koncentrak
6.6.2016
Kategorie: Historie

Komunisté měli připravené koncentráky pro odpůrce režimu ještě v listopadu 1989

Sdílejte článek:

MILAN BRUNCLÍK 06|06|2016

Pod slovem koncentrák se většině vybaví fašistický holocaust za druhé světové války. Jenže na stejně zrůdných principech měl připraven koncentrační tábory i zločinný komunistický režim v Československu. Pod krycím názvem NORBERT byly aktivovány až do 24. listopadu 1989, kdy v podvečer fakticky padla vedoucí úloha KSČ a její gangsteři ve Státní bezpečnosti a milicích sametově přešli do nových pozic.

Na nápad dělit občany na beránčí a nepřátelské přišli krátce po únoru 1948 nejvýznamnější grázlové STB v čele s agentem NKVD, vrahem Pichem -Tůmou (zemřel za podivných okolností v roce 1995). Ti vypracovali po sovětském vzoru přísně tajný systém sledování lidí a značkování těch, kteří aktivně vystupují proti panství totalitní moci. Na okresních expoziturách Státní bezpečnosti, na místních odděleních SNB, ale i na matrikách místních národních výborů tak vznikaly seznamy režimu nebezpečných osob, u jejichž jména stálo velké tučné N. Neboli NORBERT. 

Jméno jako vyšité pro barona v dívčím románu červené knihovny použil Pich-Tůma v intencích své zvrácenosti na lidi, kteří byli lovnou zvěří predátorů komunistické věrchušky. V padesátých letech se kandidátem do koncentráku NORBERT mohl stát i člověk před režimem zalezlý do nejservilnější ulity. Stačilo, aby byl třeba synem velkouzenáře, statkáře nebo dokonce holiče, jenž stříhal dělnickou třídu, čímž ji patrně vykořisťoval. Značkování písmenem N ukájelo totiž bolševiky i ekonomicky, neboť šli nejen po nekonformních názorech, ale taky po majetku jejich nositelů.

Nové, čistě ideologické zrůdnosti nabyla však akce NORBERT v roce 1969 s nástupem normalizace. O ní panuje dosti rozšířená iluze, že mocenský monopol komunistů už neprahnul nepohodlným lidem přímo po krvi. Vražedné koncentráky let 1969–1989 však usvědčují zločince z KSČ o opaku.

Ještě v roce 1985 si estébáci nechali v jimi kontrolovaném Krátkém filmu Praha natočit za účasti známých herců, v roce 2009 protagonistů seriálů českých celoplošných TV, instruktážní snímek, jak zatýkat a vraždit NOSy. Zkratkou NOS byli estébáky poctěni po roce 1968 lidé, kteří projevovali veřejný, aktivní odpor vůči KSČ, Sovětskému svazu a vůbec se chovali svobodomyslně. 

K 24.11.1989 bylo z patnácti a půl milionů obyvatel Československa nasměrováno do komunistických koncentračních táborů cca 7.500 režimu nepřátelských osob. Nejhnusnější koncentrák byl připraven ve Švařci u Brna.

Akce NORBERT, konstruovaná právě pro zlomové dny jako byl listopad 1989, vystavěla v Československu nejširší zločineckou organizaci, vykazující znaky nepromlčitelné genocidy. Celá kausa by si zasloužila mezinárodní soud typu Haagského tribunálu pro válečené zločiny. 

Do koncentráků mělo být svezeno jako dobytek nákladními vozy 7.500 lidí nejpozději do 24 hodin od spuštění NORBERTA. Proto matriky místních národních výborů pečlivě sledovaly a okamžitě hlásily na místní oddělení Veřejné bezpečnosti změnu bydliště u občanů označených písmenem N. Pokud tedy obyčejní esenbáci dnes tvrdí, že s estébáky neměli nic společného, natahují si jen výsluhová trika. Byli by to právě hrdinní příslušníci VB, oslavovaní pořadem Maják coby strážci klidného spánku matek a dětí, a jejich přicmrdávači z Pomocné stráže a milicí, kdo by s ostře nabitými zbraněmi NOSy do dobytčích náklaďáků rval.

Podle zatykačů, vydávaných dle režie místního náčelníka STB úředníky okresních národních výborů. Přesně v intencích fašounského „Arbeit macht frei“ je vystavovali s vědomím, že nešťastníky posílají do mrzačícího vězení, na prvý pohled neškodní úředníci v klotových rukávech. Zatykače měly předtištěnou podobu povolávacího rozkazu na nucené táborové práce. Mnoho účastníků tohoto genocidního zločineckého gangu dál působí ve veřejné správě našeho údajně demokratického státu.

Samotné koncentráky situovali šéfové STB buď na velké stavby, jako byl dvojitým plotem z ostnatého drátu a střílnami obehnaný přivaděč vody pro Brno ve Švařci. Zde by se stovky otroků hodily na galejnické práce a v megatunách betonu bylo možno pohodlně navěky zazdít mrtvoly těch, co vysílením zemdleli nebo byli zavražděni. Některé tábory by zřejmě operativně vznikly jako zvláštní části komunistických kriminálů, jak napovídá jejich seznam, koncipovaný na krajské bázi a souhlasící s domicilem ústavů nápravné výchovy. 

Tedy z blízkosti pouhých dvaceti let na nás dýchají československé gulagy v nejtemnějších barvách. Takových, jaké nám líčili prostituční publicisté coby zvěrstva revanše a kapitálu v Chile a jiných cizokrajných diktaturách. I u nás se mělo ještě v listopadu 1989 masově věznit bez rozsudku a vytěžovat neboli mučit po sovětském vzoru. A střílet hezky po čekisticku, se slastí kopnout si do sprostého podezřelého – jak zní jedna z klíčových scén zmiňovaného estébáckého výchovného filmu – a odplivnout si nad jeho mrtvolou se slovy: “Ten má dost !“.

Dost možná, že onen silně motivační film viděl minkovický dozorce Vondruška, obviněný za tamní zvěrstva vůči politickým vězňům. V každém případě akce NORBERT zůstává živou, neboť svými genocidními pavučinami dalekosáhle překročila bázi STB a lapila do svých tenat mnoho tzv, civilů. Dál kliďánko pracují ve veřejné správě a těší se kariérnímu postupu. Někteří se ani netají, rozjaření mladou náckovskou mízou, že by si rádi zase zanorbertovali.

Možná i proto zůstává můj film Komunistické koncentráky NORBERT jediným audiovizuálním zpracováním jednoho z nejhnusnějších momentů totalitních dějin Československa. Při pětiletém výročí listopadu 1989 z něj ocitoval kousky na NOVĚ Josef Klíma. Podstatnou část díla tvoří genocidní pasáže z instruktážního estébáckého snímku, v nichž současné herecké hvězdy, o dvacet let mladší, předvádějí estébáckým a milicionářským novicům, jak z lidí vymlátit přiznání a případně je efektivně popravit.

Popsat se to nedá, musí se to vidět… 

(Zdroj – krác.) Autor Milan Brunclík (1952) je publicista a právník. Patří k nejmladším nepřátelským osobám, do evidence EZO byl zanesen jako blokovaná NOS III. stupně nebezpečnosti 15.9.1969 coby sedmnáctiletý gymnazista.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2017: *****

Vít Fortelka 2018,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Golombek 200,- Kč, Ernest Wachtl 30,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Zdeněk Čech 200,- Kč, Anonymní dárce 200,- Kč, Tomáš Foldyna 874,30 Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Belinda Woldrichová 100,- Kč, Alena Potůčková 500,- Kč, JIří Fridrich 50,- Kč, David Bezděk 150,- Kč

***** Celkem za měsíc: 6 322,30 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (14 votes, average: 4,43 out of 5)
Loading...
loading...
150 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.