Normalizace postupuje podle planu, sudruzi

Naša aktyvita, keru zme zahajili pod heslem „Všeci kradnú“ na novembrovom pléně strany, začala přinašat prvni vysledky. V loňskom krizovom roku ještě zvesela kradli všeci. Kaluskem počinaje a posledni babku, kera kradla v lese kopřivy na špenat konče. No soryiako, my zme řekli DOST! Zastavime tu zlodějnu. Všeci kradnut nemožu. Dnes je vidět, že zme zrobili nevratny krok vpřed! Už kradů enem někeři, a aji na ně brzo dopadne tvrda pěst uřednicke třidy.

Vydal sem se do ulíc stotisícovej Poruby. Rad chodím mezi luďmi. Ještě vloni byly ulice plne zloděju, keři prodavali neschvalene vyrobky. Dnes je prostředi narovnane, znormalizovane. Dneska už nam nikdo nezataji ani haliř, všecko mame pod kontrolu!

Na znojemskem naměsti si ti pitomci nechali furt ty prazdne šopy. No soryiako, to si mysli, že kolo dějin se otoči zpět a ti zloději, keři za pětikačku prodavali tuřin, kobzol a ogurku a neplatili z teho DPH, se snad vrati? Naš uřednicky lid to nedopusti!

Moja finančni sprava pravě přemyšla o tym, že byzme zdanili prazdne stanky sazbou 121% (včetně DPH). Bo tajak suduh Žižka nepotrebuje v ruce henten klacík, tak naše úrednická trieda sa nemusí dívat na ty pozustatky zlodějskeho kapitalizmu z krizoveho obdobi.

To v krasnem, pokrokovem městě Poruba už pochopili, kam směřuje pokrok, a všecky stanky preventyvně odstranili. Bo naco by nam byl taky prazdny stanek bez zloděja, že?

Zmizely stanky, zmizeli aji lidi. A to je sudruzi postranni pozityvni efekt opatřeni našeho narodně socialistyckeho hnuti. Když nam lidi zbytečně nešmatlaju po ulicach, neniči nam ty investyce, kere zme spolu ze sudruhama z brusele nandali do revitalizace naměsti.

Mimochodem, my nikoho nebuzerujeme, ja tež nikomu nic nepřikazuju. Ony ty mile holky z finančni spravy tak nějak samy vytuši, jak dostat ty zbyvajici stankaře pryč z naměsti. Jak vidite sami, jejich zlodějske šunty už lidi stejně nekupuju. Stankaři zmizeli, a s nima zmizel problem. Už sudruh Stalin řikal – neni člověk, neni problem.

A tak, spokojeny z vysledkama činnosti našeho hnuti, kdy se nam za pul roka podařilo zglajchšaltovat všecko, co se dalo, rozhodnul sem se zajet podivat se k susedum, do země zloděju. Do země, kera ještě nepoznala dobrodini nadvlady uředniku a EET.

Hranica, to nie je sudruzi žadne korzo. Ten samy den jak v Porubě, velikonočni sobota, enem jina vesnica…

Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Wisla