7.4.2014
Kategorie: Společnost

K čemu je dobrý stát?

Sdílejte článek:

OD: JAN TOKÁR 07|04|2014

Možná je lepší položit jinou otázku. Jaké činnosti musí provádět libovolná skupina lidí, aby její členové dokázali nenásilně koexistovat? Ať jsem se zabýval jakoukoli dobou nebo místem, vždycky jsem nacházel tři činnosti, které muselo takové společenství vykonávat.

 

 

1. Lidé vždy museli mít nějaký mechanismus, způsob, zdroj kterým určovali všeobecně platná pravidla soužití. Je vcelku jedno, zda to byl prastarý posvátný text, příkaz největšího hromotluka v tlupě, nebo výsledek hlasování gentlemany v budově při Temži. Některé mechanismy se osvědčily více, některé méně a úplně stejně to je i s pravidly. Vždy však platilo, že ve Společenství může existovat pouze jedna autorita určující pravidla. Má to svou logiku. Pokud by existovaly takové autority dvě, hrozilo by, že o jedné věci vydají dvě různá pravidla a dojde k rozporu. Teoreticky je možná existence několika autorit určujících pravidla pro různé oblasti života. Příkladem by mohl být souběh světského a církevního práva. Život je však pestrý a jednotlivé jeho části se překrývají. Tak i koexistence světského a církevního práva nakonec vedla k řadě sporů. Na potvrzení této skutečnosti si stačí vyhledat heslo “investituru”.

 

2. Ať byla pravidla stanovená jakékoliv, vždy docházelo ke sporům. Pokud má lidská společnost existovat, musí mít nějaký způsob nenásilného řešení sporů. Arbitr sporů navíc musí být znám dříve, než ke sporu dojde. Je totiž dost dobře možné, že sporné strany nejsou schopny se dohodnout ani na jménu arbitra. Plus může docházet k situacím, kdy jedna strana vidí spor a druhá jej ignoruje. Například si někdo postaví dům na vašem pozemku a dále vás ignoruje. To znamená, že musí existovat subjekt, vůči kterému se lze dovolávat porušení pravidel. Instituce, která řeší spory a stížnosti na porušení pravidel se obvykle nazývá soud. Existence soudů se v různé podobě vyskytuje po celou známou historii lidstva.

 

3. Pravidla i rozhodnutí ve sporech jsou fajn až do chvíle, kdy někdo řekne “Kašlu vám na to, udělám co chci já.” Tehdy vstupuje do života násilí. Rád si podívám příběh o tom, jak se farmáři spojili a vyhnali špatného Billa s jeho bandou, realita je ale někde jinde. Žádní farmáři nedokáží porazit skupinu lidí, které je dostatečně početná, vyzbrojená a vycvičená. Zkuste si představit jak organizujete sousedy, aby odolaly stovce pěšáků, deseti tankům a dvěma bitevním letadlům. Na to, abyste takovou moc překonali, musíte zorganizovat armádu.

 

Začal jsem požadavkem nenásilnou koexistenci a skončil jsem budováním armády. Je to logické, protože násilí lze zabránit pouze násilím nebo jeho hrozbou. V tom je skryta i odpověď z názvu tohoto článku. Stát je dobrý na to, aby zabránil násilnému jednání. K tomu musí určovat obecně platná pravidla, řešit spory a vynucovat dodržování pravidel.

 

 

Pokud by stát, jako nejsilnější subjekt na daném území zůstal pouze při tom, že slouží k zabránění násilí, bylo by to slušné uspořádání. Otázka zní jak zabránit tomu aby někdo, kdo je nejsilnější, nezačal svou moc používat i na jiné cíle.

 

Zdá se, že zabránit zneužívání moci je nemožné. Tedy zatím se to nikde nikomu na dost dlouhou dobu nepodařilo. A tak jsou lidské dějiny, dějinami získávání, využívání, zneužívání, degenerace a zániku moci.

 

 

ZDROJ: menejstatu.sk

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červenec 2017: *****

Jana Kocourková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jakub Malinovský 55,55 Kč, Yvona Škurková 100,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Karel Šindelář 1000,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Jiří Skotnica 300,- Kč, Lubomír Janeček 500,- Kč, Robert Schlesinger 500,- Kč, Jan Traxler 1000,- Kč, Roman Foff 1500,- Kč, Miluše Horáková 500,- Kč, Ludovít Acsay 500,- Kč, Miroslav Seidl 300,- Kč, Jiří Fridrich 50,- Kč, Radoslav Richtar 500,- Kč, Ladislav Slanina 250,- Kč

***** Celkem za měsíc: 9 088,55 Kč *****

Děkujeme!


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (6 votes, average: 4,00 out of 5)
Loading...
loading...
1 komentář
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.