tovarna
28.12.2015
Kategorie: Ekonomika

Jsme odsouzeni k prohře

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (15 votes, average: 4,73 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ 28|12|2015

Když dva dělají totéž, nebývá to vždy totéž. Tak třeba já když zjistím, že čekám miminko, do druhého dne po zjištění zaručeně přiberu dvě kila, i kdybych držela hladovku. A do doby, než se mimi narodí, zaručeně přiberu kil třicet.

A vzhledem k tomu, že mám děti už čtyři, trochu mě děsí pomyšlení, že jsem vlastně během posledních deseti let stačila v součtu nasbírat už úctyhodných 120 kilo… Zato když jsem vyslovila domněnku, jestli moje sousedka, typ žížala, není třeba úplně náhodou tak trošinku těhotná, ukázalo se, že měla dva dny před porodem. Kdybych se na hlavu postavila a třeba zelenala závistí vůči sousedce, já na tom stejně nikdy nebudu. U mě je těhotenství jasně vidět asi tak 50 minut po jeho vyrobení.

No a úplně stejně to funguje i v případě zemí a jejich blahobytu. I kdyby Česko stylem ctrl+C / ctrl+V zkopírovalo německé zákony a německé instituce, stejně to nikdy nebude totéž. Stejně budeme pořád chudší sousedé. Rozdíly nesmažeme. Což jednoho celkem žere. Nemám teď na mysli klukoviny typu dobrovolné pozvání si jednoho milionu přistěhovalců na návštěvu své země; v tomhle ohledu by mi zase tolik nevadilo trochu se odlišit. Horší už je, že čtvrt století po smetení socialismu jsme pořád ve srovnání s průměrnou životní úrovní v Německu v jiném světě. Ale proč? V čem je ta chyba? Dá se s tím něco dělat?

Abychom pochopili, v čem ten rozdíl vězí, musíme nejprve pochopit, proč je Německo tak vepředu. A to tedy vážně je. V posledních letech se stalo jednoznačným motorem evropské ekonomiky. Zatímco země EU rostly od roku 2010 průměrným tempem o 0,9 % ročně a eurozóna o 0,6 %, německé hospodářství rostlo v průměru o 2,0 %! Německá hospodářská politika se liší od zbytku EU v lecčems: třeba ve vyrovnaném rozpočtu, nebo ve stabilitě daňových zákonů. Ale jeden rozdíl vyloženě bije do očí: Totiž kondice německého trhu práce. Německo má nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. A přitom ještě před deseti lety rozhodně za vzor sloužit nemohlo.

Před deseti lety německé hospodářství bubliny nerostlo, dokonce přestalo být schopné dodržovat pravidla tehdy tolik vzývaného evropského Paktu stability a růstu. Bez práce bylo téměř pět milionů Němců, v roce 2005 činila nezaměstnanost 11,2 % a byla o více než 3 procentní body vyšší než v ČR. U moci byla na začátku nového milénia koalice sociálních demokratů (SPD) a Zelených. A německá vláda cítila, že něco musí udělat. Nakonec vznikly celkem čtyři reformní zákony, kterým se dodnes přezívá „Hartz“.

Mohla bych teď rozebírat detaily reforem a tvrdit, že v těchto detailech spočívá německý hospodářský zázrak. A měla bych pravdu, reformy Hartz skutečně v Německu ohromně zvýšily produktivitu práce a staly se jedním ze základů hospodářského rozmachu. Ale přesto to v tom není. Jádro pudla je jinde: Jak by se dalo čekat, zavedení reforem trhu práce nebylo snadné. Jak se lidem sáhne na socialistické zvyklosti, ječí víc, než leckterý státník, kdyby měl přijít o flašku špiritusu. Takže se bouřily odbory, mohutně se protestovalo na náměstích. Jak to, že tedy nakonec reformy prošly? Protože na nich panovala politická shoda.

No chápete to? Nebo už jste zapomněli, co tohle slovo vůbec může znamenat? Věřte tomu nebo ne, v Německu si tehdy politici napříč politickým spektrem uvědomovali, že se v ekonomice musí něco změnit, a domluvili se na tom. Pikantní je, že reformy prosadila levicová Schröderova vláda. Tu nakonec stálo prosazení reforem vítězství ve volbách v roce 2005. Od té doby v Německu vládne CDU-CSU pod vedením Angely Merkelové. A ačkoliv zákony prosadila ještě Schröderova vláda, reformy chválila po svém nástupu k moci i CDU-CSU a její předsedkyně Merkelová Schröderovi dokonce osobně poděkovala. A teprve po jejím nástupu reformy Hartz začínaly zabírat a došlo – tedy až se zpožděním – k nejviditelnějšímu zlepšování.

Německo se prostě dokáže na nejzásadnějších věcech shodnout a držet kontinuitu. Můžete namítnout, že Merkelová právě teď čelí ohromné opozici v důsledku postoje k imigrantům. To je pravda. Ale představte si, že je naší premiérkou. Vůbec nepochybuju, že u nás by už došlo k vnitrostranickému puči a vláda by padla. V Německu sice Merkelová čelí kritice, ale současně je stále kancléřkou a navenek za ní strana stojí. Drží od voleb kontinuitu.

Můžete taky namítnout, že v tomto případě není zachování postoje k imigrantům a víceméně trvající pozvání do země žádnou výhrou. Ale musíme věc chápat z většího nadhledu. Německo se ve své politice jistě dopouští mnohých chyb, to je lidské, ale současně to také znamená, že je schopno to, k čemu se rozhodne, dotáhnout do konce. Je schopno reformovat, pokud se k tomu už jednou odhodlá. Je schopno se posouvat vpřed.

A teď si dosaďme české reálie. Druhý důchodový pilíř, který měl znamenat slavnou a velkolepou důchodovou reformu, skončil dřív, než se stačil rozjet. Ano, byl špatný, ale o tom to není. Je to o tom, že důchodová reforma se vůbec neměla spouštět, když opozice od samého počátku varovala, že ji zase zruší, jakmile se dostane k moci. Na tak zásadním počinu měla být celopolitická shoda.

A co elektronická evidence tržeb? Ano, je špatná, ale ani o tomhle to není. Je to o tom, že tenhle podivný experiment je chybné spouštět, když šéf ODS Petr Fiala dopředu tvrdí, že pokud se ODS vůbec ještě někdy dostane do vlády, elektronickou evidenci tržeb zruší. Tak zásadní změnu bychom měli zavádět jen tehdy, pokud se na ní hlavní parlamentní strany shodnou. Anebo ji nezavádět. Protože jestli je něco skutečná šikana podnikatelů, pak jsou to neustále změny podmínek jejich podnikání.

To právě proto, že každá nová vláda vynakládá víc energie na boření všeho starého, co předešlá přinesla, než na stavění nového, jsme v tomhle boji o prosperitu odsouzeni k prohře.

ZDROJ: Markéta Šichtařová

perex_foto_659 (1)

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2018: *****

Věra Vladyková 1000,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, ing. Věroslav Olič 603,- Kč, Vít Fortelka 500,- Kč, Leoš Richter 1000,- Kč, Robert Schlesinger 300,- Kč, Jan Bezděk 2000,- Kč, Pavel Klement 200,- Kč, Milan Černý 500,- Kč, Martin Pavlíček 850,- Kč, Jan Vojtěch 500,- Kč, David Bezděk 150,- Kč

Celkem za měsíc: 8 003,00 Kč
Vybráno 22.86%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
politicon-banner
13 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.