonalit‘ západní kulturu, frankfurtská škola usiluje o její zničení.

Frankfurtská škola na rozdíl od pravověrných marxistů nesnuje žádné plány ohledně budoucnosti. Je však daleko prozíravější než naši klasičtí liberálové a sekularisté. Alespoň si uvědomuje, že mravní úchylky, které podporují a šíří, učiní nakonec život společnosti nemožným a nesnesitelným. Tím vzniká velký otazník nad tím, jaká vůbec bude ona budoucnost, k níž vedou.“

A „sametová revoluce“ mezitím postupuje vpřed.

 

[1] T. Leary, Záblesky paměti. Olomouc 1996. Překlad Petr Jochman.

[2] A. Bloom, The Closing of the American Mind. New York 1987.

[3] „Milujte se (ve smyslu fyzické lásky), neválčete.“

[4] Negativní dialektiku lze shrnout slovy: „Myslet rozpor, negativitu či non-identitu, nikoliv sekundárně či okrajově, ale jako jádro, z něhož myšlení čerpá svůj pohyb, aniž by si toho muselo být vždy plně vědomo“. Definice podle Jiří Růžička, „Adornova sebereflexe Rozumu“ in A2 29/2006.

[5] Tzv. sensitivity training má údajně sloužit k uvědomění si vlastních předsudků a větší otevřenosti vůči druhým.

[6] Třetí síla v psychologii je jiné označení pro humanistickou psychologii.

[7] V dopise ze dne 7. července 1957 cit. in Edward Hoffman, The Right to be Human. New York 1988.

[8] The Journals of A. H. Maslow, ed. R. Lowry. Pacific Grove 1979.

[9] Claire Chambers, The SIECUS Circle A Humanist Revolution. Belmont 1977.

[10] V. Riches, Sex & Social Engineering. Ashford 1986.

[11] Catholic Family ze srpna 2000.

[12] Philip Trower je anglický historik a spisovatel, který se obrátil na katolickou víru pod vlivem amerického básníka Dunstana Thompsona. Je autorem mj. knih A Danger to the StateTurmoil and Truth nebo Church and the Counterfaith.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2017: *****

Hana Lišková 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Tomáš Foldyna 1215,14 Kč, Martin Pavlíček 1000,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, David Kostelník 500,- Kč, Daniela Janková 100,- Kč, David Bezdek 150,- Kč

***** Celkem za měsíc: 4 715,14 Kč *****

Děkujeme!


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (17 votes, average: 4,29 out of 5)
Loading...
loading...
111 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.