MULTIKULT
23.1.2018
Kategorie: Multikulturní soužití

Multikulturalismus je jen přechodnou fází k totalitnímu fašismu

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (17 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

OTO JURNEČKA

Zastánci multikulturní společnosti jsou lidé, kteří chtějí barevný, rozmanitý svět. Svět heterogenní, který hýří různorodostí. Tito lidé patří k té vzdělané části společnosti, jak nám často připomínají média.

Byl bych tedy rád, kdyby mě, venkovskému požírači tlačenky, vyjasnili některé otázky, které stále nechápu. Jsem si jistý, že chvilka trpělivé péče nějakého mladého vzdělance bude stačit. Mlha v mé hlavě se rozpustí a místo ní vyjde slunce pravého poznání.

Tak tedy, nejdříve si sjednotíme pojmy a stanovíme premisy, abychom věděli, že se bavíme o tom samém..

V ideální multikulturní společnosti zítřka, spolu koexistují všechna náboženství, kultury, rasy, etnika, zvyklosti. Všechna mají stejná práva. Všichni se navzájem poznávají a učí se toleranci k tomu, že někdo to má prostě jinak. Správně zatím?

Takže všechna náboženství například, mohou žádat o registraci a měla by jí dostat. Po jejím obdržení by měla mít stejné právo na státní podporu. Všechna mohou zakládat školy, mít své duchovní v nemocnicích, věznicích i armádě. Pořád dobře?

Všechna mají stejný nárok na státní svátky a volné placené dny. Různé slavnosti, veselice a trhy pořádané a financované obcemi musí být pořádány stejným dílem pro všechna náboženství. Tedy nejen katolické Vánoce a Velikonoce, ale i Pravoslavné. Nejen sunitský Ramadán, ale i šíitský svátek Aššúrá. Nejen hinduistický svátek Kumbh, ale i Sikhskýsvátek Baisákhía Gurupúrab. Judaistický Pesah, Jom-Kipur, Chanuka, či Purimsamozřejmě. A další pokud jsou. Nikdo nesmí být vyloučen. Je to tak?

Každá kultura má svoji kuchyni i svoje zapovězené pokrmy. Protože rovnost jest nejvyšším zákonem, předpokládám, že toto bude rovným dílem zohledněno ve všech veřejných zařízeních, jako jsou školy, věznice, armáda, nemocnice, vývařovny pro chudé a bezdomovce, letadla, jídelní vozy vlaků, atd. Muslimové nesmějí vepřové, hinduisté zase hovězí. V původní evropské kultuře se nejedí psi ani kočky, což zase není zapovězené v některých asijských kulturách. Bude tedy třeba, aby každé veřejné zařízení mělo několik kuchyní, kde se budou připravovat jídla pro všechny. Bohužel některá vyznání mají pravidla tak přísná, že nedovolují, aby se jejich jídlo připravovalo ve stejné místnosti a na stejném zařízení, jako kuchyně ostatních. Padá tedy možnost připravovat všechny typy pokrmů v jedné kuchyni. Tím se to trochu komplikuje, ale kde je vůle tam je cesta. Ne?

Jazyk. V multikulturní společnosti zítřka je koncept národa dávno opuštěn jako nepotřebný až škodlivý anachronismus. Stát je vlastně jen servisní organizací, která poskytuje služby občanovi, který si je platí daněmi. Lidé různých kultur tedy vlastně často jen prochází. Původem z Indie, dnes žijí a pracují v Londýně, zítra v Moskvě a pozítří v Pekingu. Skuteční světoobčané! Bylo by tedy diskriminační, aby byli nuceni učit se jazyk, který je mateřštinou pouze jedné části obyvatel, časem dokonce ne části nejpočetnější. Je tedy třeba zajistit, aby se buď na úřadech domluvili jakýmkoli jazykem, nebo uzákonit povinnost dorozumět se nějakým universálním jazykem všech. Totéž platí o všech dotaznících, formulářích a podobně. Proč by měli mít například německy hovořící obyvatelé Německa výhodu před těmi ostatními? Je snad Německo jejich vlastnictvím? Jistě že ne! Pořady ve veřejnoprávní televizi, stejně jako program divadel musí zohledňovat práva všech v zemi žijících občanů. Včetně práva na to aby byli oslovováni jejich jazykem! Jména v kalendáři musí zohledňovat nové národnosti, ale take jména dnů v týdnu i měsíců jsou pozůstatkem pouze jedné kultury. Chtělo by to přejmenovat, aby to zohledňovalo historii a mythologii všech kultur. Precedent máme z Francie z doby revoluce. Tehdy nejen přejmenovaly dny a měsíce, ale dokonce rozdělili den na deset hodin, hodinu na sto minut a minutu na sto sekund. Takže jak je vidět, když se chce tak to jde.

Každý si jistě vzpomene na další oblasti života, které dosud nespravedlivě zvýhodňují lidi, co se pouhou náhodou narodili v určité části světa a uzurpovali si ji. Pokud to však se spravedlivou, inkluzívní, nediskriminující, multikulturní společností myslíme vážně, musí vše být tak, aby každý dostal podíl a možnost spoluúčasti na veřejném životě.

Týká se samozřejmě také dějin a jejich výkladu. V opravdu multikulturní a pluralitní společnosti, vedle sebe úhly pohledu všech, žijí a jsou pěstovány. Evropský výklad válek s Osmany, vedle tureckého výkladu. Židovský výklad druhé světové války a holokaustu vedle palestinského výkladu. Pakistánský pohled na dějiny Indie, vedle indického pohledu. Nikdo nikoho neválcuje, každý respektuje každého. Studenti pokojně studují všechny tyto rozdílné výklady, učí se toleranci a rostou na duchu. Je to tak? Mělo by to tak být!

Samozřejmostí je pluralita teorií o vzniku světa. Zatímco student jedné kultury se učí o evoluci, student jiné kultury se pokojně učí o tom že jeho předci byli uhněteni z hlíny a student ještě jiné kultury, třeba že se vyloupl z ořechu. V naší multikulturní společnosti žádná z kultur nedominuje, to je základ.

No, nebudu to více natahovat. Přiznávám, že můj venkovský, levným pivem nasáklý mozek, má problém. A jistě jen z neznalosti se mi popsaná teorie jeví jako poněkud rozporuplná a těžko dosažitelná.

Jak to vše udělat? Jak zrealizovat tuto dokonalou utopii? Vyjmenoval jsem jen asi šest největších náboženství a představa že všechna zaujmou stejně významné místo ve společnosti, se mé čecháčkovské hlavince zdá prostě nereálná. A to jsem vynechal mnohá náboženství, či kulty z Afriky, jejichž vyznavače přece také nemůžeme vyloučit z života naší rozmanité „polis“. Všelicí Animisté, Voo-doo kulty, … přece ty lidičky nebudeme nutit, aby přijali nějaké, jim cizí zvyky? Nakonec kdo jsme, abychom určovali které zvyky mají právo na život a které nikoliv?

Máme tedy minimálně problém logistický, kapacitní a organizační. Zdá se mi zkrátka nemožné všechny tyto kultury pěstovat a žádnou nezanedbat. Ale je tu ještě jiný a vážnější problém. Říkejme mu třeba: „Problém nesmiřitelného rozporu“. Ten vznikne, když jedna kultura má za nepřípustné něco, co je pro druhou kulturu stěžejní. Může to být například situace, kdy jednu víru bude urážet už jen pouhý fakt, že někdo praktikuje tu svoji. Například, že v budově kde se učí jejich dítě, se vaří z vepřového. I kdyby se pro jejich dítě vařilo jinde pěkně halal. Je tu střet. Součástí jedné kultury jsou vepřové párky, pro druhé je nepřijatelné, aby se vůbec vyráběly, byť pro někoho jiného.

Nebo jiný příklad: Součást jedné kultury je volnost a nevázanost v sexuálním chování, zatímco druhá to nejen zakazuje svým členům, ale je pro ni nepřípustné dokonce i to, aby se to dělo v městě kde žijí. Rozpor, střet.

Oblečení: Pro jednu kulturu je nepřípustné nejen aby jejich ženy chodily s odhalenou hlavou, ale i aby tak chodily ostatní ženy v jejich blízkosti. Rozpor, střet.

Škola: Pro jednu kulturu povinná školní docházka i pro dívky, pro druhou nikoliv, nebo ne v plném rozsahu. Rozpor a střet.

Čím více kultur ve společnosti, tím více takovýchto třecích ploch, kdy jejich pravidla na sebe narazí, neboť jsou vůči sobě v rozporu. Tyto třecí plochy se vyskytují nejen v interakci Islámu s ostatními.

Jak tyto rozpory vyřešit? Máte to promyšlené milí kluci a holky z větších měst a s vyšším vzděláním?

Nechci předjímat případnou odpověď, ale z toho co jsem dosud nasál z názorů přesvědčených multikulturalistů, jsem nabyl dojmu, že skutečně ano! Mají řešení! Je ovšem velice překvapivé. Ukazuje totiž, že multikulturalisté vlastně žádnými multikulturalisty nejsou. Když je necháte mluvit a sdělit vám svoje představy, zjistíte, že ve skutečnosti vůbec nevěří, že by mohlo dvacet vyznání vedle sebe koexistovat a dělit se bezkonfliktně o prostor.

Ale čemu tedy věří? Popíšu nyní, jak vypadá multikulturalismus v jejich pojetí. Uvidíte, že o žádný multikulturalismus vůbec nejde:

Západní multikulturní liberál totiž předpokládá, že z Afghánce, který přijde žít do Evropy, se časem stane asi takový muslim, jako se stal z Evropana křesťan. Tedy že to bude pouze jeho jakési kulturní pozadí. Několik svátků v roce, které dají záminku nakupovat a sejít se s příbuznými, možná se svátky spojený nějaký neškodný rituál na úrovni našeho vánočního rozkrojení jablka. Pár písniček, tanečků, nějaké ty krajové oblečky, možná hezký barevný průvod, potěcha oka turistova. A to je vše!

Multikulturní liberál předpokládá, že tento muslim (hinduista, buddhista, sikh, …) si ponechá některé vnější znaky své víry a kultury, že se to pro něj stane pouhým folklorem, asi jako když my o Velikonocích upleteme pomlázku, ale nějaké půsty již dávno nedodržujeme. V ostatních záležitostech však, že přijme západní liberalizmus, přesně tak jako to udělal ten křesťan. Bude respektovat většinový názor na pití alkoholu, na sňatky homosexuálů, nebo na změnu „gender“ rolí. Přesně tak jako to udělal ten křesťan. Přijme prostě moderní svět, tak jak mu bude předložen, přesně tak, jako to udělal ten křesťan. Protože i proti křesťanově víře mnohé tyto věci byly, ale křesťan to nějak vytěsnil, oddělil si to v hlavě a své náboženství prožívá opravdu jen privátně. Folklor a snad trocha té charity..

A oni očekávají, že ti co přicházejí, udělají to samé. Průvod, sladkosti během Ramadánu, tanec dervišů, turistická atrakce. Ale jinak no problem, vedle v ulici je nevěstinec, tady v baru se opíjí šestnáctileté holky a ve filmu si strážník bere svého seržanta za manžela a všichni okolo nich jim jdou na svatbu a tváří se jako že nic. A muslim (hinduista, buddhista, sikh, …) to vše přijme a respektuje.

Tak takhle si představují multikulturalizmus. Žádné soužití mnoha kultur, pouze koexistence vnějších znaků různých kultur. Ale pod těmito vnějšími znaky přijmutí západní kultury nebo spíše to, co ji nahradilo. To ale s multikulturalizmem nemá nic společného. A tak jako se Evropanům nelíbí islamizace, v zemích středního východu existuje odpor k něčemu, co nazývají „westernizace“. A mají pravdu. Evropané i tamti.

A ouha – ti co přicházejí také tato očekávání splnit nehodlají! Bylo jim řečeno, že v nové zemi je multikulturní společnost a že tedy mohou svoji víru naplňovat naplno, bez kompromisů, tak jak chtějí. A oni chtějí. Nevzdají se jediného písmena ze svých svatých knih. Chtějí si svojí kulturu žít opravdově a se vším všudy. Asi tak jako žili křesťané své křesťanství před staletími. Tedy naplno podřídit svoje životy své kultuře a víře.

A západní multikulturalisté jim to nechtějí dovolit. Nemohou potřebovat nějaký chaos s milionem pravidel a deseti odlišnými právními řády, s jinými pravidly pro sňatky, pohřby, potraty, porody a každý aspekt života, odlišnými pro každou jednu sub-kulturu. Ne ne. Ve skutečnosti si vysnili svoji novou kulturu. Úplně novou. Ta by měla vypadat nějak takhle:

V ulicích jsou rozmanitá jídla z rozmanitých kultur. V televizích, kinech a divadlech je vše od západní opery, indických bollywoodských filmů, přes sbory afrických bubeníků, po arabské břišní tanečnice. Ve městech jsou kostely, mešity, synagogy, hinduistické chrámy, buddhistické svatyně. Na ulicích ženy v minisukních, indickém sárí i v hidžábu. Vše klokotá v diverzitě.

Na pozadí však panuje tvrdá jednotaVyvolení stanoví pravidla, vytvoří své svaté, ustanoví rituály a svátky, náboženské potřeby ukojí jakýmsi synkretickým mixem všeho, obohacené o nové prvky, jako je lidskoprávní aktivizmus a záchrana planety. A toto je nabídka o které nesmlouvají! Udělají ústupek tu muslimům, když odstraní Vánoční stromky a vepřové ze školních jídelen, naopak i u muslimů budou trvat na respektování všech těch prvků nové víry, jako je „gender“ a podobně. Ano, hledají rovnováhu a doufají, že se obě strany, původní obyvatelé i nově příchozí, nakonec smíří se ztrátou svých kultur, pokud jim z nich ponechají hrstku těch vnějších znaků. Co ale rozhodně nechtějí je skutečný multikulturalizmus, kde si každý praktikuje svoji kulturu. Ne to nechtějí. Ani nemohou chtít, nejde to. Příliš brzo se jednotlivé zvyklosti střetávají v konfliktu.

Ostatně to co píšu lze vidět i v umělecké tvorbě a pop kultuře. Podívejte se na jakýkoli sci-fi film. Hvězdné války, Hvězdná brána, Star Trek. Všude se jakoby vyskytují různé rasy a různé kultury. Ukazují nám v nich, jak jim to pěkně dohromady šlape, navzdory výrazným odlišnostem. Když se ale podíváte blíž, tak ve skutečnosti jedna kultura dominuje. Všichni žijí v podstatě pozemským způsobem života. Liší se jen ve vzhledu; Ferengové mají velké uši a jsou to obchodníci, ale to přece i některé lidské národy. Vulkánci mají špičaté uši a jsou lehce autističtí, ale to i mnozí lidé. Klingoni mají odlišně stavěný obličej a jsou pudoví a výbušní, ale to i lidé. Žádná skutečná odlišnost k tolerování. Všichni se nakonec sejdou někde v baru, kde se poperou o samice nebo peníze. Pěkně lidsky. Kdepak multikulturalizmus, všichni mají velice pozemské mravy. A ti co je náhodou nemají, jsou na správnou cestu pozemskou federací přivedeni. Všimněte si, není tam žádná rasa, jejíž tradicí by například bylo sníst své rodiče, když zestárnou. Ne, to není tolerováno, natož aby to bylo respektováno jako rovno mravům pozemským. Misijní poslání pozemských posádek kosmických lodí je zřetelné – šíří svůj způsob života a předstírají, že ten odlišný způsob života chtějí integrovat do toho našeho… jen ho předtím maličko zkultivovat.

V nejnovějších dílech Star Treku to dokonale vyjádřil jeden Klingon: „Když přijdou pozemšťané, nabídnou nám účast na svém společenství. A postupně nás připraví o vše klingonské, až nám klingonského nezbude nic. A jejich nabídka začíná vždy stejným pozdravem: Přicházíme v míru“.

Autor scénáře dokonale (a nejspíš nevědomě) vystihl licoměrnost takovýchto lákavých nabídek. A přesně to můžeme vidět v dnešním světě. Západní vylepšovatelé světa podávají nezištněruku ke „klingonům“ v Africe a nabízejí jim podíl na společenství. A zbaví je všeho. Z jejich Islámu i kultury jim nezbude kámen na kameni, stejně jako nám nezbylo skoro nic z našeho Křesťanství. Muslimy někdy vnímám jako rasu Borgů z jedné série Star Treku. „Vzdejte se, budete asimilováni, odpor je marný“, řeknou vždy když potkají kohokoli kdo ještě není Borg. A udělají z něj Borga. Současně si ale myslím, že i muslimové sami jsou v podstatě oběti. Také mají být „asimilováni“, jen ještě z o řád vyšší úrovně, jestli víte jak to myslím. Nemám je rád, to není žádné tajemství. Přesto vidím, že se s nimi stejně jako s námi, šoupe po šachovnici, jako s pěšákem určeným k obětování.

Závěr? Multikulturalisté jsou dvojího druhu. Ti hloupější, kteří opravdu chtějí diverzitu a nemají tušení, že právě diverzitu zabíjí. Když máte v Bangkoku, v Dubaji i Londýně stejnou architekturu, stejná jídla ve stáncích s občerstvením i stejnou hudbu – jakýsi pop s orientálními prvky, tak jste diverzitě příliš nepřispěli, není-liž pravda?

No a ti druzí, kteří dobře vědí co chtějí. Budují funkční, monolitickou, efektivní, vše-kontrolující společnost, kde jsou informační toky vedeny tak, aby si všichni mysleli to samé (a za to si mohou dvakrát ročně udělat nějaký ten rituál ze své původní domoviny). Vytváří kulturu novou, fašistickou, s vládou filozofů jak chtěl Platon. Multikultura je pro ně jen přechodnou etapou k tomuto cíli. Nemůže být ničím jiným, jako cíl sám o sobě není realizovatelná.

A tak se ptám milí studenti z fakult humanitních studií. Do které skupiny patříte vy?

A na závěr jen taková legrácka:

Tak přísaháme!

Všichni akademici, sociálněvědní badatelé apod. musí složit něco jako multikulturní slib (obdoba svazáckého slibu):

1.Věřím, že všechny rozdíly mezi etnickými skupinami jsou dány vlivem prostředí, oprese a rasismu.

2.Věřím, že je třeba podporovat identitu minorit, pochopitelně z peněz majority.

3.Věřím, že rasy jsou sociálním konstruktem.

4.Věřím, že nejsou „vyšší“ či „nižší“ kultury, věřím, že všechny kultury jsou jedinečné a plnohodnotné.

5.Věřím, že různé etnické skupiny mohou žít spolu v harmonii stejně jako na billboardech United Colors of Benetton.

6.Věřím, že mezirasové sňatky jsou dobrá věc (s výjimkou Židů, těch by se exogamní sňatky neměly týkat).

7.Věřím, že inteligence/IQ je nevědecký koncept, na druhou stranu věřím v existenci emoční inteligence.

8.Věřím, že liberálové jsou inteligentnější než konzervativci.

9.Přísahám, že si nikdy nepoložím určité otázky.

10.Věřím, že s těmi, co to vidí jinak, se nediskutuje a je třeba je umlčet, i když jinak jsem pro svobodu slova, protože její potlačování má vždy fašistické konotace.

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2018: *****

Věra Vladyková 1000,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, ing. Věroslav Olič 603,- Kč, Vít Fortelka 500,- Kč, Leoš Richter 1000,- Kč, Robert Schlesinger 300,- Kč, Jan Bezděk 2000,- Kč, Pavel Klement 200,- Kč, Milan Černý 500,- Kč, Martin Pavlíček 850,- Kč, Jan Vojtěch 500,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Zdeněk Svoboda 200,- Kč, Jiří Dobruský 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč

Celkem za měsíc: 8 503,00 Kč
Vybráno 24.29%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
politicon-banner
31 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.