politstreet
9.12.2015
Kategorie: Politika

Nejlepší 4 „kámoši“ politiků

Sdílejte článek:

ONDREJ TURIS 09|12|2015

Lidé se ze strachu rádi zbavují svobody, výměnou za pocit bezpečí. Konšelé toto vědí a šokující události prezentované v médiích pragmaticky využívají na rozšiřování vlastní moci. To, že se lidé selektivně zajímají o šokující události a novinky, je v pořádku. V nepořádku je, když se titíž lidé snaží prostřednictvím politiků omezit svobodu jednotlivce, v reakci na takové situace.

Nejlepší kamarádi vlád a politiků proto jsou:

Čtvrté místo: Tragické nehody a přírodní katastrofy

Diktátor Josif Stalin se jednou vyjádřil: „Smrt jednoho člověka je tragédie. Smrt milionů lidí je statistika.„Standardní demokrat by tento citát mohl vzít z opačného konce: „Smrt jednoho člověka je statistika. Ale pokud zemře několik lidí najednou, odvezte mě na místo tragédie a strčte mi mikrofon pod nos.“ Většina malých tragédií s tisíci mrtvých jednotlivců roztroušených v průběhu roku zůstane médii a politiky odignorována. Ale pokud zahyne desítka lidí najednou, např. při důlním neštěstí, nebo při záplavách, politici se začnou předhánět v kondolencích, v navrhování různých opatření a v odškodňování pozůstalých z peněz daňových poplatníků. I toto je útokem na svobodu jednotlivce.

Třetí místo: Klimatické změny

Média a vědci mají přirozený zájem malovat klimatického čerta na zeď. Médiím to zvýší sledovanost a vědcům zajistí státní podporu na výzkum tohoto fenoménu. Zejména však politici neodejdou naprázdno. Strach z změny klimatu využívají jako ospravedlnění přijetí dalších daní a regulací, které ještě více omezí svobodu jednotlivce a zvýší příjmové nerovnosti. Obětí takových ad-hoc opatření se stanou především obyčejní lidé, kteří si tak připlatí za energie, auta a díky spleti nových „zelených“ regulací budou mít problém nastartovat vlastní byznysy. Naopak velké korporace se díky lobbistům a vyšším obratům dokáží s novými regulacemi vyrovnat mnohem snadněji, než malé firmy. Pokud ne, tak propustí zaměstnance, nebo zvýšené náklady přenesou na zákazníky.

A tak se organizují klimatické summity, kam se v tryskáčích slétají politické elity z celého světa, aby mohly poroučet větru, dešti a plánovat teplotu planety na nejbližší století. Čest jejich práci!

Cesta k čistšímu životnímu prostředí by měla být ražená spíše zdola, za pomoci institutu soukromého majetku, přes arbitráže mezi viníkem a obětí znečištění, nebo vytvářením černých seznamů znečišťovatelů. Politik volen na 4 roky je ten poslední, kdo má upřímný zájem na čistém životním prostředí pro budoucí generace.

Druhé místo: Ekonomická krize

„Pokud se to hýbe, zdáním to. Pokud se to stále hýbe, zreguluji to. Pokud se to přestalo hýbat, dotuji to! „

Tímto Reaganovým citátem by se dala charakterizovat „proti-krizová“ politika většiny států. Čím horší krize, tím lépe. Pro vládní moc. Šrotovné, dotace vybraným firmám, záchrany velkých bank, utahování opasků zvyšováním daní namísto sekání výdajů. Toto je jen vzorek opatření omezujících svobodu jednotlivce, které vlády zavádějí v reakci na zpomalení ekonomiky, které nevyhnutelně následuje po nimi uměle vyvolaném růstu.

Politici, voleni na 4 roky mají tendenci léčit projevy ekonomické krize a ne její kořeny. Přerozdělují cizí zdroje poplatníků nepřirozeně nahodile místo toho, aby tyto zdroje ponechali lidem v reálné ekonomice.

První místo: Terorismus

Zabití dvou much jednou ranou. I takto může vláda vnímat následky teroristického útoku. Po útoku jdou preference politických lídrů obvykle nahoru a navíc se jim otevírá vzácné okno pro přijetí nekonvenčních zákonů. Nejde o nic jiného, ​​jen o další nevratné omezení svobody jednotlivce výměnou za neefektivní, často kontraproduktivní „anti-teroristická“ opatření – jako např. zpřísnění zákonů o držení zbraní, které civilistům akorát ztíží schopnost bránit se.

Případně se pod pokličkou boje proti terorismu posílí pravomocí tajných služeb. Pro tajné služby jsou teroristické útoky velmi výhodné. „Byznys“ těchto tajných byrokracií je státem garantovaný, státem dotovaný a v případě špatných výsledků (např. neodhalení hrozby) jim nehrozí bankrot, právě naopak, je to důvod k dalším dotacím a posílení pravomocí. Navíc veřejnost ani jen nemá možnost kontrolovat jejich činnost. A u našich tajných to platí dvojnásob. Je dost možné, že naše tajné služby mají na svém kontě více únosů a nájemných vražd nepohodlných lidí, než odhalených teroristických spiknutí. Podle dostupných informací, které jsou zřejmě i tak jen špičkou ledovce, naše tajné služby jsou spíše kluby elitních vyděračů a obchodníků s informacemi – úplná parodie, která by měla být zrušena, protože ohrožuje bezpečnost lidí, daňových poplatníků, a stojí nemalé peníze.

Navíc, pokud se člověk „terorista“, rozhodne se pozabíjet pár lidí a nevadí mu, že při tom sám zemře, žádné, ani ty nejabsurdnější opatření vlády mu v řízení nezabrání. To je fakt, se kterým se musíme smířit. Průměrný obyvatel Česka má větší šanci být umlácen státním policistou, než být zabit rukama teroristů.

Bonusovou reakcí mocností na teroristické útoky bývají vojenské údery na chudé země. Podobně jako politici potřebují teroristické útoky pro rozšiřování své moci, teroristé potřebují vojenské údery mocností pro jejich náborový marketing. Kolotoč násilí je „win-win“ situací pro politické lídry obou stran a „lose-lose“ pro obyčejné lidi obou stran.

Na závěr citace Hermanna Göringa, Hitlerova blízkého spolupracovníka:

„Samozřejmě, lidé nechtějí válku. Proč by chtěl nějaký chudák na farmě jít riskovat život do války, když to nejlepší co by z toho získal by byla možnost vrátit se na farmu v jednom kuse. Obyčejný lid nechce válku, ať už v Rusku, v Anglii, v Americe nebo v Německu. To je jasné. Ale nakonec jsou to politici, kteří určují co se bude dělat a vždy je pro ně snadné stáhnout lidi na svou stranu, ať už v demokracii, fašismu, nebo v parlamentní či komunistické diktatuře.“ 

ZDROJ: Ondrej Turis

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2017: *****

Vít Fortelka 2018,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Golombek 200,- Kč, Ernest Wachtl 30,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč

***** Celkem za měsíc: 4 048,00 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (8 votes, average: 4,75 out of 5)
Loading...
loading...
2 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.