DRAHOSZEMAN

Lihoš nebo Drahoš?

Sdílejte článek:

LU LINA

První kolo volebního cirkusu máme za sebou. Lihoš Kundotamovič Zeman díky podpoře fašizujících vesnických idiotů zvítězil a Refugees Welcome Drahoš skončil druhý, dostrkán ke stříbrné medaili vzdělanými městskými liberály. Až potud celkem klasika a žádné překvapení. Dál už to je ovšem mnohem zajímavější. Velká překvapení, velké debakly, gigantická trapnost a hlavně konečně veřejné odmaskování. 

Už kampaň byla taková zvláštní. Začala fakticky 26. ledna 2013 a jejím leitmotivem bylo jasné zadání – nechutný opilec nesmí podruhé projet za žádnou cenu. Po mohutné hnojometné přípravě nastoupil jako první Horáček. Úžasný nápad, ať už se zrodil v kterékoliv sluníčkové hlavě. Znemožnil se hned na prvním veřejném vystoupení a pak už to byly pouze jeho zbytečně vyhozené peníze. Bylo třeba nasadit druhého koně.

Do ringu byl tedy dostrkán Drahoš. Pokud se dobře pamatuji, jeho prapůvodním motivem kandidovat byla skutečnost, pochopitelně kromě tlaku ambiciózní manželky a havloidů, že mu právě skončilo funkční období v akademii a poohlížel se tedy po nějaké jiné pěkné sinekuře. Mohlo to být asi takhle nějak:

Prezident? A on už pan Zeman nebude kandidovat? Aha, on je špatný prezident, to jsem nevěděl. Hmm. Já nevím. Musím se zeptat manželky. Aha, vy už jste se jí ptali? Nadšeně souhlasí, aha. No, tak tedy dobře soudruzi…ech, to mi uklouzlo. Musíte mi ale radit, co mám říkat a tak, já politice nerozumím. Aha, proto jste si mě vybrali. Brýle? Ne, já vidím dobře.

Jenže jak kampaň běžela a pan profesor se stále více odkopával a znemožňoval před voliči, které bylo třeba za každou cenu odebrat Lihošovi, začalo být v antizemanovském táboře jasné, že nastal čas k nasazení dalšího koníka. Někoho s koulema a především s alespoň nějakými vlastními názory, koho voliči rozhodně okamžitě nepřekřtí na Želé. Zašli tedy o půlnoci za úplňku na hřbitov neúspěšných politiků a na poslední chvíli vykopali valašského chachara Topola Guleviče.

Oprášili ho, důstojně oblékli, falešné brýle také dodali, ukázali oběť a řekli: „Trhej Topole! Dostaneš za odměnu Hrad!“ A tak Topol Gulevič trhal, ukazoval svaly a péro tak, jak byl zvyklý a jak to uměl nejlépe. Protože kandidát Želé si u příčetných voličů v nestřežených chvilkách nejvíc nasral do bot s vítáním černoušků a eurohujerismem, bylo třeba trhače nasměrovat opačným směrem a pokusit se tak vzhledem k jeho známým postojům a činům o kvadraturu kruhu.

Vedeni zoufalstvím z neklesajících Lihošových preferencí, které bláboly typu „silný prezident“ nijak neovlivnily, investovali neznámí dobroserové  do Topola další těžké miliony a po republice se objevily stovky billboardů s už opravdu zoufalým heslem: „Ani vítač, ani kývač!“ Jak celé to gigantické budovatelské úsilí vyznělo, už víte. Jedno z mála příjemných překvapení těchto voleb bylo právě oněch krásných 4,3% hlasů pro Anivítače Anikývače. Lidi sice jsou většinou blbci, ale ne zase tak velcí, a paměť jim zatím také ještě evidentně funguje.

Překvapením ani příjemným, ani nepříjemným, je pro mne počet hlasů pro kandidáta Hilšera. Ačkoliv rozhodně nejsem příznivcem toho, co představuje, je jeho umístění jasným důkazem faktu, že peníze nejsou všechno a vždy rozhoduje hlavně to, jak na potenciální voliče zájemce o jejich hlasy působí. O charisma, nebo –  aby tomu porozuměli i příznivci Topola Guleviče – o koule.

Kandidát Fišer byl nasazen do počtu a svůj úkol splnil nad očekávání výborně. O jeho charismatu mluví to, že si nevydobyl žádnou lidovou přezdívku. Na mne působil vysloveně odpudivě – jak zjevem, tak vystupováním, tak pěstováním odkazu svatého Veškrny. Kdyby se do druhého kola hypoteticky probojovali Fischer a šimpanz Hurvínek, budu vždycky volit Hurvínka. Na FB mne v této souvislosti zaujala trefná poznámka, že „Fischer vypadá, jako kdyby měl ve sklepě zakopanou mrtvolu“, což podepisuji.

Ostatní tři kandidáti mi nestojí za řeč, vyjma snad pana Hanniga. Ačkoliv jde o notorického kandidáta, což vždy něco signalizuje, překvapil jasnými a srozumitelnými názory, pod jejichž většinu bych se klidně podepsal. Jako jasného outsidera bych ho asi nevolil, ale nijak mne nepopouzel, na nic si nehrál a ze všech těch tajtrdlíků působil nejcivilnějším dojmem.

Asi nejzásadnějším momentem prvního kola bylo hromadné veřejné odmaskování většiny kandidátů ihned po jeho skončení.

To, jakou rychlostí a jakým způsobem si, až na dvě čestné výjimky, všichni poražení okamžitě padli do náruče s profesorem Refugees Welcome Drahošem, bylo tak neskutečně trapné a vše odhalující, až se mi orosil monitor. Ano, už během kampaně bylo jasně vidět, že je to vedeno ve stylu – jeden proti všem, všichni proti jednomu – ale takovou okamžitou manifestaci ideové nerozbornosti jsem přece jenom nečekal.

Bylo jasné, že k tomu dojde, ale ta humpolácká přímost, s jakou si veřejně sundali škrabošky různosti, mne fakt zaskočila. Žádná diplomacie, žádné obvyklé divadýlko pro veřejnost typu „budu o tom přemýšlet“, nic takového se tentokrát nekonalo – bum, Vive le Drahoš! Pan profesor se ostatně stal králem tohoto večírku trapnosti.

Profesor Želé se navzdory image gentlemana ve své televizní zdravici prezentoval jako neuvěřitelný drn, který si ani v momentě svého úspěchu neodpustil sérii tak ubohých výpadů proti Zemanovi, že mi bylo trapně za něj. Dívám se na něj, poslouchám ho, a říkám si nevěřícně:

Kdo může tohle chtít na Hradě?

Bohužel asi tak 1 370 000 oprávněných voličů. Co je k volbě vítače, kývače, eurohujera, kolaboranta, prázdné nádoby a fíkusu asi vede? Shoda v politickém přesvědčení asi těžko, Želé žádné nemá, kromě bezbřehého oportunismu. Charisma? Bez komentáře. Důstojný vzhled a chování? Masivní mediální kampaň v jeho prospěch? Bytostná touha nemít na Hradě Lihoše?

Těžko říct, vzhledem k rozvrstvení inteligence v populaci asi půjde o průnik všech těchto faktorů. K jeho volbě někomu stačí, když ho chválí v televizi, někomu se líbí jeho důstojný vzhled, někomu zase jeho úporná snaha nevybočit z řady a zastávat vždy správné názory, někomu imponují tituly. Sjednocujícím faktorem ale nepochybně bude ona bytostná touha nemít na Hradě Lihoše. Za každou cenu.

Pro mne asi nejzábavnějším a nejbizarnějším Drahošovým voličem je novinář Jiří Doležal z Reflexu. Jeho nenávist k Zemanovi je už tak iracionálně patologická, že raději popře sám sebe a v druhém kole to hodí krystalickému neomarxistovi, který je esencí všeho, proti čemu Doležal celý život bojuje. Píše, že „raději to hodí Akademii věd, než venkovskému lihovaru, raději moudrému gentlemanovi s opačnými názory, než ožralému primitivu s podobnými názory…“.

Nu, vot. Je to jeho boj, jeho volba. Každý má plné právo volit podle sebe, nebo podle druhých, nebo nevolit vůbec.

Já budu každopádně volit stejně jako v kole prvním – tedy venkovský lihovar a ožralého primitiva. Právě proto, že máme na některé zásadní věcí podobné názory. Včetně lihovin, například. Moudří gentlemani nás na můj vkus až příliš často zavádějí tam, kde slunce nesvítí. A ani mi nijak zvlášť nevadí, že podle Jiřího X. Doležala jsem proto čůrák.

Autor: Lu Lina

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc únor 2018: *****

Jiří Linhart 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Ernest Wachtl 30,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč , Jana Školutová 100,- Kč, Miloš Zbránek 500,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Miroslav Meder 400,- Kč, Yvona Škurková 100,- Kč, Zdeněk Drozen 500,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, ing. Jindřich Mácha 300,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Vladimír Konečný 500,- Kč

***** Celkem za měsíc: 5 246,00 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§

Vážení čtenáři,
možná jste zaregistrovali u článků, příspěvky v diskuzi od Redakce s nabídkou koupě vlastní ikony za 990 Kč. Nic není zadarmo a provozovaní takového webu jako je server Pravýprostor.cz už vůbec ne. Provoz je čím dál dražší a příjmy, které se generují z reklam na provoz bohužel nestačí. My tak musíme dotovat jeho provoz z vlastních zdrojů. Nejsme totiž spojení s žádnou politickou stranou ani oligarchem. Touto cestou bysme Vám tedy chtěli nabídnout, abyste spojili příjemné s užitečným. A tím je podpora serveru na jeden rok za 990 Kč. Spolu s touto podporou nezávislé novinařiny a absolutně svobodného pohledu na svět dostanete také vlastní účet na serveru Pravýprostor a v diskuzi se u Vašich příspěvků odlišíte nejen názorem, ale také vlastní ikonou. Nabídka vlastní ikony je možná symbolická věc, která ale velmi pomůže s provozováním a financováním webu.
Za 990 Kč tedy dostanete možnost zvolit si vlastní ikonu u Vašich diskuzních příspěvků a odlišit se tak od ostatních diskutujících na 1 rok. Jestliže o tuto službu máte zájem, objednávejte prosím na e-mailu: redakce@pravyprostor.cz
Vaše redakce
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (46 votes, average: 4,35 out of 5)
Loading...
116 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.