6.9.2013
Kategorie: Společnost

Komunisté jsou připraveni vládnout, tedy opět vraždit a krást

Sdílejte článek:

MIROSLAV VÁCLAVEK 06|09|2013

„KSČM je připravena, říkáme to dlouhodobě. Každý z našich odborníků má lepší kvalifikaci než členové současné pravicové vlády,“ řekl šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik. Stejně jako předseda Vojtěch Filip ovšem nechce soc. dem. radit, zda tzv. bohumínské usnesení zrušit.“ Tolik před pár týdny Rudé Právo o tom, co na nás komunisté a sociální demokraté chystají.

 

 

Takzvaná sociální demokracie, která je stejným synonymem pro korupci jako ODS, nebo jiné party s vyhrnutými rukávy, právě začala šroubovat směrem k otevření uzávěrem lahvičky s komunistickým Džinem, s jehož pomocí plánuje kouzelně vyhrát volby, získat tak co největší moc a potom ho zase šoupnout dovnitř a zašroubovat.

 

Parta kolem Sobotky prokazuje naprosto stejnou dětinskou naivitu, jako tomu bylo v Německu s Hitlerem, který měl rovněž posloužit a potom zmizet. Tolik dychtí po moci, že jsou ochotni se pro její získání spojit i s masovými vrahy, kterými jsou komunisté i přesto, že sotva stačila zaschnout hlína na hrobech jejich obětí a vychladnout popel popravených, který jejich Gestapo, tedy StB ráno rozsypávalo v ulicích Prahy.

 

Ponechme prozatím ale stranou všechny motivy, které k tomuto spolčení se zločineckou organizací jakou je Komunistická strana vedou a podívejme se společně na to, čím bolševici získávají sympatie nejen u voličů, ale jak se zdá i u veřejnosti obecně.

 

Mám na mysli jejich sociální demagogii, kterou se ohánějí ráno, v poledne i večer, kdy se staví do rolí těch nejhodnějších, kterým na srdci neleží nic jiného, než nastolení ráje na zemi, nad nímž Alláh se svými huriskami a sličnými mladíky slibovanými věrným, jen bledne závistí.

 

Divím se jen, že mnoho občanů této země nenapadlo, že když se komunisté tolik ohánějí tím, co všechno prý nedokážou v sociální oblasti, jen jim dát hlas, že se minimálně sami sebe nezeptají – a proč jste tomu tak soudruzi nečinili, když jste měli monopol na moc zaručený článkem čtyři ústavy ČSSR, garantovaný bodáky Střední skupiny sovětských vojsk, kterou jste si na nás pozvali?

 

Ptáte se o čem, že to hovořím?

 

Vždyť jsme prý byli vyhnáni z edenu komunistického blahobytu, kde pracující jezdili do práce pozlacenými Rolls-Royci, žili ve vilách obklopeni luxusem, po práci měli legraci, jen leželi a otevírali ústa, do nichž jim padali pečení holubi, pomeranče, banány a mandarinky a měli vždy dostatek toaletního papíru i menstruačních vložek a všichni měli všechno dohromady. Tak jaképak pochyby o sociálních vymoženostech pracujícího lidu?

 

Pokud nevzpomenu na všudypřítomné fronty na všechno, protože nebylo nic, na džínové kalhoty se pracovalo čtrnáct dní, pitomá barevná televize stála otrokův roční plat, rozhrkaná Škodovka 105 ekvivalent dnešního vozu vyšší třídy za šest set tisíc a všechno to bylo obehnáno ostnatým drátem jako jeden velký pracovní lágr, pak i sociální oblast, byla přímo úměrná principům oné otrokářské komunistické společnosti a tudíž i tak dnešní sliby chyby komunistických sirén, jsou pouhou lží a žvástem.

 

Stačí jen pohlédnout například na dobu dovolené. Jestliže ta dnes činí dvacet dnů, přičemž v mnohých firmách, především těch vlastněných západními majiteli není výjimkou její navýšení hrazenou „vykořisťovatelem“, pak délka dovolené, která byla zásadně určována komunisty ve fabrice jakožto celozávodní, činila týdny dva s následnou nadějí, že bude o něco navýšena, pokud se otrok dožije určitého věku.

 

Dnešní mateřská dovolená, kterou je možno čerpat až po dobu čtyř let, tedy 212 měsíců a která je maminkám hrazena z veřejných rozpočtů, trvala od roku 1987 měsíců sedm, přičemž poté bylo dítě matce odebráno a dáno k náležité kolektivní výchově v jeslích a mateřských školách, kde byla zaručena indoktrinace komunistickou ideologií spolu s mateřským mlékem.

 

Dnešní všudypřítomný a každému dostupný západní medicínský standard a léky, které vedly k prodloužení průměrné délky života o sedm let, byly před rokem 1989 pouze pro vyvolené. Protože jestliže v rozpadajících se nemocnicích byly chcípajícím otrokům ordinovány bolševickým zdravotnictvím acylpyriny a čaje, pak komunistické panstvo si pro sebe nechalo vystavět SANOPS, tedy zdravotnický ústav s tou nejvyšší možnou kvalitou péče a vybavený za dolary nakoupenou technikou s jakou se dnes setkává i nezaměstnaný, přičemž mi není znám jediný případ hospitalizace obyčejného smrtelníka v této rudé super nemocnici.

 

Pochopitelně, že když se otrok znelíbil svému komunistickému pánu, pak byl vyhozen z práce na vteřinu, aniž by zaznamenal něco jako odstupné. Ovšem když se sám rozhodl, že by se mu zachtělo pracovat jinde, takzvaná výpovědní lhůta byla v řádech měsíců. Až devíti, přičemž v padesátých letech o schválení výpovědi podané zaměstnancem rozhodovala komunistická komise a nelze opomenout ani robotu za žebráckou mzdu, kterou si taková fabrika zavazovala „zaměstnance“ za to, že mu uhradila „vzdělání“ spočívající ve vyučení a to v délce minimálně tří let. Z čehož zároveň vyplývá, že pohádky o bezplatném školství za doby „zlatých komunistů“, jsou pouhé důkazy o krátkých pamětích spoluobčanů.

 

 

Tedy jak může někdo opět naletět slibům komunistických vrahů a zlodějů, lze vysvětlit pouze demencí, paralýzou, nebo degenerací u těch, kteří s touto „péčí“ mají svoji vlastní životní zkušenost a u těch, kteří měli to štěstí, že nepromarnili ani den svého života v tomto koncentráku a přesto po ní vzdychají, to lze považovat za následek nevyrovnání se s minulostí a následnou legitimizací komunistických zločinců „pravicovými,“ kremlofily.

 

Přesto je zajímavé, že pro tyto zmíněné není přitažlivá ideologie nacistická, i když se jedná o totéž, tentýž socialismus a stejné metody, snad jen s menším počtem zavražděných, jinak stejně zvráceně kolektivně definovaných nepřátel. To, že osobou určenou k likvidaci je pro komunistu kapitalista a pro nacistu Žid a to s celou rodinou, není podstatné. Princip segregace rasové nebo třídní je totiž totožný a stejně vražedný.

 

Můžeme to považovat za důsledek frakčního boje a hašteření mezi socialisty, stejně jako působením jejich propagandy a mentálními mediálními klystýry, namísto podávání informací.

 

To, že komunisté vždy mezi prvními věšeli Sobotky, Škromachy a Zaorálky, je pouhou chabou náplastí na věci budoucí, nebudeme-li důslední v tom, aby relikty z předlistopadových a polistopadových dob nebyly nadále významně přítomny ve veřejném politickém životě této země.

 

Protože když komunisté kácejí les, vždycky létají třísky.

 

U nás jich bylo deset tisíc.

 

Tolik občanů Československa, zde totiž komunisté v letech 1948 až 1989 zavraždili na šibenicích, umučili v koncentračních táborech, nebo zastřelili na hranicích.

 

Pokud bychom ovšem měli připočítat oběti komunismu od roku 1945, tedy ty, které z území Československa sovětská NKVD odvlekla do vyhlazovacích koncentračních táborů v SSSR, budeme se pohybovat v řádech deseti tisíců.

 

To už přece za koalici KSČSSD stojí.

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2016: *****

Jaroslav Smrčina 300,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Zdeněk Kučera 303,- Kč, Zora Magyarová 474,73 Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Petr Kocfelda 500,- Kč, Magdaléna Machová 100,- Kč

***** Celkem za měsíc: 3 043,73 Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (9 votes, average: 4,33 out of 5)
Loading...
18 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.