workers2
15.2.2017
Kategorie: Ekonomika

Minimální mzda – mýtus a realita

Sdílejte článek:

LUKÁŠ JADRNÝ

Česko má jednu z nejnižších minimálních mezd v EU. Česko má nejnižší nezaměstnanost v EU. Je v tom souvislost? Je minimální mzda skutečně dobrá pro zaměstnance s nízkými příjmy?

V České republice pobírají podle loňských údajů minimální mzdu 3% zaměstnanců, asi 115 tisíc lidí (1% české populace). Ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marxové (ČSSD) se na podzim podařilo prosadit navýšení minimální mzdy o 11% tak, že od ledna činí 11 000 Kč.

Přesto na nás průměrně jednou měsíčně vyskakují zprávy se šokujícím sdělením, že Česká republika má stále jednu z nejnižších minimálních mezd v EU. Na druhou stranu jsme se nedávno mohli dočíst informaci, že máme nejnižší nezaměstnanost v EU. Když se podíváme na statistiku, která ukazuje úroveň minimální mzdy od začátku 90. let, pochopíme jednoduchý politický princip – když je u moci pravice, minimální mzda zůstává na stejné úrovni, když je u moci levice, minimální mzda se pravidelně rok co rok zvyšuje. Zní to velmi pozitivně, vypadá to, že se tím zlepšují podmínky zaměstnanců a trh práce, navíc na tom budou socialisté sbírat spoustu bodů před volbami, protože komu by se nelíbilo, že nejhůře placení zaměstnanci (opakuji, že jsou to 3%) si přilepší. Je to ale opravdu přilepšení? Není skutečnost docela jiná? A nejsou lepší recepty, jak pomoci zaměstnancům?

Pokud jde o průměrné měsíční výdělky, jsme coby ČR hluboko v druhé (chudší) polovině zemí EU. Na prvním místě (tedy s nejvyšším průměrným výdělkem) se dlouhodobě drží Dánsko. Jenže… Dánsko nemá stanovenou minimální mzdu, stejně jako naše sousední Rakousko, kde si lidé průměrně vydělají čtyřikrát více, než v Česku. Podobné platy jako v Rakousku se dostávají zaměstnancům také ve Finsku a dokonce ve Švédsku, ke kterému levicoví politici velmi často vzhlíží a které ovšem minimální mzdu taktéž negarantuje. Zato Francie, chlubící se jednou z nejvyšších minimálních mezd, se momentálně potýká s rekordní nezaměstnaností, přesahující 10%, a rozhodně se nedá říci, že by patřila mezi země nabízející nadprůměrné platové podmínky.

Lidé po sametové revoluci snili o tom, že se budou mít jako na Západě, že jejich platy budou tak vysoké, jako platy Britů nebo Švédů, že republika s tržním hospodářstvím bude prosperovat a rozvíjet se a všichni se budou mít lépe. Přiznejme si, že většina lidí se má lépe jen v momentě, kdy se má lépe jejich peněženka. Jenže ta se zas tak lépe nemá. Důchody nestačí na pokrytí inflace, tisíce absolventů vysokých škol nemají práci, Sobotkova vláda, která se hlásí k jakési sociální spravedlnosti a jistotám, v žádném případě nepomáhá chudým, ani lidem s průměrnými příjmy. Pokles nezaměstnanosti je z velké části způsoben masivním nárůstem počtu vládních úředníků, pracovníků ministerstev a přidružených orgánů státní správy. Volných pracovních míst je stále dost, chybí však kvalifikované síly, přičemž k řešení problémů firem a drobných podnikatelů se nikdo nemá, raději se zvyšuje minimální mzda, což zhorší podmínky pro nejméně kvalifikované pracovníky a v konečném důsledku se ve velmi krátkém období může míra nezaměstnanosti opět zvyšovat.

Proč? Jednoduchý příklad: zaměstnavatel má pod sebou 10 lidí, kteří pracují za minimální mzdu a díky ministryni Marxové ji musí každému navýšit o 11%, což je pro něj to samé, jako kdyby přijal dalšího zaměstnance. Což si za a) nemůže dovolit, takže bude propouštět, za b) bude zaměstnávat načerno a vyplácet nižší mzdu, přičemž se těmto zaměstnancům nedostane právní ochrany. A jsou to právě nejméně kvalifikovaní lidé, pracující za minimální mzdu, kterým se práce těžko shání a kterým se teď bude shánět ještě hůře, případně budou mít coby zaměstnanci „načerno“ velmi nejisté podmínky. A těm „zbylým“ 97% zaměstnanců to také nic dobrého nepřinese. Tak se nabízí otázka, zda by nebylo lepší minimální mzdu nezvyšovat a dát tak prostor k rozvoji podniku a případně vytvoření dalších pracovních míst pro lidi, kteří jsou stále bez práce. Přidat k tomu snížení daní a odvodů (v jejichž výši jsme přeborníky), které omezují zaměstnavatele a snižují čistou mzdu zaměstnanců.

Zkušenosti a ekonomické analýzy ukázaly, že socialistická politika vysokých daní a zvyšování minimální mzdy nefunguje a může mít katastrofické důsledky. Jde jen o to pochopit souvislosti, zamyslet se selským rozumem nad tím, že více a více požadavků na zaměstnavatele omezuje nejvíce zaměstnance a brání přirozenému zvyšování mezd a vytváření nových pracovních míst. Neposuneme se na úroveň Dánů, Švédů či Britů tím, že budeme tleskat „socialismu s lidskou tváří“, který předvádí naše vláda. Nebudeme mít víc peněz a jistot díky vyšší minimální mzdě, vysokým odvodům a škrcení podnikatelů. Nebo snad znáte nějakou zemi, kterou socialisté přivedli k prosperitě? Já tedy znám jen výstižnou anekdotu: „Co by se stalo, kdyby se socialisté zmocnili Sahary? Deset let nic a pak by se tam začalo nedostávat písku.“

Poznámka redakce PP: Zvyšování minimální mzdy má dle našeho názoru dva hlavní důvody: volební populismus a zvýšení odvodů do bezedné státní kasy. Socani tak velice šikovně zabijí dvě mouchy jednou ranou. Přinese jim to jak nějaký ten volební hlas, tak ve zvýšených odvodech za zaměstnance více peněz na erární přerozdělování. 

lukas-jadrny19139542_0

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2017: *****

Vít Fortelka 2018,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Golombek 200,- Kč, Ernest Wachtl 30,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Zdeněk Čech 200,- Kč, Anonymní dárce 200,- Kč, Tomáš Foldyna 874,30 Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Belinda Woldrichová 100,- Kč, Alena Potůčková 500,- Kč, JIří Fridrich 50,- Kč, David Bezděk 150,- Kč

***** Celkem za měsíc: 6 322,30 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (12 votes, average: 4,50 out of 5)
Loading...
loading...
10 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.