18.7.2013
Kategorie: Multikulturní soužití

Nelson Mandela není hrdina aneb co o něm nesmíme vědět

Sdílejte článek:

E-MAILEM 18/07/2013

Dnes má narozeniny Nelson Mandela. Bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. V roce 1988 obdržel Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, v roce 1993 spolu s de Klerkem Nobelovu cenu míru. Tolik z oficiálního životopisu. Co však o něm nesmíme vědět?

 

 

Ve všech jeho životopisech se dozvídáme, že byl jedním ze zakládajících členů Afrického národního kongresu (ANC). Ano byl. Africký národní kongres byl založen roku 1955 spojením Komunistické strany Jižní Afriky a komunistické odborové organizace Jihoafrického odborového svazu (South African Communist Party(SACP) and the Congress of South African Trade Unions (COSATU)). Nelson Mandela zakládal Africký národní kongres jako delegovaný vedoucí činitel Komunistické strany Jižní Afriky. To se z nadšeného českého tisku nedozvíme, dozvíme se jen, že ANC bojoval a bojuje za občanská práva černochů v Jižní Africe.

 

Za pokus o násilný převrat a za členství v teroristické organizaci Umkhonto byl odsouzen k doživotnímu vězení.

 

Mandela byl spojencem dlouholetého předsedy a teoretika Komunistické strany Jižní Afriky (Joe Slovo) a byl aktivním účastníkem jejich přípravy na teroristické akce.

 

V době kdy se „vojenská frakce ANC“ pustila do „bojových operací“, jak se dnes eufemisticky nazývají jejich teroristické akce, které měly mnoho obětí na lidských životech, byl Nelson Mandela ve vězení. Nezúčastnil se jich přímo, ale v každém svém prohlášení je obhajoval a podporoval.

 

Krátce po propuštění z vězení se stal prezidentem Jižní Afriky a hle, zasloužil se o „odpuštění a sebeomezení“, o kterém se mluví jako o smíření. O tom, jaký je skutečný stav „smíření“ vypovídají čísla – rostoucí násilná kriminalita v Jižní Africe, narůstající počet bílých emigrantů, hledajících bezpečí v jiných zemích a hlavně forma Mandelova „smíření“.

 

Prvním aktem „Komise pro pravdu a rekonciliaci“ byla amnestie pro teroristy, viníky bombových útoků a členy „skupiny zvláštních operací“ ANC. Jako první byli amnestováni viníci těchto akcí:

 

a) Útok na rafinerii Sasol I, Natref a Sasol II, 1 mrtvý, civilní strážný komplexu rafinerie Sasol I. (1980)

b) Raketový útok na vojenskou základnu Voortrekkerhoogte se naštěstí obešel bez obětí na životech. 1981)

c) Bombový útok na velitelství Jihoafrického letectva v Pretorii, 19 obětí. Písemný příkaz k provedení útoku přišel od předsedy ANC. (1983)

d) Bombový útok na vojenské velitelství v Johannesburgu, 1 mrtvý, 68 zraněných a zmrzačených. (1987)

 

 

Kromě těchto nejznámějších provedla „Skupina pro zláštní úkoly ANC“ množství dalších, méně známých operací.

 

Kdo byl v pozadí „národně osvobozovacího boje“ ANC?

 

Podívejme se na cv rovněž Komisí pro pravdu a rekonciliaci“ amnestovaných „afrických vlastenců“:

 

ABOOBAKER ISMAIL

Aboobaker Ismail …opustil Jižní Afriku v roce 1976 a dostal politický azy v Belgii. Ihned po tom odjel do NDR, kde prošel dvouletým kurzem pro instruktory guerilových operací a v roce 1978 po skončení kurzu odjel do Angoly, kde se stal instruktorem vojenské frakce ANC Vyškolil stovky teroristů.

 

JOHANNES MNISI

Johannes Mnisi opustil Jižní Afriku v roce 1979 a odešel do Mozambiku, kde se stal členem ANC. Poté odjel do Angoly, kde prošel kurzem Aboobakera Ismaila. V roce 1985 odjel pro další „vzdělání“ do Moskvy, kde prošel kurzem vojenského plánování ve škole KGB.

 

MOHAMMED IQBAL SHAIK

Mohammed Iqbal Shaik …opusti Jižní Afriku v roce 1982 a odjel do Swazilska, kde prošel kurzem Aboobakera Ismaila. V roce 1986 odjel do NDR pro další kurs v partyzánských operacích.

 

DAVID MOTSHWANE MOISI

David Motshwane Moisi …opustil Jižní Afriku v roce 1978 a prošel Aboobakerovými kurzy ve Swazilandu. V roce 1979 „studoval“ v NDR v kurzu městských partyzánských operací.

 

SIPHO MATTHEWS THOBELA

Sipho Matthews Thobela …opustil Jižní Afriku v roce 1976. Prošel kurzem Aboobakera Ismaila ve Swazilandu. V roce 1978 odešel do Sovětského svazu, kde pokračoval ve svém vzdělání ve specializovaném průzkumnickém kurzu KGB.

 

Těm všem bylo odpuštěno, byli částí Mandelovy „rekonciliace“ Jihoafrické společnosti.

 

Jak podotkl jeden můj přítel, odpuštění a sebeomezení (alá G. Washington) jsou fascinující.

 

Stojí za to, si připomenout též Winnie Mandelovou, manželku a spolubojovnivi Nelsona Mandely. V době kdy její manžel byl ve vězení, nesla prapor. ANC jí dala zvláštní operační skupinu pověřenou mimo jiné její ochranou. Ochranka paní Mandelové, nazývaná „The Mandela United Football Club“, velmi rychle získala reputaci pro krutost a brutalitu svých operací. To vše Nelson Mandela věděl, ale nehnul ani prstem aby svou ženu alespoň trochu „zkrotil“. Winnie získala světovou popularitu když byl Nelson Mandela propuštěn z vězení. Objevovala se po jeho boku při soukromých, stranických i státních příležitostech až do roku 1996, kdy se ve světovém tisku objevila svědectví a hlavně fotografie jejich „revolučních operací“. Nejznámější příklad je případ Stompie Moeketsiho. 14ti letý Stompie byl unesen a zavražděn její skupinou, chcete-li ochrankou v roce 1989. Zemřel tak, že mu ochránci paní Mandelové položili kolem krku pneumatiku naplněnou benzinem, kterou zapálili. Po tom, co se případ surové vraždy čtrnáctiletého chlapce provalil, Nelson Mandela se se svou manželkou rozvedl.

 

Mandelova Komise pro pravdu paní Mandelovou napomenula, aniž ji ovšem potrestala – odpuštění je přeci fascinující a rodina je rodina.

 

A tak byla Winnie Mandelová znovuzvolena do parlamentu v roce 1998, jen aby byla během nového funkčního období ožalována z defraudace a musela opustit svou poslaneckou funkci. Do vězení nešla ani potom, odpuštění a rekonciliace…

 

Pro mnoho západních milovníků všeho nesoucího jméno Mandela, je Winnie stále hrdinkou. Vychází o ní knížky a natáčí se o ní filmy a dokonce o ní byla složena opera.

 

Hrdinou je i komunistický funkcionář a „revolucionář“ Nelson Mandela. Mým hrdinou není.

 

 

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2016: *****

Jaroslav Smrčina 300,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Zdeněk Kučera 303,- Kč, Zora Magyarová 474,73 Kč, Jan Procházka 500,- Kč

***** Celkem za měsíc: 2 243,73 Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (10 votes, average: 4,60 out of 5)
Loading...
2 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.