2.12.2012
Kategorie: Politika

Lze pochopit myšlenkové pochody rudého socana?

Sdílejte článek:

(c) KAREL KŘÍŽ, 2/12/2012

Nevím, jestli má v dnešní době ještě cenu dělit levicově smýšlející populaci na sociální demokraty a komunisty. Tenká linka, která je dříve snad oddělovala, tedy dosažení cíle své politiky, u socanů demokratickými volbami a u komunistů revolucí, jakoby se dnes již vytratila díky prohlášením jejich vůdců na různých demonstracích, v různých výzvách i v reálné politice při nahánění voličského stáda.

Ono je těžké se dnes v politice tradiční euroatlantické civilizace vůbec zorientovat. Ve své podstatě již ani nefunguje klasické rozdělení na pravici a levici. Není lepšího důkazu než činy současné vlády ČR premiéra Nečase, deklarované, a novinářskou komunitou mainstreamových médií označované, jako pravicové, avšak veškerým svým konáním plnící program veskrze socialistický, tedy levicový.

Stejné je to i s pojmenováním současného společenského systému. Historicky spíše hanlivé označení kapitalismus již dnes opravdu používají jen extrémní levičáci, ortodoxně setrvávající na pozicích Marxe, Lenina či Klementa Gottwalda. Neboť jenom jim to tak může připadat.

 

 

Pokud tedy připustíme malinko anachronistická, ale víceméně přehledná klišé, oprostíme se od úřednického ptydepe státního aparátu, zvaného politická korektnost, a nalejeme si opravdu čistého vína, vychází nám zcela zjevně následující…

 

Politická “elita” dovedla přinejmenším Evropu, ale Obama v USA se také snaží, k naprostému rozvratu tradičních morálních a ekonomických hodnot, na kterých dříve vybudovala svoji prosperitu a bohatství. Mocenská struktura se stala naprosto závislou na možnosti podojení státních rozpočtů, ze kterých jsou financovány jak politické strany, tak drtivá většina jejich členů. Nejenom přímo odkloněnými korupčními penězi, ale též posty ve státní správě či ve firmách se státní účastí.

 

Katalyzátorem úspěchu partaje se tak nestává plnění volebního programu, ale pouze a jedině obsazení důležitých křesel, ze kterých je možno přímo ovlivňovat finanční toky při přerozdělování peněz, které jako stále větší demotivační až destrukční výpalné platí do erární kasy daňoví poplatníci. Tato obludná přerozdělovací “práce” se tak stala alfou a omegou práce stranických sekretariátů, úřednických kanceláří i vládních budov. Vždy jen s jedinou obavou, zdali to porobení daňoví otroci tentokráte ještě vydrží, či je příště možno šrouby utáhnout o další závit. Myšlenky na nějakou budoucí prosperitu jsou zde zcela evidentně naprosto stranou a vítězí heslo “Po nás potopa!”

 

Tedy klasické socialistické zřízení, stále rozhodněji se blížící komunistickému pojetí. Po bolševickém vzoru se buduje struktura režimu oddaných státních zaměstnanců či nešťastníků závislých na milodarech sociální sítě a rozhodnutí od panského stolu. Hrubou silou moci se potírá osobní svoboda, samostatnost, zodpovědnost i rovnost šancí pro všechny. Na každý jeden běžný úkon existuje větší množství zákonů s nejednoznačným výkladem, vyhláška, kterou si může úředník vysvětlit dle vlastní libosti či nesmyslné nařízení, za jehož neplnění může erár uložit likvidační pokutu či ponižující exemplární trest.

 

Panáci s mocí zákonodárnou tak produkují nesmyslné množství nesmyslných zákonů, které jsou primárně určeny k zakrytí pravé podstaty činnosti politicko-kmotrovské mafie, panáci s mocí výkonnou pak tyto zmetky uvádějí v život za pomoci všeobecně rozsévaného strachu, blbé nálady a populistických demagogických kampaní svých PR agentur. Velmi dobře se jim však, bohužel, daří přesvědčit rozhodující demokratickou nepřemýšlící volební většinu, že tak je to správné, že tak to má být. Stát je Bůh všemohoucí, zákon slovo Boží, politický vůdce Ježíš Kristus. A socialistická víra neotřesitelná.

Tento fakt se ukazuje i v reakcích pod mými články, které veřejně publikuji již více jak pět let. V každé diskusi k textu, který se jen třeba malinko dotkne politiky ČSSD, KSČM či její předchůdkyně KSČ a poukáže na nějaký problém jejich členů či činů, mám o “zábavu” postaráno. Vždy se však dozvím jen ty samé věci.

 

  • Za komunistů nebylo tak špatně.
  • Za všechny současné problémy mohou pravicové vlády a Pán tunelů na Hradě, kteří zde zavedli divoký kapitalismus pro horních deset tisíc a kálejí na obyčejného člověka.
  • Máme málo zákonů a represivních složek, které by udržovaly pořádek.
  • Stát málo řídí ekonomiku, nepodporuje její růst.
  • Zlodějiny a korupce “pravičáků” jsou jiné a daleko horší než socanů či dokonce komunistů, kteří přeci jen znárodňovali.
  • Když je hovado politik z “pravičácké” strany, je to výsledek celé její politiky, hovado z vlastních řad je vždy jen náhodné selhání jednotlivce.
  • A vůbec největší hovado je autor, který si na to dovolí upozornit.

 

Chtěl bych mít také tak jednoduchý jednobarevný svět. Chtěl bych se nechat unášet na křídlech zářných zítřků s bolševickými předáky v čele. Chtěl bych si užívat v blahoslavené nevědomosti. Bez starostí, bez obav z budoucnosti, bez hledání relevantních souvislostí, bez sledování utahující se smyčky kolem krku. Jak lehce se asi musí žít takovému člověku, ktreý prostě věří, že mu každý den ten jeho žlab někdo jiný naplní a on se bude moci zase přežírat k prasknutí.

 

Jenže v realitě to takto nefunguje, milí soudruzi, ať vás na stranických školeních učili cokoliv. Společnost má jen dvě možnosti cesty svého vývoje. Klece nesvobody, teror represivních složek mocenského aparátu a rovnoměrně rozdělenou bídu socialismu nebo svobodu, volný trh a vámi nenáviděné společenské třídní rozdíly, plynoucí z produktivní práce každého jednotlivce. Není třetích cest, není spravedlivého státu dohližitele, není pomoci jinde než na konci vlastní ruky.

 

Každý zásah do tradičních pilířů prosperity a svobody se vždy vymstí. Kdo chce, může to vidět i dnes. Může vidět, že se opět řítíme do socialisticko-komunistické propasti a ještě přidáváme plyn. Neboť povědomí a myšlenkové pochody dnes stmelených rudých socialistů nejsou schopny pojmout a připustit, že:

 

  • Za komunistů nebylo tak špatně, ale jen pro udavače, estébáky a kariéristické bezpáteřní svině.
  • Opravdu pravicovou vládu Česko ještě nemělo, jen spoustu připosraných hledačů sociálního smíru, zkorumpovaných zlodějů a klientelistických eminencí.
  • Ani tisíc nových zákonů denně, navíc ovlivněných lobbystickou korupční mafií a často naprosto nesmyslných, neznamená pořádek ani prosperitu.
  • Pokud takto osobnostně i programově slabé zákonodárné a výkonné sbory chtějí zůstat u koryt i zdrojů svého lehce nabývaného bohatství, musí nutně spoléhat na pravomoci svých represivních složek a obyvatelstvo nenápadně udržovat ve stálém strachu o osobní svobodu i majetek.
  • Stát ekonomiku nikdy neřídí, jen každým svým zásahem do svobodného a volného podnikatelského prostředí něco zničí. Největším současným morem jsou proto různé regulace a dotace, které dávají “vyniknout” pseudopodnikatelům, kteří by bez pomoci státních peněz těžko sami uřídili provozovnu veřejných záchodků. Aby se za peníze jedněch podporovala konkurence kamarádů vládnoucí oligarchie je opravdu možné jen ve zvráceném světě socialistů.
  • Zlodějina a korupce je jen jedna, vždy provozována kariéristickým dobytkem bez morálky, cti a svědomí. Rath není oběť systému ani politických hrátek, ale zloděj, co kradl peníze z našich daní, například.
  • Pokud společenský systém natolik degeneruje, že připustí, aby se do vrcholových zastupitelských funkcí dostali přes kandidátky politických stran lidé typu PhDr. Kudryse, je asi opravdu něco špatně. Něco hodně špatně. Psychopaté mají být odděleni od společnosti, nikoliv rozhodovat o jejím osudu. A je jedno jestli mají modrou, oranžovou, fialovou, zelenou nebo rudou partajní knížku. Nelze je přeci omlouvat tím, že jinak jsou to dobří lidé, kteří chtějí blaho pro všechny obyčejné lidi a schválili nám třeba pastelkovné.

 

Tolik tedy moje malá reakce na diskusi k poslednímu článku, kde jsem se dozvěděl o “Tarasově konstantě zločinů oranžových a modráků 1:10” a opravdu jsem se zamyslel jaké asi myšlenkové pochody vedou diskutujícího k takovýmto závěrům. Nenapadá mne nic jiného než fanatická bolševická víra, kterou jsem si dovolil popsat v tomto textu, příslušenství k bývalým elitám KSČ, či současné členství v KSČM nebo ČSSD, které se stejným demagogickým blábolením jako “Taras” udržují u státem plněných koryt.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2016: *****

Jaroslav Smrčina 300,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Zdeněk Kučera 303,- Kč, Zora Magyarová 474,73 Kč, Jan Procházka 500,- Kč

***** Celkem za měsíc: 2 243,73 Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 4,73 out of 5)
Loading...
2 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.