2.6.2014
Kategorie: Ekonomika

Nadměrná regulace EU negativně ovlivňuje ekonomiku České republiky i Slovenska

Sdílejte článek:

OD: ALEŠ ROD 02|06|2014

Téma regulace je v posledních letech velmi aktuální, a to oprávněně. Směrnice, zákony, vyhlášky a nařízení všeho druhu denně ovlivňují jednání stamilionů obyvatel členských zemí Evropské unie. Výsledkem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) z České republiky a Nadácie F. A. Hayeka ze Slovenska je studie s názvem „VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY – Česká republika a Slovensko v roce 2014“, která upozorňuje právě na problematické ekonomické aspekty regulatorních opatření ve vybraných odvětvích.

 

 

V rámci každodenních starostí, které řešíme v zaměstnání nebo v domácnosti, si dost dobře neuvědomujeme, jak moc v posledních letech bobtná regulace nejrůznějších lidských aktivit, včetně těch naprosto triviálních. „Rostoucí snahu napravovat, přerozdělovat, pomáhat, nařizovat, dotovat, zkrátka regulovat opravdu pozorujeme více než kdy dříve. Počty přijímaných zákonů dramaticky rostou, stejně tak jejich záběr a rozsah. Jeden příklad za všechny: Desatero přikázání má 179 slov, zatímco Evropská směrnice upravující prodej zelí čitá neskutečných 26 911 slov,“ říká Aleš Rod, ředitel analytického think-tanku Centrum ekonomických a tržních analýz, a dodává: „Všechna regulatorní opatření mají přitom jedno společné – snižují svobodu volby a spouští lavinu efektů, které si autoři regulace často vůbec neuvědomují. Proto je nutné regulacím a jejich autorům neustále nastavovat zrcadlo.“

 

 

Na negativní, nezamýšlené dopady regulace upozorňuje nově vzniklá studie. Sleduje zejména rizika regulace vztažená k ekonomikám České republiky a Slovenska. „Mezinárodní výzkumná spolupráce navazuje na úspěšný projekt „45 nesmyslů z Bruselu“. Nyní jsme s kolegy z CETA vytipovali pět klíčových oblastí, v nichž považujeme analýzu regulatorních kroků a jejich předpokládané dopady za velmi žádoucí. Jedině důkladná analýza regulace v daném odvětví pomůže odhalit, zda politici při jejím obhajování mluví pravdu a zda si uvědomují všechny potenciální dopady regulace, zejména ty negativní,“ vysvětluje Matúš Pošvanc, ředitel slovenské Nadácie F. A. Hayeka.

 

Právě nezamýšlené důsledky regulace jsou tím, co ekonomové (a nejen ti) dlouhodobě kritizují. V prostředí, kde se produkce regulatorních opatření, často přesahujících do jiných odvětví či se navzájem zcela rozporujících, vymkla kontrole, je konstruktivní a věcná kritika činnosti regulátorů naprosto zásadní.

 

Zmíněná studie analyzuje pět důležitých odvětví – bankovnictví, sektor platebních karet, energetiku, ochranu osobních údajů a společnou zemědělskou politiku. V každé kapitole autorský kolektiv vysvětluje principy a záměry (cíle) nejnovějších regulatorních snah v daném odvětví, upozorňuje na negativní aspekty regulace a demonstruje je na reálných příkladech z České republiky, Slovenska a dalších členských států Evropské unie. Např. u mnohostranného bankovního poplatku, který funguje jako cenový prvek mezi bankami vydávajícími platební kartu a bankami obchodníků, Evropská komise navrhuje regulaci formou cenového stropu ve výši 0,3 % transakce se zdůvodněním, že pomůže obchodníkům (nižší náklady) i spotřebitelům (levnější služby). Na příkladu Španělska je však názorně demonstrováno, že banky cenovou regulaci dokážou obejít zvýšením dalších poplatků a/nebo omezením služeb, přičemž maloobchodníci navzdory předpokladům nemají žádný důvod snižovat ceny a tím si snižovat marže. To potvrzují data – spotřebitelé během sledovaného období zaplatili na nově zavedených bankovních poplatcích 2,35 miliardy Eur. Obchodníci ušetřili 2,75 miliardy Eur na mezibankovních poplatcích, které však – logicky – nepromítly do snížení svých cen. Na regulaci mezibankovních poplatků tak paradoxně doplatili spotřebitelé, a to hned dvakrát.

 

CELOU STUDII NALEZNETE ZDE:    Regulace_EU_6.3.2014.pdf

 

ZDROJ: Liberální institut

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červenec 2017: *****

Jana Kocourková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jakub Malinovský 55,55 Kč, Yvona Škurková 100,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Karel Šindelář 1000,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Jiří Skotnica 300,- Kč, Lubomír Janeček 500,- Kč, Robert Schlesinger 500,- Kč, Jan Traxler 1000,- Kč, Roman Foff 1500,- Kč, Miluše Horáková 500,- Kč, Ludovít Acsay 500,- Kč, Miroslav Seidl 300,- Kč, Jiří Fridrich 50,- Kč, Radoslav Richtar 500,- Kč, Ladislav Slanina 250,- Kč

***** Celkem za měsíc: 9 088,55 Kč *****

Děkujeme!


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (4 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.