0000013768
10.3.2016
Kategorie: Historie

Kdo je Merkelová (II.): Temná zákoutí cesty do sedla za „dohledu“ Stasi

Sdílejte článek:

OLEG VEXLER 10|03|2016

V roce 2005 telekanál WDR připravoval film o Robertu Havemann, vědci-chemikovi, jednom z nejznámějších disidentů DDR, starém komunistovi, jenž byl za Hitlera v nepřítomnosti odsouzen k smrti za protifašistickou činnost v tajných spolcích „Evropský svaz“ a „Červená kapela“, posmrtně vyznamenán oceněním „Spravedlivý mezi národy“ v Jad-Vashem. Robert Havemann od roku 1976 žil ve východním Berlíně v domácím vězení, pod neustálým dohledem Stasi (tak jako v Moskvě v té době Sacharov).

Mezitím Havemann se svým levicovým přesvědčením stihl pracovat pro Stasi. V 1964 byl Havemann vyloučen ze strany za „odklon o linie marxismu-leninismu“ a profesně degradován (byl ředitelem Institutu fyzikální chemie, toho kde pracovala Merkelová). Přístup k domu vědce byl omezen a navštívit ho mohli jen ti, kteří od Stasi dostali povolení.

Seznam těch, kteří měli k Havemannovi přístup obsahoval 70 lidí. Přitom operativní práci s vědcem se věnovalo až 600 nohsledů. Na neveřejném procesu ho „obhajoval“ výše uvedený Gregor Gysi, současné donášející Stasi vše co chemik soukromě řekl (Havemann rázně kritizoval režim Honeckera, a proto ho vydávali na Západě). Pracoval s ním výše uvedený Frank Schneider, který dal Merkelové výjimečný posudek.

Při studování fotografií těch, kteří Havemanna navštěvovali, novináři objevili Angelu Merkelovou. Co dělala v domě disidenta tajemnice pro ideologii, která se nikdy neangažovala v protistátní činnosti? Přesvědčovala ho, aby se vzdal svých prohlášení a článků publikovaných na Západě?

Když se jí to novináři zeptali, Merkelová zareagovala vrcholně podrážděně, nedala žádné komentáře a zakázala ve filmu ukazovat fotografii obsahující její tvář, s odvoláním na ochranu soukromí. Nakonec fotografii ve filmu ukázali, ale tvář byla začerněná. Je však zřejmé, že Merkelová si dvakrát volala na koberec redaktory WDR, aby jejich školila v demokracii, a aby jim dala cenné rady co ukazovat a co ne.

Jenže v několika švýcarských časopisech tuto fotografii zveřejnili spolu s potvrzením že Merkelová navštěvovala Havemanna na základě instrukcí Stasi. Pikantní na celé situaci bylo zejména to, že v té době Angela seděla v kanceláři spolu se synem Havemanna, fyzikem, jehož Stasi poštvala proti vlastnímu otci (on a jeho matka spolupracovali se Stasi proti svému otci a manželovi, což se v DDR – zemi s 1 nohsledem na 80 obyvatel stávalo), ale Merkelová trvala na tom, že s jeho synem neměla žádné přátelské vztahy.

Po odkrytí agenta Schnura se „Demokratické probuzení“ začalo rozpadat, na volbách 18.3.1990 propadlo s 0,9% hlasů, ale vešlo do koalice s východoněmeckou CDU a brzy se s ní plně sloučilo.

Na slučovacím sjezdu byla Merkelová jednou ze tří delegátů za Demokratické probuzení a představena jako „člověk Lothara de Maizière“. Když se de Maizière stal premiérem, Merkelovou vybral za svou mluvčí. Před 5 lety Merkelová na výročí sjednocení Německa o svém patronovi a donašeči Stasi řekla: „Jeho politickým cílem bylo uzákonění směrování ke svobodě a dosažení světové revoluce, což vytvořilo základ pro sjednocení Německa“.

Mimochodem, otec a syn de Maizière byli nejen spolupracovníci Stasi, ale i členy CDU ještě za Honeckera. Jenže to nebyla CDU, ale speciální DDR verze, věrná „idejím míru a socialismu“ (jak ji tehdy nazývali „strana bloku“ a „strana doprovodné flétny“), což je nijak nevadilo sloučit se ze západoněmeckého CDU.

V této východnomenecké CDU byl i třetí patron Merkelové (po Schnurovi a de Maiziére) – Gunther Krause. Je třeba připomínat, že Krause byl cenným kádrem režimu Honeckera a i jeho volně pouštěli do NSR, co bylo dovoleno jen vyšším straníkům a spolupracovníkům Stasi.

Krause byl šéfem spojené frakce CDU a Demokratického probuzení v posledním parlamentu DDR – právě spolu s Schäublem připravil dohodu o sjednocení Německa. Několik dní před sjednocením 3. října 1990 na setkání s poslanci ohledně toho, zda mají být zveřejněna jména poslanců – spolupracovníků Stasi, se Krause rozčílil, vyloučil ze zasedání všech novináře a jednomu, který stihl něco nahrát na diktafon, odebral kazetu s křikem „Já vás dám zavřít!“.

Následně se tedy jména spolupracovníků Stasi nezveřejnily. Za několik dní se Krause stal členem Bundestagu a ministrem pro speciální úkoly a následně ministrem dopravy Německa. V květnu 1993 Krause musel odstoupit kvůli úplatkům (jednou z afér byla privatizace oddechových zón při dálnicích, projevil se i při udělování úlev pro sebe a svou ženu a při financování svého bydlení ze státního).

Po odvolání Krause pracoval jako podnikatel (přesněji řečeno – podvodník) a mnohokrát stál před soudem za různé podvody, daňové úniky, zpronevěry, falešné bankroty, atd. Stačí říct, že obral vlastní dlouholetou sekretářku o dvě roční výplaty a když soud určil, že její Krause musí vrátit část ukradeného, ​​podal odvolání!

Několikrát ho od věznění zachránila promlčecí doba, ale v roce 2002 ho soud v Rostocku přece jen odsoudil na 3 roky a 9 měsíců vězení (v Německu dávají takové dlouhé tresty pouze za vážné porušení zákona), ale po dlouholetých obíhačkách po všech instancích se Krausovi opět podařilo vyjít z vody suchý.

V březnu 2009 mu však byl opět vyměřený podmíněný 14-měsíční trest za další trestný čin. O rok později v Schwerinu CDU oslavovala výročí, na kterém se zúčastnili dva bývalí krajští předsedové této strany, staří kámoši – Angela Merkel a Gunther Krause. V roce 1993 ji totiž Krause jmenoval za svou nástupkyni na tomto postu. Oba na výročí vystoupili s projevem.

Ve středu naší politiky – prohlásila Merkelová, myslíc tím Krausovu – je člověk, s cennými vlastnostmi, ale i rozpory a chybami „. Pokračovala již přímo o svém patronovi: „Pořád jsem mu vděčná, že mi pomohl vyhrát volby ve svém kraji a dostat poslanecký mandát v Bundestagu“. 6x během svého 40 minutového projevu Merkelová nazvala Krause „drahý Günther“. Pokud bychom to přeložili do současného jazyka, vyjde to takto: „Svých si nedáme!“ (Nebo ještě lépe „Je to zkurvysyn, ale náš zkurvysyn!“).

A proč Krause vlastně nikdy nezavřeli? Neboť v Německu je zcela nezávislé soudnictví. Protože v kabinetu Krause visí fotografie, na které mu Merkelová podává ruku. Fotka není stará, ale naopak nová. A pan Krause si pod tu fotografií stříhá své podnikatelské kupóny například jako konzultant ředitele „Pruské akademie budoucího rozvoje“, jeho filiálky, kde se ze slaměných odpadů chystají vyrábět ropu, nebo jako konzultant dalších ním vytvořených poradenských firem.

Tvář „architekta sjednocení“ a Merkelovou rehabilitovaného kriminálníka Krause se podle Spiegelu ze světle růžové stala punčovou v té chvíli kdy ho Merkelová chválila z tribuny. V euforické odpovědi Krause připomněl jak Merkelová právě pod jeho odpovědným vedením protlačila prosbu o vstup DDR do Spolkové republiky Německo, přičemž ji psala na psacím stroji samotného Milka – dlouholetého šéfa Stasi (jaká symbolika). O tom, že Milko byl někdy jejich společným šéfem se Krauze, mezitím několikrát podmíněně trestán, samozřejmě nezmínil, ale všem zúčastněným dal na vědomí, že bez něj, Krause a Merkel by se Východní Německo nikam nedostalo.

Po roce 1993 už Merkelová pracovala bez Krauseho pomoci. Už ji nespojovali ani se Schnurem, ani s Krausem, ani s de Maizièrem, její neoficiální přezdívka v té době byla „Kohlová dívka“ (Helmuta).

1.10.1990 se ke Kohlovi sama nanominovala a dokázala ho okouzlit. Měla mnoho silných stránek: loajální, poslušná, výkonná, mile se usmívala a hlavně – svou přítomností ve vládě výrazně zvyšovala hned tři povinné kvóty: žena, mládež a „Ossi“. Položme si ruku na srdce – není příjemné mít u sebe chutnou, mladou dívku, zatímco jeho vlastní stará a nemocná žena bezvýchodně sedí doma, zlobí a uráží se (dokud se jednoho dne nezabije?)?

Kromě toho lidé u moci si vždy váží těch, kteří jsou pro ně osobně bezpeční, kteří je nemohou sesadit. Stalin za bezpečného považoval Chruščeva a Chruščev bojácného Brežněva. Přesně takto Kohl považoval pro sebe za bezpečné své dva chráněnce – Merkelovou a Schäubleho. A tak jako Stalin a Chruščev, také se mýlil.

Samotná Merkelová také pečlivě dodržuje toto pravidlo a důsledně vykosila celé politické pole kolem sebe, odstraňujíc tím politické pronásledovatele (počínaje Fridrichem Merzem a Karlem-Theodorem zu Guttenbergem a konče Norbertem Roetgenem. Uvidíme, co udělá s Julií Klöckner).

Avšak při třetím-čtvrtém volebním období i nejopatrnejším a nejzkušenějším vůdcům začne strašit ve věži, utvrzují se ve vlastní velikosti a nenahraditelnosti a dělají mnoho hloupých chyb. Tak to bylo s Chruščovem, Kohle, Ben-Gurionem, Nerem, Caesarem, Ivanem Hrozným, Mikulášem II, a přesně to se nyní děje s Merkelovou.

Má smysl pozastavovat se nad tím, že právě Merkelová byla tím Brutem, který, obrazně řečeno, probodl svého patrona Césara? Jejím nožem v jeho zádech byl její protikohlovský článek ve Frankfurter Allgemeine Zeitung, kde jako předsedkyně CDU napsala: „Strana se musí naučit věřit si a vidět svou budoucnost bez starého bojového koně Helmuta Kohla (jak se on sám rád nazýval), přesně tak jak když puberťák dospívá, opouští domov a jde si svou cestou“.

V roce 2000, na vrcholu politického skandálu kvůli anonymním dárcům a neoficiálním pokladnám CDU se fakticky následkem převratu stala neočekávaně šéfkou CDU Merkelová, která vyhodila nejprve ze sedla Kohla a pak jeho korunního prince Schäubleho.

Pro Merkelovou bylo datum 20. dubna 2000 vítězným – zvolili ji do čela CDU. Na narozeniny Hitlera.

Kariéra Merkelové se schyluje ke konci. Podle posledního průzkumu s její imigrační politikou nesouhlasí 81% Němců a její osobní popularita je mizivá. Ale sebevražda její nehrozí – v tomto roce by se mohla stát následovnicí „pokémona“ na postu generálního tajemníka OSN.

Vždy si pamatujte „Revoluce začínají idealisté, realizují romantici a plody sbírají všiváci“. Východoněmecká revoluce nebyla výjimkou.

ZDROJ: Oleg Vexler

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc únor 2018: *****

Jiří Linhart 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Ernest Wachtl 30,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč , Jana Školutová 100,- Kč, Miloš Zbránek 500,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Miroslav Meder 400,- Kč, Yvona Škurková 100,- Kč, Zdeněk Drozen 500,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, ing. Jindřich Mácha 300,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Vladimír Konečný 500,- Kč, Karel Smetana 1010,- Kč, Rudolf Roedlind 1000,- Kč

***** Celkem za měsíc: 7 256,00 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§

Vážení čtenáři,
možná jste zaregistrovali u článků, příspěvky v diskuzi od Redakce s nabídkou koupě vlastní ikony za 990 Kč. Nic není zadarmo a provozovaní takového webu jako je server Pravýprostor.cz už vůbec ne. Provoz je čím dál dražší a příjmy, které se generují z reklam na provoz bohužel nestačí. My tak musíme dotovat jeho provoz z vlastních zdrojů. Nejsme totiž spojení s žádnou politickou stranou ani oligarchem. Touto cestou bysme Vám tedy chtěli nabídnout, abyste spojili příjemné s užitečným. A tím je podpora serveru na jeden rok za 990 Kč. Spolu s touto podporou nezávislé novinařiny a absolutně svobodného pohledu na svět dostanete také vlastní účet na serveru Pravýprostor a v diskuzi se u Vašich příspěvků odlišíte nejen názorem, ale také vlastní ikonou. Nabídka vlastní ikony je možná symbolická věc, která ale velmi pomůže s provozováním a financováním webu.
Za 990 Kč tedy dostanete možnost zvolit si vlastní ikonu u Vašich diskuzních příspěvků a odlišit se tak od ostatních diskutujících na 1 rok. Jestliže o tuto službu máte zájem, objednávejte prosím na e-mailu: redakce@pravyprostor.cz
Vaše redakce
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (14 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
6 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.